|
(NASA-pt)
NASA jmenoval posádky první orbitální stanice Skylab, která odstartuje začátkem
roku 1973. Tři posádky se budou střídat na Skylabu s osmiměsíčními přestávkami,
nutnými pro vyhodnocení výsledků každého letu. První trojice bude kolem Země kroužit
osmadvacet dní, zbývající dvě už plných šestapadesát dní. V první posádce se setkáváme
se starým známým z programu Gemini a Apollo Charlesem Conradem (velitelem) a se
dvěma kosmickými nováčky — lékařem dr. Josephem Kerwinem a pilotem Paulem J. Weitzem.
V druhé posádce jsou Alan L. Bean (velitel), dr. Owen K. Garriott (elektroinženýr)
a Jack R. Lousma. Ve třetí posádce, která poletí až v létě 1974, jsou Geral P.
Carr (velitel), dr. Edward G. Gibson (fyzik) a William R. Pogue. Záložní posádku
jedničky tvoří Rusell L. Schweickart, Dr. Story Musgrave a Bruce McCandless II.
Podpůrný tým a záložní posádku pro oba zbývající lety tvoří zatím Vance D. Brand,
Dr. William E. Lenoir a Dr. Don L. Lind.
(Letectví a kosmonautika č. 17/1972; str. 643)
(UPI/AV)
Počátkem srpna 1972 zahájili technici NASA montáž nosné rakety Saturn V pro
družicovou laboratoř Skylab
(Letectví a kosmonautika č. 22/1972; str. 844)
(ČTK-UPI-AV)
Družicová dílna OWS, největší část budoucí kosmické laboratoře Skylab, čeká
v montážní budově VAB na Kennedy Space Center na okamžik, kdy bude namontována
na nosnou raketu Saturn V (viz kalendář, 28. 9.1972)
(Letectví a kosmonautika č. 26/1972; str. 1001)
(NASA-pt)
Spojovací a přechodový oddíl (MDA) orbitální stanice Skylab po transportu do montážní
haly VAB na Kennedyho kosmodromu. MDA bude sloužit jako kotvicí můstek kosmické
lodi Apollo (CSM) a základna astronomického dalekohledu ATM. jehož ovládací panel
je uložen uvnitř
(Letectví + kosmonautika č. 1/1973)
(NASA-pt)
Jídelna a kuchyně na první americké orbitální stanici Skylab. U “jídelního stolu"
je první ze tří posádek, které Skylab navštíví. Zleva: vědec-kosmonaut (lékař)
dr. Joseph P. Kervin, pilot-kosmonaut Paul J. Weitz a velitel výpravy Charles
Conrad Jr., náš starý známý z předchozích kosmických letů
(Letectví + Kosmonautika č. 1/1973)
(NASA-pt)
Složený a pečlivě zabalený astronomický dalekohled ATM pro první orbitální stanici
Skylab z doby, kdy procházel posledními zkušebními testy
(Letectví + Kosmonautika č. 1/1973)
(NASA-pt)
Protože posádka prvního Skylabu poletí v kosmické lodi Apollo nesené Saturnem
1B, stáli konstruktéři před velkým problémem: z jaké rampy startovat mnohem
menšího sourozence měsíčního Saturnu V. Samozřejmě, že z dosavadních ramp používaných
pro starty měsíčních expedic. Raketa byla postavena na “muří nožky", na
vysokou konstrukci, která její vrchol s kosmickou lodí zvedla do takové výšky,
že bude možné využít stávajícího příslušenství. Dole je nosná konstrukce rampy
a docela nahoře bílý trup Saturnu
(Letectví + Kosmonautika č. 2/1973)
(NASA-pt)
První orbitální stanice Skylab je instalována v montážní hale VAB na Kennedyho
kosmodromu na nosnou raketu Saturn
(Letectví + Kosmonautika č. 3/1973)
(NASA-pt)
V oddílu č.2 montážního hangáru VAB na Kennedyho kosmodromu dokončovali koncem
roku 1972 technici přípravy k vypuštění první americké orbitální stanice Skylab.
Na snímku je montáž panelů slunečních baterií. V pozadí se v oddílu č.1 VAB
"schovává" za montážními můstky raketa Saturn 1B s dopravním Apollem
první osádky Skylabu.
(Letectví + Kosmonautika č. 7/1973)
(NASA-pt)
Velitel první orbitální stanice Skylab Charles Conrad u ovládacího panelu astronomického
teleskopu (ATM) při posledních zkouškách v letovém simulátoru
(Letectví + Kosmonautika č. 8/1973)
(NASA-pt)
Třiadvacet hodin a třicet minut poté, co z rampy číslo 39A na Kennedyho kosmodromu
odstartuje dvoustupňová raketa Saturn V s orbitální stanicí Skylab, zahřmí na
rampě 39B motory menšího Saturnu 1B s kosmickou lodí Apollo a kosmonauty Conradem,
Weitzem a dr. Kerwinem, aby stíhali Skylab. Na snímku vyjíždí Saturn 1B z montážní
haly směrem ke startovací rampě
(Letectví + Kosmonautika č. 8/1973)
[ Obsah | Pilotované lety | Skylab ]