|
Příběh Liberty Bell 7
Čtenáři
L+K znají řadu příběhů o hledání zbytků letadel ze 2. světové války, jejich
vyzvednutí a případné jejich následné rekonstrukci. Hledání ztracených kosmických
lodí zatím tak časté nebylo. Zájemci o kosmonautiku a o její historii však vědí,
že jedna kosmická loď - kabina Liberty Bell 7 programu Mercury - se po svém
letu ztratila na dně oceánu. Dejme slovo K. W. Gatlandovi, který popisuje let
této kosmické lodi asi takto (1): Start suborbitálního letu kabiny
Mercury - Liberty Bell 7 (MR - 4) s astronautem kpt. Virgilem I. Grissomem
na palubě se po několika dnech odkladů pro déšť a špatné počasí uskutečnil dne
21. 7. 1961. Raketa Redstone urychlila kosmickou loď na rychlost asi 2,4 km/s.
Kabina po oddělení dosáhla výšky 188,8 km. V beztížném stavu se kpt. Grissom
nacházel kolem 5 min. Přitom převzal ruční řízení stabilizace lodi a zažehl
brzdící rakety. Kabina pak přistála na padáku na hladinu Atlantského oceánu
ve vzdálenosti asi 490 km od pobřeží Floridy. Po přistání na hladinu moře zůstal
kpt. Grissom v kabině aby dokončil poletovou kontrolu některých přístrojů,
zatímco nad ním již kroužil vrtulník námořní pěchoty Sikorsky HUS - 1, aby ho
spolu s kosmickou lodí dopravil na loď USS Randolph. Grissom odstranil
bezpečnostní pojistku ze vstupního poklopu lodi a chvíli nato se z neznámých
důvodů iniciovaly výbušné nýty poklopu, které jej odpálily. Kabina se tak začala
plnit vodou. Astronaut opustil kabinu a byl nucen určitou dobu plavat, než byl
vytažen druhým vrtulníkem HUS - 1. První vrtulník měl v okamžiku odpálení
poklopu sice kosmickou loď již upevněnou na záchytném laně. Kabina naplněná
vodou byla značně těžká a v jednom momentě se vrtulník již jedním kolem
dotýkal mořské hladiny. Nadto červená varovná signální kontrolka hlásila přehřívání
motoru vrtulníku a tak se posádka rozhodla přerušit záchranou akci a kosmickou
kabinu s částí lana odsekla. Kabina tak klesla na dno Atlantského oceánu
do hloubky asi 4800 -5000 m. Později se však ukázalo, že varovná signálka měla
poruchu a tak bylo varování klamné.
Kpt.
Grissom byl v pořádku zachráněn na palubu USS Randolph. Kromě toho, že
polkl značné množství mořské vody a přechodného vysokého pulsu byl v pořádku.
Ztráta kabiny neměla pro další vývoj programu Mercury zase takový význam, neboť
z průběhu letu existovala detailní telemetrická data, zachycující průběh
funkce jak rakety Redstone tak chování kosmické lodi Mercury při její krátké
návštěvě kosmického prostoru. Jediné důležité ztracené záznamy byl film registrující
reakce astronauta během letu a stav palubních přístrojů po skončení letu.
Důvody proč došlo k otevření vstupního poklopu byly po dlouhou dobu diskutovány z různých hledisek, ale případ zůstal neobjasněn, stejně jako kabina setrvávala na dně Atlantiku. Zůstala tam dlouhých 38 let.
O
jejím vylovení uvažoval dlouhou dobu Max Ary, který je ředitelem muzea kosmonautiky
Cosmosphere (Kansas Cosmosphere and Space Center) ve městě Hutchinson v Kansasu.
Jak si možná čtenáři L+K vzpomenou (L+K 69 (1993) č.5, s. 93), má toto
muzeum na americkém středozápadě rozsáhlé sbírky věnované programům Mercury,
Gemini a Apollo. Kromě toho zde mají restaurátorské oddělení pro opravy a údržbu
kosmonautických exemplářů, ve kterém se restaurovala i velitelská sekce Odyssea
z letu Apolla 13.
Max Ary se spojil s expertem na záchranu objektů na mořském dnu Curtem Newportem. Curt Newport má v tomto oboru značné zkušenosti. Hledal pomocí dálkově řízené miniponorky s manipulátory ROV (Remote Operated Vehicle) např. trosky Boeingu 747 letu TWA Flight 800 nebo raketoplánu Challenger. Pro televizní kanál kabelové TV Discovery Channel řídil expedici, při které se ROV přiblížil k vraku lodi RMS Titanic a filmoval jej.
S lokalizací
kabiny Liberty Bell byla ovšem ta potíž, že se přece jen přesně nevědělo, kam
vlastně kabina dopadla. Newport odhadl, že by se kabina mohla nacházet v oblasti
o ploše asi 60 km2 ve vzdálenosti 144 km severovýchodně od Bahamských
ostrovů. V dubnu 1999 se konečně uskutečnila výprava pro hledání místa
kabiny na mořském dně, na jejímž financování se i tentokráte podílel televizní
kanál Discovery Channel(2). Po sedmi dnech sondování mořského dna
pomocí sonaru a po vytypování asi 88 možných cílových objektů se 1. 5. začalo
se zkoumáním těchto cílů pomocí ROV ”Magellan 725”. Šťastnou náhodou se ukázalo,
že hned první z prohlížených objektů je hledaná kabina Mercury, ležící
na mořském dně se stále čitelným nápisem ”United States” na boku. Ale hned v dalším
okamžiku v důsledku poněkud vyšších vln došlo k přetržení řídícího
kabelu a ROV skončil také na dně Atlantiku. Nový ROV ”Ocean Discovery” byl však
smontován v rekordním čase a expedici se podařilo znovu vyrazit na moře
ještě před obdobím hurikánů. K výpravě se přidal ještě Jim Lewis, který
se v roce 1961 řídil záchranný vrtulník, snažící se kabinu zachránit a
Guenter Wendt, který byl technikem NASA na startovní rampě při startu rakety
Redstone s V. Grissomem. Po několika týdnech na moři se podařilo znovu kabinu
Liberty Bell 7 lokalizovat a ROV zachytil kabinu do smyčky kevlarového lana,
kterým byla kabina vytažena na palubu záchranné lodi. Jakmile byla kosmická
kabina umístěna na palubě záchranné lodi, byla nejprve sejmuta část teflonového
lana, které muselo být při záchranné akci v roce 1961 přeseknuto. Newport
jej ukázal pilotovi vrtulníku Jimu Lewisovi se slovy: ”Myslím, že jste zde něco
ztratil”. Kabina pak byla umístěna do kovového kontejneru a při dopravě do Port
Canaveral byla zalévána slanou vodou, aby v horkém klimatu nevyschla a
případná rez neztvrdla.
Při
prvním ohledání bylo v kabině vidět směsici písku s řadou předmětů.
Některé Grissomovy osobní předměty i jeho padák se zachovaly, jiné byly slanou
vodou kompletně zničeny. V palubním manuálu se ještě zachovaly Grissomovy
poznámky z kontroly jednotlivých položek.
Shodou okolností došlo k vylovení kabiny 20. 7. 1999, v den 30. výročí přistání kosmické lodi Apollo 11 na Měsíci. Další hrou náhod dorazila loď s vylovenou kosmickou lodí v Port Canaveral 21. 7. 1999, na den přesně, ale o 38 let později od okamžiku, kdy V. Grissom nedaleko odtud v Liberty Bell 7 odstartoval. V Port Canaveral očekával příjezd záchranné lodi s kabinou též mladší bratr astronauta V. I. Grissoma Lowell Grissom (65 let), který návrat lodi Liberty Bell 7 komentoval slovy: ”Myslím, že by Gus(3) byl skutečně potěšen, kdyby mohl vidět Liberty Bell opět doma. Byl to jediný stroj, který se mu nepodařilo dovést domů”.
Celá
záchranná akce byla pro TV Discovery Channel zdokumentována a stala se součástí
dvouhodinového televizního filmu ”In Search of Liberty Bell 7”, kde se nejprve
připomíná program Mercury a let V. Grissoma. Pak se film věnuje dokumentování
záchranné expedice M. Aryho a C. Newporta. Kanál Discovery Channel uvedl premiéru
tohoto filmu v prosinci 1999.
Z Port Canaveral byla kosmická loď Liberty Bell 7 dopravena do restaurátorského oddělení muzea Cosmosphere v Hutchinsonu, kde se jí ujal tým šesti restaurátorů. Restaurování kosmické lodi bylo naplánováno na 6 měsíců, tj. do 28. 2. 2000. Během té doby byla loď rozebrána na jednotlivé součástky, kterých je více než 25 000. Všechny tyto díly, každý šroubek či nýt, musely být vyčistěny a nakonzervovány. Poté byla loď opět postupně smontována. Podle šéfa restaurátorského týmu Grega Buckinghama přirozeně nešlo o to uvést kabinu do letového stavu, ale zachovat ji jako muzejní exponát připomínající počátky amerického pilotovaného programu. Celou činnost restaurátorského týmu mohli sledovat návštěvníci muzea přes průhlednou stěnu.
Na
první pohled byla kabina v dobrém stavu. Vnější povrch kabiny nebyl vůbec
zkorodovaný a bylo na něm čitelné i namalované jméno lodi Liberty Bell 7. Vnitřní
konstrukce lodi však nesla stopy po korozi zejména v místech spojení dvou
různých kovů. Ve slané mořské vodě fungovaly tyto spoje jako elektrický článek
a tak zkorodovaly. I když některé přístroje na palubní desce byly zničeny pobytem
ve vodě, jiné se zachovaly v dobrém stavu. Pérové mechanizny některých
spínačů byly též ještě funkční. Zachovalé spínače a přístroje byly po konzervaci
namontovány zpět do palubní desky ve stavu, v jakém se nacházely po vylovení
kabiny. Zničené přístroje byly pouze nahrazeny plexisklem.
Grissomovo sedadlo, vyrobené přesně na jeho postavu včetně pásů pro připoutání, bylo nepoškozené. Palubní osmistopý magnetofon včetně pásky byl nalezen celkem v dobrém stavu. Kanistr v jeho balíčku pro přežití stále obsahoval vodu, která do něj byla naplněná před letem. Kapesní elektrická svítilna přežila pobyt ve slané mořské vodě, pouze její vypínač zkorodoval.
V kabině
byl nalezen v látkovém obalu Grissomův kontrolní seznam úkonů po přistání
(checklist) s tužkou, kterou zaznamenával polohu přepínačů po ukončení
letu. Na dně kabiny byl nalezen Grissomův nůž, tzv Randallův nůž pro přežití,
který si chtěl Grissom vzít sebou a tak jej vyňal z místa na vnitřní straně
výstupního poklopu a položil si jej do kabiny před tím, než se poklop otevřel.
Prohlídka kabiny však neobjasnila otázku, proč došlo k odpálení výbušných
nýtů a k předčasnému otevření poklopu(4). Na tuto otázku by
mohla dát odpověď snad jen prohlídka samotného výstupního poklopu. Ten se však
Newportově týmu nepodařilo na dně moře nalézt.
Vnitřek kabiny byl zaplněn pískem a lasturkami smíchaným s řadou Grissomových osobních věcí. Písek, o objemu asi 300 dm3, byl pečlivě přesypán přes síto. Nalezl se zde kovový kryt detonátoru výbušných nýtů výstupního poklopu. Dále se nalezlo asi 50 mincí v hodnotě deseti centů, z nichž některé nesly iniciály či jiné značky. Grissom je zřejmě vezl sebou pro přátele a známé. Nejde však o tzv. Rooseveltovy deseticenty s rokem 1961, připomínajícím letopočet letu, které chtěl Grissom rozdávat jako suvenýry.
Řada
z předmětů, nalezených v kabině, byla vystavena v blízkosti restaurátorské
dílny tak, aby si je mohli návštěvníci muzea detailněji prohlédnout.
Po ukončení rekonstrukce bude kosmická loď Liberty Bell 7 po tři roky putovat po celých Spojených státech jako součást putovní expozice organizované televizní stanicí Discovery Channel aby potom skončila jako trvalý exponát v hale kosmického muzea Cosmosphere v Hutchinsonu.
(lek)
(1)K.
W. Gatland: Spacecrafts and Boosters (Iliffe Books Ltd., London 1964).
(2)TV kanál Discovery Channel je jednou ze dvou největších sítí kabelové televice v USA, jejímiž klienty je na 77,3 mil. domácností v USA. Patří společnosti Discovery Communications Inc.
(3)Virgil Ivan Grissom (3. 4. 1926 - 27. 1. 1967), zvaný ”Gus”, zahynul při požáru vzniklém během pozemní zkoušky lodi Apollo 1 (viz např. Biografický slovník VI. díl - Kosmonauté (Dokumentační přehled 3/80, ČTK, Praha 1980)).
Další použité materiály: Florida Today Space Online 072199k, 110999a, 121299h.
(4)Poznámka:
Co se týče záhady kolem předčasného otevření poklopu, Greg Buckingham si myslí,
že k odpálení výbušných nýtů skutečně nedošlo. Prohlídka okolí vstupního
otvoru do kabiny neukázala stopy po výbuchu nýtů. Kromě toho vedle otvoru byl
pruh titanového povrchu kabiny prohnut asi o 1,5 cm. Z toho Buckingham
usuzuje, že při dopadu kabiny došlo k částečné deformaci okolí vstupního
krytu, která postupně vyrážela nýty jeden po druhém jako zátky z lahve.
Jde samozřejmě jen o hypotézu.
Putovní expozice kosmické lodi Liberty Bell 7 byla zahájena v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě 17. 6. 2000.
Vyšlo v časopise Letectví a kosmonautika LXXVI (2000) č. 15-16, s. 1031 (pro MEK text poskytl autor článku).
[ Obsah | Pilotované lety | Mercury ]