Inž. Bedřich Růžička, Csc.

(L+K č. 10/1965)

Kosmická loď Gemini sestává z několika částí. V „přídi“ je uloženo zařízení pro setkání na oběžné dráze (radiolokátor, VKV anténa, západky pro spojení s raketou Agena), stabilizační padák a nadouvací křídlo systému Rogallo. Za částí s návratným zařízením (systém polohového řízení se čtyřmi dvojicemi motorů – po 11 kp tahu – a s příslušnými nádržemi na pohonné hmoty, nádrže se stlačeným plynem pro plnění nadouvacího křídla atd.) je umístěna hermetická kabina posádky a další přístrojové vybavení. Podle tvrzení odborníků firmy Mc Donnel byla konstrukce kabiny nejnáročnější částí projektu, neboť musí vydržet značná namáhání v tlaku, tahu i ohybu. Za kabinou je přechodová část (adaptér) pozůstávající ze dvou sekcí, v nichž jsou umístěny čtyři hlavní brzdicí motory kulového tvaru (TPH; tah 1,1 Mp) a další nejrůznější zařízení pro manévrování lodi na oběžné dráze, pro regulaci teploty, tlaku a vlhkosti vzduchu v kabině, bloky elektronické aparatury aj. Přechodovou částí je kosmická loď spojena s nosnou raketou.

Kostra a výztužné prvky konstrukce jsou vyrobeny převážně z titanových slitin, potah přední části je z tepelně odolné beryliové slitiny; ze stejného materiálu jsou i některé drobnější detaily konstrukce. Vnitřní potah kosmické lodi je zhotoven z titanových plechů. Odnímací části krytu kabiny mají dvojvrstvovou konstrukci z titanových plechů a z plechu niklové slitiny René-41.

Pro adaptér byly zvoleny lehké hořčíkové a hliníkové slitiny – především pro svou dobrou tepelnou vodivost. Pod krytem totiž proudí kapalina, jíž se používá pro regulaci teploty v kabině, a při styku s krytem se ochlazuje. Použití našly i skelné lamináty – jako tepelná ochrana dolní části adaptéru, silikonový kaučuk, speciální druhy skla apod. Součásti jsou spojeny převážně svařováním a nýty.

Celková délka kosmické lodi Gemini (včetně adaptéru) je asi 5,8 m, vlastní hermetická kabina má tvar komolého kužele o výšce 1,9 m a s průměrem základen 0,97 a 2,29 m. Celková hmota kabiny je cca 3 200 kg.

Kosmická loď má přistávat pomocí nadouvacího křídla, připevněného ke kabině drátěnými lany. Křídlo trojúhelníkového tvaru o rozpětí 13 m a délce 9 m se otevírá v poslední fázi přistání; současně se vysunují tři odpružené přistávací lyže. Předtím se odděluje přechodová část lodi (adaptér), po zaujetí příslušné polohy se zapojí brzdicí motory a ve výšce asi 18 km se otevírá malý stabilizační padák.

Podle uzavřené smlouvy má firma Mc Donnel, pro niž pracuje na 1500 subdodavatelů, vyrobit 12 kabin pro letové a 1 pro pozemní funkční zkoušky. Dále je objednáno 16 maket pro nosnou raketu Titan 2 a 9 kusů pro nosný systém Atlas Agena (kromě trenažérů, simulátorů a dalších kabin pro nejrůznější funkční zkoušky – přetlakové, vibrační a jiné).

Článek byl z L+K převzat se svolením Mgr. A.Vítka (přepis zajistil M.Filip)