Hlavním cílem letu bylo těsné přiblížení ke kosmické lodi Gemini 7 a let ve formaci.
V okamžiku startu GT-6 byla GT-7 vzdálena 518 km od místa startu. Za 6 minut na
to byla “šestka” navedena na předběžnou dráhu 161,2 až 261,3 km, v bodě ležícím
asi 2000 km za “sedmičkou”. Krátce nato Schirra upravil výšku apogea na 270 km.
Protože se GT-6 pohybovala na nižší dráze, s dobou oběhu o 2 minuty kratší, přibližovala
se ke GT-7 rychlostí asi 8 km/min. Při druhém průletu apogeem v 16:55 nad Indickým
oceánem zvýšila “šestka” rychlost o 58 km/h. Tím se zvýšilo perigeum na 217,5
km a současně se snížila rychlost vzájemného přibližování obou lodí na 5,5 km/min.
Při dalším průletu apogeem byla GT-6 uvedena na kruhovou dráhu ve výši 270,5 km.
Nyní se nacházela 2 km pod a 180 za GT-7. V 17:59 SEČ byl navázán radarový kontakt
mezi loděmi. Až do tohoto okamžiku byly všechny manévry “šestky” počítány v řídícím
středisku v Houstonu na velkém samočinném počítači IBM 7094. Nyní však přešla
odpovědnost na posádku GT-6 a jejich malý palubní počítač. Chvíli nato, přesně
před sebou, spatřil Stafford blikající modrá poziční světla “sedmičky” na tmavém
pozadí oblohy nad jižním Atlantikem. Schirra zvýšil rychlost a jejich loď přešla
na poslední přechodovou dráhu.
Obě kosmické lodi se tak dostaly do vzdálenosti cca 36 m. To však ještě nebylo
největší přiblížení. Jemným manévrováním, důkladně nacvičeným na pozemních simulátorech,
přiblížil Schirra svou kosmickou loď k “sedmičce” na 10 stop (3 m).
Gemini 6 začala oblétávat v kruzích kolem GT-7, která šetřila svým palivem. Celkem
5 a půl hodiny letěly lodě ve formaci a jejich vzdálenost se měnila mezi pěti
až třiceti metry a astronauté pořizovali barevné snímky a filmové záběry. Sledovali
vzájemně činnost manévrovacích motorků a Schirra dokonce zpozoroval vypouštění
přebytečné vody z adaptoru “sedmičky”, která se okamžitě přeměnila v částice ledu.
Po skončení letu ve formaci se GT-6 vzdálila do bezpečné vzdálenosti 40 až 80
km.
Aktualizováno : 29.04.2001