Pro časopis Letectví + Kosmonautika zpracoval Antonín Vítek, SPACE (L+K č. 24 / 1970)

Snímek: NASA

Pomalu se blíží konec roku a s ním i termín plánovaného startu šesté americké expedice do okolí Měsíce. Podle předběžných plánů, které NASA oznámil 7. října t. r., má Apollo 14 odstartovat z Kennedyho kosmického střediska na Floridě ve 20 hodin 23 minuty světového času dne 31. ledna 1971.

Posádku tvoří velitel letu Alan Bartlett Shepard, pilot velitelské sekce (CMP) Stuart Allen Roosa a pilot měsíční sekce (LMP) Edgar Dean Mitchell. Shepard je námořním kapitánem, Roosa majorem USAF a Mitchell námořním poručíkem.

Komplikace, způsobené před startem Apolla 13 zarděnkami Charlese Dukeho, vedly vedoucího Oddělení lékařského výzkumu a provozu dr. Charlese A. Berryho k zpřísnění předletové karantény. Všichni kosmonauti, hlavní i záložní posádka, budou plné tři týdny před startem ubytováni v izolaci v Manned Spacecraft Operations Building (MSOB) na Kennedyho základně.

Proti dosavadní praxi bude zpřísněn zákaz vstupu nepovolaným osobám do tréninkových prostor, zejména v době, kdy tam budou pobývat kosmonauti. Ti budou mít vůbec na Kennedyho základně značně omezený pohyb - budou se pohybovat jen v prostorách MSOB, na trenažérech ve Flight Crew Training Building (FCTB), při cvičných letech na letišti základny Patrick AFB a na startovní rampě. K přesunu budou členové posádek užívat svých osobních vozidel.

Kosmonauti budou povinni hlásit dr. Berrymu výskyt všech onemocnění v rodině i mezi přáteli, a to již 60 dnů před startem. Plných 90 dní před letem budou zevrubně lékařsky vyšetřeni příslušníci jejich rodin, i personál, se kterým v průběhu příprav přijdou do styku.

Hlavním úkolem Apolla 14 je opakovat pokus předcházející expedice - prozkoumat pahorkatinu asi 25 km severně od kráteru Fra Mauro. Vzorky, které mají kosmonauti přinést, budou pravděpodobně pocházet z vnitřních vrstev Měsíce, odkud byly vyvrženy při tvorbě velkých kráterů před 4 až 5 milióny let. Bude tak možno sledovat geologickou historii Měsíce až do doby tvorby slunečního systému. Kromě toho Shepard a Mitchell během první čtyř- až pětihodinové exkurze po měsíčním povrchu nainstalují soubor přístrojů ALSEP. Přístroje mají studovat vlastní seismicitu Měsíce, vlastnosti měsíční ionosféry a atmosféry, složení slunečního větru a intenzitu a směr magnetického pole. Kromě toho bude mít Apollo 14 na palubě tak zvaný “aktivní seismický experiment". V průběhu vycházky Mitchell odpálí do půdy Měsíce jednadvacet ran. Přitom bude kráčet podél kabelu, dlouhého necelých 100 metrů, na jehož koncích a uprostřed budou umístěny tři geofony. Vibrace způsobené výstřely budou geofony registrovat a vysílat na zem. Kosmonauti také nainstalují a odjistí malý minomet, který po jejich odletu odpálí celkem čtyři nálože do vzdálenosti 150, 300, 900 a 1 500 metrů. Takto uměle vyvolané měsíce-třesení bude registrovat seismometr. Ve výbavě Apolla 14 bude také laserový odrážeč, podobný tomu, který na Měsíc dovezlo Apollo 11.

Pro dopravu přístrojů od místa přistání k místu instalace budou mít kosmonauti s sebou i malou ruční dvojkolku, rudl, který však nese honosný název Mobile Equipment Transporter.

Podobně jako při letu Apolla 13, bude prázdný stupeň S-IVB naveden proti měsíčnímu povrchu. Jeho dopad má registrovat dosud pracující seismometr z Apolla 12. Po návratu kosmonautů do velitelské sekce bude proti Měsíci naveden rovněž prázdný startovací stupeň LM.

Hlavní události devítidenního letu podle předběžného plánu jsou uvedeny na připojeném schématu.

Šest měsíců po návratu Sheparda a jeho druhů - 25. července - se mají k Měsíci vydat kosmonauti David Randolph Scott, Alfred Merrill Worden (CMP) a James Benson Irwin (LMP). Jejich cílem bude Hadleyova rýha na úpatí měsíčních Apennin na okraji Moře dešťů (Maře Imbrium), na třetím stupni východní délky a pětadvacátém stupni severní šířky. Je to poprvé, co má Apollo přistát tak daleko od měsíčního rovníku - asi 860 km. Hadleyova rýha je široká puklina v měsíčním povrchu, přibližně jeden kilometr široká, hluboká 200 metrů a klikatící se v délce asi 100 kilometrů. Její původ není zcela jasný; připomíná totiž vyschlé koryto řeky. Kosmonauti mají prozkoumat okolí brázdy a pokusit se přinést vzorky, na kterých budou vědci zkoumat, zda hrála při tvorbě této rýhy nějakou roli i voda. Snímky a pozorování vrstev v příkrých stěnách provedené na místě kosmonauty mají pomoci odhadnout, zda prasklina vznikla při smršťování tuhnoucí lávy, nebo zda ji vytvořila eroze prachem tekoucím z blízkých Apennin.

Další vzorky mají kosmonauti přinést i z úpatí Apennin. Zde se předpokládá směs nejstarších hornin s novějšími minerály, pocházejícími zejména z dopadu tělesa, které vytvořilo Moře dešťů.

Aby posádka mohla stihnout tak nabitý program, bude mít s sebou měsíční vozítko Rover, oficiálně Lunar Roving Vehicle, čili LRV. ALSEP, který s sebou povezou, bude obsahovat seismometr, magnetometr, detektory iontů i atmosféry a zařízení pro měření tepelné vodivosti povrchu Měsíce.

Na pomocné sekci Apolla 15 bude umístěna malá družice, tzv. subsatelit, který ponese magnetometr a detektory nabitých částic, takže bude možno korelovat jeho měření s údaji přístrojů ALSEPu. Dále budou na pomocné sekci umístěny kamery a geochemické indikátory, které zmapují značnou část odvrácené strany Měsíce. Výhodou bude při tom značný sklon dráhy Apolla 15 k měsíčnímu rovníku.

Zbývající dvě expedice mají startovat v šestiměsíčních intervalech, tedy v lednu a v červenci 1972.

1) Předběžný letový plán Apolla 14. MCC - korekce dráhy; LOI - navedení na vysokou parkovací dráhu u Měsíce; DOI - navedení na nízkou parkovací dráhu u Měsíce; PDI - začátek motorického sestupu; EVA - exkurze po povrchu; TEI - navedení na dráhu k Zemi

2) Posádka Apolla 14 u modelu měsíční sekce. Zdola nahoru: velitel expedice A. B. Shepard, S. A. Roosa (pilot velitelské sekce) a E. D. Mitchell (pilot měsíční sekce)