Posádka :
Běljajev,P.I.[VE] | Leonov,A.A.[PL]
|
| M.označení | Start | Přistání | Délka letu | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| 1965-022A | 18.03.1965 | 19.03.1965 | 1d 2h02m | 1. výstup do volného vesmíru |
( Záložní posádky: Gorbatko, V.V. | Chrunov, J.V. a Zajkin, D.A. | Kolodin, P.I. )
Popis
letu : (podle Přehledů kosmonautiky 1957 - 1969 se svolením RNDr. P.
Lály CSc; a podle knihy Smrt číhá mezi hvězdami od P.Toufara)
Hlavní cíl letu byl výstup člověka do kosmického prostoru na 10 minut. Oba kosmonauti byli na rozdíl od předchozí posádky po celý let ve skafandrech umožňující pobyt ve vakuu, protože nebylo jisté zda nebude nutno celou kabinu v případě nutnosti dehermetizovat. Ke druhému poklopu lodi byla připevněna nafukovací přechodová komora, zajišťující výstup bez narušení hermetičnosti kabiny.
Start v 8.00 SEČ. Výstup byl zahájen už na druhém oběhu kolem Země v 9.30 SEČ. S pomocí Běljajeva si Leonov nasadil vak se systémem zabezpečení životních podmínek. Po vyrovnání tlaku mezi kabinou a přechodovou komorou se do ní kosmonaut nasoukal a ještě jednou prověřil funkci své výstroje. Kosmonaut ve skafandru dýchal čistý kyslík o tlaku 40 kPa, v kabině byla normální atmosféra (kyslík a dusík o celkovém tlaku 112 kPa). Poté velitel letu zavřel průlez z kabiny, vypustil vzduch z komory a otevřel její poklop. Leonov pak vystoupil do volného vesmíru upoután 5 metrů dlouhým lanem. V nemotorném natlakovaném skafandru plul volně prostorem, zkoušel různé pohyby a snažil se usměrnit svou plavbu taháním za jisticí lano. Při návratu do těsné přechodové komory došlo k nečekaným potížím a Leonov musel upustit kyslík ze svého skafandru aby se do ní vešel. Poté Běljajev za ním pomocí dálkového ovládání uzavřel vnější poklop a napustil komoru vzduchem. Leonov se nacházel mimo kabinu 12 minut, a i s pobytem v přechodové komoře trval výstup celkem 24 minut.
Po splnění hlavního úkolu mělo na 17. oběhu dojít k automatickému zahájení sestupu. Automatika se však zablokovala, a proto musel Běljajev ručně zorientovat loď a zapálit brzdicí motor. Už po jeho zapálení bylo jasné, že přistání se neuskuteční v plánované oblasti. Během sestupu museli kosmonauti snést přetížení až 8 G. Kabina dopadla 19.3. v 10.02 SEČ do zasněžené tajgy asi 180 km severozápadně od města Perm. K večeru objevil kosmonauty jeden z pátracích letounů. V hustém lese však nebylo možné přistát, proto jim shodili alespoň teplé oblečení. S pomocí nouzového vybavení přečkali noc a druhý den k nim na lyžích dorazil tým záchranářů a lékařů. Oba kosmonauti opustili místo přistání až následujícího dne. Bylo však nutno pokácet ještě řadu stromů aby mohl nákladní vrtulník vyprostit kabinu Voschodu.
[ Obsah | Pilotované lety | Voschod ]