M.označení	Start	Přistání	Délka letu	Poznámka
1984-073A	17.07.1984	29.07.1984	11d19h15m	4. návštěva na Saljutu 7

Posádka : Džanibekov,V.A.[VE] | Savická,S.J.[PI] | Volk,I.P.[KV]

      Let smíšené posádky, při kterém vystoupila S. Savická do volného kosmu. Volací znak PAMIR, velitel Vladimir Alexandrovič DŽANIBEKOV (nar. 13.5. 1942, v oddílu od r. 1970, čtvrtý let), palubní inženýr Světlana Jevgeňjevna SAVICKÁ (nar. 8.8. 1948, v oddílu od r. 1980, druhý let) a kosmonaut - výzkumník Igor Petrovič VOLK (nar. 12.4. 1937, v oddílu od r. 1978, první let).

      Nosná raketa byla vypuštěna v 18.41 SEČ a po korekcích na 4. a 5. oběhu byla výška dráhy lodi 282 - 309 km, perioda 90,2 min. Po standardních manévrech se loď připojila 18.7. ve 20.17 SEČ k zadnímu spojovacímu uzlu stanice Saljut 7. Poslední fáze přibližování (ze vzdálenosti 180 m) probíhala v zemském stínu a kosmonauti zapnuli reflektor. Po dvou obězích, kdy se prověřila hermetičnost, kosmonauti ve 23.22 SEČ přestoupili na palubu stanice.

      V prvních dnech byla kromě vykládky dovezeného materiálu věnována pozornost lékařským experimentům - stav oběhového systému, ostrost zraku RPS - experimenty s omezením vlivu beztíže PNEVMATIK a PROFILAKTIKA. Byl zahájen společný sovětsko-francouzský experiment CITOS-3. Pod názvem TAMPONAŽ byla vyrobena cementová směs ze tří složek a k zatuhnutí nalita do gumových forem. S. Savická vyráběla vzorky lékařských preparátů elektroforézou na aparatuře TAVRIJA. Kosmonauti pokračovali i v dalších experimentech, které zahájila již základní posádka Sojuzu T-10.

      Po adaptaci na beztížný stav byly zahájeny přípravy k výstupu V. Džanibekova a S. Savické (jako první ženy vůbec) do volného kosmu. Poprvé zůstali na palubě lodi čtyři kosmonauti. V hlavní části stanice Saljut 7 byli kosmonauti Kizim, Aťkov (řízení výstupu, kontrola zdravotního stavu) a Volk. V případě nutnosti měli k dispozici loď Sojuz T-12, do které byla předtím přemístěna příslušná anatomicky tvarovaná křesla. V lodi Sojuz T-11 (která byla od stanice oddělena dehermetizovanou přechodovou komorou) byl V. Solovjov, ke kterému by se v případě nutnosti mohli připojit oba vystupující kosmonauti.

      První výstup ženy do kosmu začal 25.7. 1984 v 15.55 SEČ a trval 3 hod 35 min. Po předchozí adaptaci otevřel V. Džanibekov nad rovníkovou oblastí Pacifiku výstupní otvor a připravil pracovní místo k činnosti. Hlavním úkolem výstupu bylo vyzkoušení univerzálního zařízení pro řezání, sváření, pájení a napařování v kosmu (URI - Universalnyj ručnoj instrument) vyvinutého v Ústavu elektrického svařování E.O. Patona. Přístroj má hmotnost 30 kg a má dvě "hlavně" s elektronovými generátory. Levý je opatřen čočkou k zaostřování a slouží k řezání, sváření a pájení, pravý má připevněn tyglík do kterého lze vložit materiál k napařování. Při práci se zvyšuje teplota zařízení (až na 170°C), která se bezkontaktně měří infračerveným teploměrem. Vzorky byly umístěny na čtyřech deskách po šesti (2 z nerezové oceli, dva titanové). Pro řezání se používaly pásky o síle 0,5 mm, ke sváření rozpůlené pásky o síle 1 mm, k pájení dva pásky s mezivrstvou pájky. Čtvrtá deska měla být pokovena stříbrem. První začala pracovat S. Savická, V. Džanibekov ji přitom fotografoval a pořizoval další dokumentaci. Po řezání dvou vzorků, dvou svařováních a jednom pokovení si úlohy vyměnili. Práce byla přerušena na 40 minut, kdy byl komplex v zemském stínu (vstoupil do něj minutu před přeletem Bajkalu). Po skončení experimentu kosmonauti aparaturu rozmontovali a uložili do přechodového úseku stanice. Sejmuli také vzorky biologických materiálů, které byly dlouhodobě exponovány kosmickým podmínkám (EKSPOZICIJA). Výstup byl ukončen při letu nad rovníkovou částí Atlantiku.

      Po odpočinku pokračovala posádka v experimentech na palubě stanice. Byl dokončen experiment ELEKTROTOPOGRAF a získané vzorky z vakuové komory uloženy k dopravě na Zemi (na filmu se zaznamenává stav materiálu po vystavení kosmickým podmínkám). V. Džanibekov se také věnoval výcviku kosmonautů základní posádky pro jejich nově naplánovaný výstup do kosmu. Před návratem na Zemi byl do dopravní lodi uložen všechen získaný materiál a do její orbitální sekce nepotřebný odpad.

      K oddělení od stanice došlo 29.7. v 10.39 SEČ a v 11.45 oddělil velitel nepotřebnou orbitální sekci, která zanikne asi za rok po startu. Po zapálení motoru se oddělila pilotní kabina s kosmonauty, která vstoupila do atmosféry ve 13.32 SEČ a po aerodynamickém sestupu se ve 13.40 SEČ otevřel padák. Kabina měkce přistála 29.7. ve 13.55 SEČ v určené oblasti 140 km jihovýchodně od Džezkazganu. Po odpočinku na kosmodromu se kosmonauti 7.8. vrátili do Moskvy a 5.9. byli osobně vyznamenáni K.U. Černěnkem.

[ Obsah | Pilotované lety | Sojuz T ]