M.označení	Start	Přistání	Délka letu	Poznámka
1980-075A	18.09.1980	26.09.1980	7d20h43m	8. návštěva na Saljutu 6 / 7. mezinárodní

      Let sedmé mezinárodní posádky v rámci programu INTERKOSMOS. Velitelem byl Jurij Viktorovič ROMANĚNKO (druhý let na stanici, nar. 1.8.1944, v oddílu od r. 1970), kosmonautem - výzkumníkem byl Kubánec Arnaldo Tamayo MÉNDEZ (nar. 29.1.1942, ve výcviku od r. 1978), volací znak posádky byl TAJMYR. Náhradní posádku tvořili J. Chrunov a José Armando López Falkon.

      Nosná raketa startovala ve 20.11. SEČ Dvouimpulsová korekce této dráhy byla provedena na 4. (výška apogea zvýšena na 320 km) a 5. oběhu (perigeum zvýšeno na 278 km, perioda byla 90,22 min). V době od 4.30 do 15.30 SEČ dne 19.9. kosmonauti odpočívali. Na 16. a 17. oběhu byly provedeny další korekce dráhy, takže ve 20.30 SEČ byla vzdálenost od stanice pouze 7 km. Ve vzdálenosti 800 m byla vzájemná rychlost pouze 2 m/s a 19.9. ve 21.49 SEČ došlo na 18. oběhu (a na 17126. oběhu stanice) k připojení na zadní spojovací uzel stanice. Spojení proběhlo v zemském stínu a po prověrce hermetičnosti kosmonauti 20.9. v 0.51 SEČ přestoupili na palubu stanice, kde se setkali s L. Popovem a V. Rjuminem.

      Pracovní den začal až po odpočinku v 11.30 SEČ a skončil ve standardní dobu 21 hod SEČ (další pracovní dny již byly normální). Posádka prováděla okolo dvaceti společných sovětsko-kubánských experimentů. Největší byl tentokrát podíl experimentů lékařsko-biologických (celkem 14). V rámci experimentu CORTEX byl poprvé na palubě snímán elektroencefalogram, který byl zaznamenán na magnetickou pásku pro pozdější rozbor. Změny zrakového systému se zjišťovaly v experimentu VISION, metabolismus organismu v experimentu BALANCE, změny v množství obranných látek pod názvem INMUNIDAD, změny citlivosti různých smyslů jako PERCEPCE a koordinace psychomotorických schopností pod názvem COORDINACION. Na základě zkušeností s přípravou boxera navrhli kubánští lékaři také zjišťování poměru podkožního tuku a svalové hmoty (ANTROPOMETRIA) a změny struktury a podpůrné funkce chodidla v beztíži (SOPORTE) - za použití šesti párů speciálních sandálů. Technologický experiment byl tentokrát nazván CARIBE a sestával z pěti částí - sledování směrového růstu monokrystalu legovaného indiem, krystalizace arsenidu galitého a arsenidu hlinogalitého z taveniny a metodou řízené difúze, růst krystalů sirníku zinečnatého a příprava slitin cínu s telurem a germania s telurem. Originální byly experimenty AZÚCAR a ZONA, které byly určeny k detailnímu sledování krystalizace sacharózy. Vzhledem k nízké teplotě při které krystalizace cukru probíhá nebylo nutné použít palubních tavicích pecí, ale pouze průhledných krystalizátorů takže průběh procesu bylo možné dobře fotografovat. Dálkový průzkum Země probíhal pod názvem BIOSFÉRA - C a byl součástí komplexního průzkumu karibské oblasti nazvaného TROPICO 3. Průzkum se prováděl vizuálně i pomocí všech přístrojů, které byly na palubě stanice k disposici. Dne 21.9. byl zahájen biologický experiment HATUEY, určený ke sledování vlivu beztíže na dělení buněk a MULTIPLIER pro zjištění změn růstu a rozmnožování mikroorganismů. Následující den 22.9. byly prováděny zejména lékařské experimenty a pozorování zemského povrchu a atmosféry. Potřebnou orientaci a stabilizaci komplexu zajišťovali jako obvykle L. Popov a V. Rjumin. Experimenty pokračovaly i 23.9., večer kosmonauti absolvovali tiskovou konferenci pro sovětské i zahraniční novináře. Dne 24.9. byl ukončen experiment CARIBE zahájený předchozí den a kosmonauti základní posádky pracovali také s palubním gama-teleskopem JELENA.Ukládání výsledků do dopravní lodi začalo 25.9., den před návratem. Vzhledem k tomu, že se blížil také závěr dlouhodobého letu L. Popova a V. Rjumina nebyla tentokrát provedena záměna lodi, takže mezinárodní posádka chystala k návratu svou loď SOJUZ 38. Ráno byly odebrány vzorky vzduchu a mikroflóry a večer byl zkušebně zapálen motor dopravní lodi. Během dne vyslali kosmonauti také závěrečnou televizní reportáž.

      Návrat na Zemi 26.9. proběhl standardním postupem. Kosmonauti si oblékli skafandry, v 10.32 SEČ přestoupili do lodi SOJUZ 38 a uzavřeli průlez do stanice. Po prověrkách systémů lodi a hermetičnosti uzávěru se loď ve 13.35 SEČ od stanice oddělila. Manévrovací motor byl naposledy zapálen v 16.05 SEČ na 188 s a navedl loď na sestupnou dráhu. Před vstupem do atmosféry se loď rozdělila na tři části, kabina s kosmonauty se aerodynamicky zbrzdila a 26.9. v 16.54 SEČ měkce přistála 175 km JV od Džezkazganu v Kazašské SSR. Odchylka od stanoveného bodu přistání byla pouze 3 km. Po odpočinku na kosmodromu se kosmonauti 30.9. vrátili do Moskvy, 1.10. byli vyznamenáni v Kremlu a 11.10. přiletěli do Havany.

[ Obsah | Pilotované lety | Sojuz ]