(kliknutím na obrázek si ho zobrazíte v plné velikosti - 1024x1024px, 215 kB)

Diskusi na www.kosmo.cz zahájila Patricie dne 19.1.2005 odkazem na obrázek a dotazem:

Může mě někdo poučit, co je to zahnuté uprostřed ?

... Lze to také označit jako do sebe vložené květináče. Jestliže se tím zahnutým proloží zahnutá osa, tak je tento útvar podél této osy symetrický. Tento rohlík vychází z nějakého základu a z tohoto základu vychází i jiný "rohlík" nebo "květináč". A ten je také symetrický. "Zahnutý rohlík" končí něčím, co se podobá tomu, z čeho vychází a toto něco zakončující je také symetrické. Není to příliš mnoho symetrii najednou? Geologické útvary se vyznačují tím, že na nich stěží nalézáme symetrii, pokud to nejsou krystaly. Biologické fosilie se vyznačují tím, že jsou symetrické.

(Pozn. A.H.: Diskuse na www.kosmo.cz v tématu MER - Spirit a Opportunity [od 19.1.2005] zde pokračovala a někteří diskutující s Patricií polemizovali a nabízeli i možnosti čistě geologické [nebiologické] interpretace útvarů na obrázku. Text na této stránce napsala [a výřezy zpracovala] Patricie a je upřesněním jejího pohledu na obrázek. K získání všech souvislostí je třeba si přečist i příslušné téma ve výše zmíněném diskusním fóru.)

Na vedlejším obrázku je vidět několik útvarů, které mi zatím nikdo ze čtenářů kosmu nebyl schopen vysvětlit. Utěšující odpovědi typu “já bych v tom nic nehledal” jsou spíše projevem zavírání očí před fakty.

O osové souměrnosti jsem již hovořila. Několikanásobnou osovou souměrnost vykazují pouze organismy.

výřez2

Na výřezu2 je vidět, že útvar se skládá z článků. Domnívám se, že neexistuje krystal nebo vyvřelina nebo zvětralý kámen, který by vykazoval článkování a rozvětvoval se. Pokud někdo něco takového viděl, nechť to ofotografuje a tady zveřejní.  Každý  ten článek je  osově  souměrný.  Tím se nemyslí geomerická souměrnost, ale biologická. Například smrk je také osově souměrný, i když při bližším pohledu na něm nic geometricky osově souměrného nenajdeme. Když ale člověk přimhouří oči jako Anna Karenina od Lva Tolstého, tedy v oné americké verzi, tak hned vidí, že takový smrk je osově dokonale souměný.

Články jsou zakončeny útvarem, který lze nazvat rozvětvení. Na tomto rozvětvení jsou vidět dva oválné útvary.

výřez3

Připomíná to kříž. A sice jedna osa probíhá z levého dolního elipsovitého kraje doprava nahoru a druhá poloosa je jakoby "kolmo" k ní.

Opět osová souměrnost! Při troše snahy lze něco podobného vidět i na tom pravém oválu nebo elipse. "Kříž" tam není sice položen centrálně, nýbrž trochu posunut doprava, ale je tam vidět.

výřez4

Když se podívám detailněji na články (viz výřez4), tak tam vidím struktury, které lze vidět na rostlinách na Zemi, když se jim ulomí list od hlavního stvolu.

Na  výřezu4 jsou  zakroužkované a na výřezu3 jsou také vidět.  Na druhém článku ve výřezu4, tj. ten,
na kterém jsem zakroužkovala dvě připojení, má asi opravdu jen dvě připojení. Z toho by bylo možné
odvodit, že každý článek nesl dvě další hadice nebo květenství. Ta se buďto ulámala nebo neměla v sobě žádné struktury z vápence, aby se zachovaly až pro nás. Tyto struktury lze vidět nejen na tom zahnutém, ale i na dalších článcích, které jsem neoznačila. Zkrátka všude, kde vidím zbytky po "řapíku", tak všechno to patří k témuž druhu! 

Na celkovém velkém obrázku je v levé dolní části je kroužkový útvar, který má uvnitř strukturu.
Když to zvětším, tak vidím to, co na následujícím výřezu5.

výřez5

Tato stuktura připomíná kříž s centrálním kanálkem. Ještě jednou to je zvětšeno na výřezu6.  Když  si na výřezu5 všimnu nejbližší okolí kruhu s kanálkem, tak to na mě dělá dojem květenství. Všechny
tyto charakteristiky nemusí znamenat, že tu máme co dělat s nějakou kytkou. Může to být i živočich.

Na záběrech korálových útesů na Zemi takové živočichy vidíme!

výřez6

Mohla bych tedy směle tvrdit, že kulatá část na výřezu5 by mohla patřit k “oválné” části na rozvětvení na výřezu2. Ale také na výřezch3 a 4. Jako kdyby se odlomila. Takovéto útvary se na Zemi jednoznačně identifikují jako paleontologické.

Takže výzva na paleontology – co by to mohlo být? Sedimenty to rozhodně nejsou. Anebo sulinar něco podobného viděl, ale chybně to identifikoval jako anorganický sediment. Mezi sedimenty lze totiž velmi často nalézt fosilie. Některé vápence nebo sádrovce mají ve svém názvu i název živočicha, ze kterého vznikly. Alespoň mám takový dojem. Myslím, že jsem něco takového viděla na www.cgu.cz.

A kdo fosilii neumí poznat, tak to vše jednoduše identifikuje jako anorganický sediment a “nehledá v tom nic zvláštního”. Chtělo by to ale "mořského" paleontologa a žádného suchozemce.

Výřez5  je přímo fantastický. Jsou na něm vidět takové detaily, jaky  kdyby  ten  marťanský organizmus zažil nějaké náhlé zmrazení nebo něco podobného. Na Zemi se často vnitřní struktury v důsledků tlaků poničí, tady jsou jasně vidět a navíc také "květenství". Ten kousek, který na výřezu6 přesahuje do vnitřní struktury je nějaká nečistota nebo úlomek.

Teď už zbývá jenom tenhle organizmus poskládat, protože to co na El Capitan vidíme, jsou zlomky. A to znamená, že je to nějaká článkovaná hadice na jejímž vrcholu je útvar jako na výřezu5. Ale i z té centrální hadice vycházejí další hadice zakončené také "květenstvím". A je docela pravděpodobné, že se opakují i ona "rozvětvení". Poněvadž tenhle organizmus zanechal fosilní struktury, musel být celkem tuhý a těžký. Ale přece ne jen tak úplně tuhý, protože má články! Takže se asi kymácel v proudu vody sem a tam , pokud byl pevně upevněn na dně. Řekla bych, že byl upevněn na dně, protože košatost brání pohybu. A to že byl košatý, o tom svědčí právě ony zbytky napojení na článcích, které jsou vidět na výřezu5.

A čím se živil? Asi světlem dvou Lun a jednoho Slunce, nebo z toho, co k němu připlavalo. Pan Brouček se na Měsíci živil také kytkami!

Od prózy ale zpátky k realitě na Marsu. Takže tenhle organizmus se asi živil tím, co k němu připlavalo. To se asi zachytilo v květenství, bylo rozloženo a vstřebáno. Protože takových hadic vidím na El Capitan hodně, muselo být moře bohaté na to, co připlavalo. To za předpokladu, že to byl živočich. Kytka asi ne, protože ta asi neukládala vápenec.

(Pozn. A.H.: Patriciiny představy jsou sice nádherné, ale podle mého názoru jsou postaveny na přiliš nejistém základě. Několik účastníků diskuse se shodlo na tom, že objekt je pravděpodobně součástí okolní hmoty (není od ní viditelně oddělen). Geolog [sulinar] si dovede představit i nebiologický vznik takového útvaru [zvětrání prasklé plynové bubliny v roztavené hornině], a proto jsou Patriciiny závěry málo pravděpodobné. Myslím, že pro upřesnění si budeme muset počkat na další informace z průzkumu Marsu. Přesto zde tuto stránku zatím nechám, aby se později bylo k čemu vrátit a bylo možno konfrontovat text s novými informacemi.)