Zatím byly zkonstruovány tři druhy raketových střel:

1. dělostřelecké rakety s krátkým dostřelem (asi 80 km) pro přímé použití v boji:
   
2. dálkově řízené střely s doletem 100 - 3000 km, nazývané také taktickými střelami;
   
3. mezikontinentální rakety s doletem 8000 - 10 000 km.

Je značný rozdíl mezi dálkově řízenými střelami a mezikontinentální balistickou raketou.

Dálkově řízená střela, startující z odpalovací základny nebo z letadla, dosahuje až dvojnásobné rychlosti zvuku. Její účinek je stejný, jako účinek atomové bomby svržené na Hirošimu, nebo i větší. Její dolet však nepřesahuje hranice kontinentu (pokud nejde o takové vzdálenosti jako Evropa - Přední Asie - severní Afrika). Takovéto rakety však nemohou překonat oceány. Proto předpokládali američtí vojenští experti, že v případě války v Evropě nebo Asii nemohou být raketovým útokem zasažena životní a vojenská centra na americkém kontinentě, avšak z amerických válečných základen v Evropě a v Asii mohla by být napadena každá evropská či asijská země nejen americkými letadly, ale i raketami, při čemž by bylo území Spojených států mimo působnost výbuchů těchto raket.

SOVĚTSKÁ MEZIKONTINENTÁLNÍ RAKETA

Naproti tomu sovětská mezikontinentální balistická raketa je strategickou dálkovou zbraní. Je to třístupňová raketa, startující kolmo vzhůru, přecházející pak v neřízený stoupavý let a blížící se po spotřebování pohonné hmoty k svému cíli ničím nerušenou parabolou.

Raketa sama sestává z raketového motoru, z komor pro pohonnou hmotu (petrolej, benzin) a pro oxydační prostředek, nutný ke spalování pohonné hmoty (tekutý kyslík, zchlazený na velmi nízkou teplotu, nebo čpavková kyselina). Tento systém umožňuje dosáhnout rychlosti 3 až 4 kilometry za vteřinu. Jednotlivé stupně rakety (motor i komory) jsou automaticky odhazovány, takže poslední část rakety, nesoucí mocnou jadernou nálož, pokračuje ve své cestě k cíli, při čemž dosáhne výše několika set kilometrů nad povrchem zeměkoule. Sovětský inženýr major Kručinin prohlásil, že několikastupňová střela dosáhne při rychlosti 6,7 kilometrů za vteřinu maximální výše 1280 km nad povrchem země. Z této výše blíží se pak raketová hlavice s jadernou náloží k cíli dvacetinásobnou rychlostí zvuku. Sovětský inženýr generálmajor Pokrovski sdělil, že rychlost sovětské rakety dosáhne až 25.000 km za hodinu. To by znamenalo, že vzdálenost z Prahy do Paříže (asi 1000 km) by mezikontinentální střela překonala za necelé tři minuty, vzdálenost z Moskvy do New Yorku pak za méně než půl hodiny.

Přes komplikovanou konstrukci se vyznačuje sovětská mezikontinentální raketa přesností letu. Většinu svého letu totiž vykoná v obrovské výšce, v prostoru, kde již není vzduch, jenž by brzdil po-hyb a měnil směr a dálku letu. Proto může mít i na obrovskou mezikontinentální vzdálenost jistější zásah, nežli obvyklé dělostřelecké rakety nebo střely, které se pohybují v oblasti poměrně hustého vzduchu. Podle theoretických údajů a materiálů nebude odchylka od cíle větší než 10 až 20 km, což při mocné jaderné náloži znamená v každém případě zasažení cíle.

Veliká rychlost rakety také znamená, že v současné době - a jistě ještě dlouho - nebude proti této zbrani účinné obrany. Pohybuje-li se totiž hlavice rakety k cíli rychlostí 6 kilometrů za vteřinu, a je-li její přítomnost zjištěna na příklad 300 km před cílem, pak zbývá k okamžiku explose pouhých 50 vteřin. Lidský mozek není schopen vypočítat v tak krátké době údaje pro start antirakety. A jestliže tyto údaje vypočítají včas elektronické počítací stroje, pak nebude stačit čas k tomu, aby se hlavně antirakety vůbec aspoň zahřály.

Pokud jde o náklady na výrobu mezikontinentální rakety, jsou osmkrát menší než náklady na velký nadzvukový tryskový bombardér. Námitka, že bombardér může být nasazen vícekrát a raketa pouze jednou, je oprávněná jen zčásti. Statistikové vypočítali, že za druhé světové války nevydržely bombardéry v průměru víc než čtyři až pět bojových letů. A k tomu je nutno ještě připočítat ztrátu posádky.

Obr. 1. Kresba mezikontinentální rakety
Obr. 2. Snímek modelů raket

--------------------------------------------
Přepis článku: M.Filip
30.9.2007