Pokud zavedou Poutníka⁽¹⁾ po Zeměkouli jeho toulky po zemi Strýčka Sama (Uncle Sam) do Washingtonu, DC, jistě se projde i po Národní aleji (The National Mall), aby se od Washingtonova památníku (obelisk) dostal až ke Kapitolu. Přitom bude míjet řadu muzeí, které spravuje Smithsonianská nadace či instituce (Smithsonian Institution). Je-li Poutník dokonce i nadšencem pro letectví a kosmonautiku, nemůže při své procházce minout bez povšimnutí Národní muzeum letectví a kosmonautiky NASM. Vmísí se tedy do davu ostatních návštěvníků a s nimi vejde do klimatizované budovy Muzea. Má-li na prohlídku jen jedno odpoledne, je jasné, že si vybere k prohlídce pouze ty části Muzea, které ho z nějakých důvodů nejvíce zajímají⁽²⁾. Mine tedy ve vstupní hale Douglas M-2 Mailplane z roku 1926, který byl prvním americkým poštovním letadlem, projde pod zavěšenou replikou letounu, na kterém se v roce 1903 ve městě Kitty Hawk vznesli do vzduchu bratří Wrightové, pod Lindbergovým jednomotorovým hornoplošníkem Ryan NYP „Spirit of St. Louis“ a zamíří do Kosmické haly. Zde ho vítá přistávací modul sondy Viking (Viking Lander), jehož originál již od roku 1975 stojí na třech přistávacích vzpěrách na povrchu Marsu. Kosmické hale dominuje první americká kosmická stanice Skylab, kterou prochází fronta návštěvníků. Hned vedle je v obalu z plexiskla umístěná kabina Columbia, která dopravila americké kosmonauty N. Armstronga, E. Aldrina a M. Collinse k Měsíci a zase zpět na Zemi. Poutník má o kabině představu z mnoha filmových záběrů, ve skutečnosti je však překvapen, jak je v ní málo prostoru. Stejně i kabina Mercury „Frendship 7“ Johna Glenna prostorem neoplývá a ani kabina Gemini 4, ze které J. White vystoupil do volného kosmického prostoru. Ostatně první výstup do kosmického prostoru, který uskutečnil A. A. Leonov z lodi Voschod 2 v roce 1965, je připomenut vystavenou přistávací kabinou lodi Sojuz a ruskými skafandry. V hale jsou dále vystaveny rakety prof. Goddarda, WAC Corporal a Aerobee 150, které ovšem zanikají vedle 14,3 m vysoké V-2 umístěné na polním startovním stole. Její plášť je nabarven černými čtverci (ulehčujícími sledování rakety za letu kinotheodolitem), stejně jako měl exemplář V-2 při prvním úspěšném startu v roce 1942 (v popisu se připomíná, že tato raketa patřila USAF a byla smontována z různých dílů V-2, dovezených do USA. Muzeu byla předána v roce 1954). Nad těmito raketami jsou zavěšeny makety Sputniku a první americké družice Explorer 1. V dalším sále jsou vystavené americké rakety Vanguard, Jupiter C, Scout. Minuteman III ve skutečné velikosti. Dohodu o snižování nosičů jaderných hlavic připomínají sovětská raketa SS-20 a vedle ní raketa Pershing, která oproti SS-20 téměř zaniká. Při pohledu na tyto vojenské rakety se Poutník zamýšlí, zda taková dohoda je dostačující zárukou pro bezpečnou budoucnost a nebo zda je třeba pojistit se nějakým dalším krokem typu protiraketové obrany⁽³⁾.

Ze stropu sálu visí maketa Hubbleova kosmického teleskopu (velikost 1:5). Nelze přehlédnout soulodí Sojuz-Apollo. Kosmický raketoplán je přirozeně připomenut jen modelem. Posledním velkým exemplářem expozice Muzea je lunární modul, nad kterým visí sondy Surveyor a Lunar Orbiter.

Z hal lze zajít do bočních menších sálů, věnovaným například raketovému pohonu s dalšími maketami Goddardových raket, s motorem V-2 a dvoukomorovým motorem rakety Titan 1.

Prohlídka Muzea pokračuje ještě na prvním podlaží, což je vlastně balkón, odkud si lze pěkně prohlédnout exponáty, zavěšené pod stropem budovy. Jsou zde již zmíněné makety prvních družic, raketová letadla Bell X-1 „Glamorous Glennis“ (14. 10. 1947 na něm Charles Yeager překonal rychlost zvuku), nebo North American X-15 či střely V-1 a Tomahawk, kosmické sondy Mariner 2, Surveyor, Lunar Orbiter, Pionner 10. Zde se též řadí fronta návštěvníků k prohlídce vnitřku stanice Skylab, aby se obdivovala vybavení jejího interiéru a ocenila jeho rozlohu ve srovnání s prostorem dřívějších kosmických lodí.

Přistání na Měsíci je věnován další boční sál, kde J. F. Kennedy z televizního monitoru stále opakuje svůj projev o tom, že přistání astronautů na Měsíci do konce 60. let je národním cílem Spojených Států. Škoda, že ho poslouchají jen kolemjdoucí návštěvníci. Jinak nelze přehlédnout motor F-1 rakety Saturn 5 a pak veškeré vybavení, které astronauti potřebovali k práci na měsíčním povrchu (pomůcky pro sběr vzorků, přístroje jako seismometr pro studium šíření seismických vln v lunárním regolitu, laserový odrážeč pro přesné měření vzdálenosti Země - Měsíc, laboratoř ALSEP, lunární vozítko Rover a další). Maketa přístrojové části lunárního modulu je oživena filmem, promítaným do oken modulu a navozujícím atmosféru posledního přistání na Měsíci při expedici Apollo 17. Jsou zde skutečně muzeální exponáty, které ve své době úspěšně odvedly svou práci. Pokud by se však mělo letět na Měsíc dnes, vše by se muselo udělat zcela znovu. Pohled na použité přístrojové vybavení naznačuje Poutníkovi, že v této oblasti byl od letů na Měsíc učiněn velký pokrok. Pouze pro let do kosmického prostoru se používá stále stejného principu reaktivního raketového motoru a to je vlastně slabá stránka celého současného kosmického výzkumu.

V dalších postranních sálech prvního patra se lze poučit o dálkovém průzkumu Země (je zde návratové pouzdro družice Discoverer 13, vypuštěné 10. 8. 1960, které přineslo film se snímky zemského povrchu. Byl to první umělý objekt, který se vrátil z oběžné dráhy), či o průzkumu planetární soustavy (Poutník se po vstupu do sálu náhle ocitl v maketě marsovského kaňonu). Pohled do vzdáleného Vesmíru zprostředkuje Einsteinovo Planetárium. Z Muzea též nelze odejít bez zakoupení nějakého suvenýru s kosmonautickou či leteckou tématikou nebo knihy, jejichž nepřeberné množství je nabízeno v prodejně muzea. Je zde možné zakoupit si i dehydrovanou stravu astronautů.

Návštěva Muzea je tedy zajímavá hlavně z hlediska historie kosmického výzkumu v USA, zejména kosmonautičtí nadšenci zde uvidí ve skutečnosti to, co viděli jen na fotografiích či videozáznamech. Nakonec malý detail – návštěvy všech muzeí, spravovaných Smithsonianskou institucí jsou zdarma.

Dojmy Poutníka z návštěvy NASM zaznamenal (lek)

⁽¹⁾ Postavu Poutníka na pouti světem vytvořil J.A. Komenský v knize „Labyrint světa a ráj srdce“. Autor těchto řádků sice měl tuto Komenského knihu ve škole jako povinnou literaturu, ale tehdy ji nečetl. Zaujala ho až v pozdějším věku.

⁽²⁾ Tato informace o návštěvě Muzea není průvodcem po Muzeu. Z různých důvodů tam dochází k občasnému přemisťování exemplářů či úpravám interiéru, takže aktuální informace o tom, co se v Muzeu připravuje, je k dispozici na internetové adrese: www.nasm.edu. Popis vystavených exemplářů lze nalézt v oficiálním průvodci Muzea (Official Guide to the National Air and Space Museum, 1993 Edition).

(Asi dva roky po otevření nové budovy Muzea, o které se v této informaci jedná, vyšel v L+K hezký podrobnější popis návštěvy NASM, který napsal RNDr. V. Šibrava, DrSc. (viz L+K 54 (1978) č.6, s. 216). Koncepce Muzea a většina exemplářů byla již tehdy taková, jak je viděl Poutník letos).

⁽³⁾ O protiraketové obraně (viz zajímavý článek ing. P. Knapa na toto téma v L+K 77 (2001) č.15-16, s.1046) se stále vede polemika, zda se do ní pouštět či nikoliv. Evropanům se to zdá být zbytečně drahá záležitost, existují-li smlouvy o omezování počtu strategických raket. (Otázkou vždy je, budou-li dodržovány). Možná, že v Evropě není mentalita Američanů dobře chápana. Třeba je klíčem k jejímu porozumění prostý nápis na Památníku veteránů korejské války (Korean Veterans Memorial), který Poutníka velmi zaujal: Freedom is not free.

Ilustrační fotografie:

Foto 1: Pohled na Washingtonův památník (obelisk) z družice Ikonos.

Foto 2: Pohled na V-2, vystavenou v NASM (v pozadí maketa stanice Skylab).

Foto 3: Pohled na další vystavené rakety v NASM, v pozadí Sojuz-Apollo (Foto Smithsnian Institution).