|
Po
druhé světové válce se telegrafní a telefonní spojení podmořskými kabely mezi
kontinenty stávalo s rostoucí frekvencí hovorů stále zdlouhavější. Mezikontinentální
rádiové trasy byly přetíženy. Sdělovací technika, přivedená válečným použitím
na vysoký stupeň dokonalosti, se začala bouřlivě rozvíjet i v mírovém životě.
Jak se s tímto rozvojem nejlépe vyrovnat? Položit více kabelů mezi pevninami?
Zřídit více rozhlasových stanic pro interkontinentální spoje?
Objevilo se však jiné řešení - zrodila se technika velmi krátkých vln. Mikrovlnné spoje, využívající délky vlny v rozmezí mezi třemi a třiceti centimetry, mohou uskutečnit nejen prostý, ale i současný několikanásobný přenos signálů v obou směrech. A mohou přenášet i technicky mnohem náročnější signál televizní. Ultrakrátké vlny se podobně jako světlo šíří přímočaře; zakřivení zemského povrchu způsobuje, že v určitých vzdálenostech je nutné vytvořit retranslační stanice, které signál přijmou a zesílený odešlou dále po trase. Vybudování pozemské retranslační stanice pro spojení mezi světadíly je však nereálné. Ale ukazuje se jiná možná koncepce: využití umělé družice Země. V době, kdy tato myšlenka vznikla, se zdála být utopií. Po vypuštění prvních umělých družic Země se však z utopie staly konkrétní plány.
Prvním realizovaným programem se stal americký projekt SCORE (zkratka názvu Signal Communication Orbit Relay Experiment, pokus o spojení prostřednictvím oběžného relé), který měl ověřit teoretické předpoklady, vyzkoušet rozhlasové spojení v obou směrech mezi Zemí a družicí a prověřit vlastnosti a chování rádiové aparatury v dosud málo probádaném prostředí kosmického prostoru. Nositelem úkolu, připraveného vojenským úřadem ARPA 1), se stalo letectvo Spojených států a pro dopravu přístrojů na oběžnou dráhu byla vybrána raketa Atlas model B.
Raketa
Atlas, první americká mezikontinentální balistická střela, vyvinutá pro vojenské
vzdušné síly, byla jedenapůlstupňové koncepce. Spolu s hlavním motorem, vyvíjejícím
tah (u mořské hladiny) 27,2 Mp, pracovaly hned od okamžiku vzletu i dva startovní
motory s tahem (rovněž v nulové výšce) 2x68,1 Mp. Všechny pracovaly na kapalné
palivo, dodávané do spalovacích komor turbočerpadly. Startovní váha Atlasu se
pohybovala kolem 110 tun, výška rakety - modelu B, upraveného pro projekt SCORE
- činila 29,8 m 2).
Celý program se připravoval bez jinak běžné halasné reklamy amerického tisku, předletová příprava se uskutečnila v naprosté tajnosti. Jen pětatřicet lidí v celých Spojených státech znalo pravé poslání připravované rakety, dokonce i téměř tisíc zaměstnanců základny na Cape Canaveral se domnívalo, že jde o běžný zkušební let. Nedlouho po půlnoci našeho času 18. prosince 1958 Atlas odstartoval. Po hodině pak tehdejší president Eisenhower oznámil diplomatům v Bílém domě: "Jsem šťasten, že vám mohu oznámit, že na oběžnou dráhu kolem Země byla vyslána raketa Atlas. Její celková váha je rovna asi čtyřem tunám."
Na oběžnou dráhu se dostalo celé základní těleso rakety; pouze bez oddělitelné části s oběma postranními startovními motory. Vážilo 3 965 kg, ovšem z toho pouze 68 kg připadalo na užitečné zatížení. V prostoru, jinak určeném pro bojovou nálož, byla umístěna rádiová aparatura spojená s elektronickou pamětí, která mohla až na dobu 20 hodin uschovat přijaté informace a na pokyn ze Země je v určený okamžik vyslat zpět. Palubní vysílače měly frekvence 132,905 MHz, 132,435 MHz (výkony každého z nich byly 8 W), 107,97 MHz a 107,94 MHz; všechny byly napájeny ze rtuťových baterií. Během svého prvního přeletu nad Los Angeles přijal SCORE vánoční poselství presidenta Eisenhowera. A ještě ve večerních hodinách oznámil Washington, že poselství bylo družicí úspěšně vysláno a zachyceno pozemními stanicemi. Experiment se podařil.
První spojová družice létala 34 dny a zanikla v zemské atmosféře 21. ledna devětapadesátého roku, po 500 obězích zeměkoule. V průběhu 13 dnů, během nichž byla rádiová aparatura v nepřetržitém provozu, bylo vysláno na družici a odesláno na Zemi několik desítek relací, a to jak telegrafií, tak i fónií.
Družice SCORE se stala nejen prvním komunikačním satelitem, ale představovala
zároveň i první (a hned úspěšnou) aplikovanou družici vůbec.
1) ARPA - Advanced Research Project Agency, Agentura pro pokročilé výzkumně
projekty
2) Bližší údaje o nosné raketě Atlas SCORE viz. Křídla vlasti 17/1964, str.
569-570
SCORE (1958-006A)(-008A)
Datum startu: 18.12.1958
Místo startu: Cape Canaveral
Životnost přístrojů: 13 dnů
Životnost družice: 34 dny
Perigeum: 185 km
Apogeum: 1 471 km
Sklon dráhy: 32,3°
Oběžná doba: 101,5 min.
Oprava: na kresbě Atlasu SCORE je u tlakových pouzder s autopilotem, elektronikou naváděcí soustavy atd. omylem uvedeno, že jde o kryty vernierů.
--------------------------------------------
Přepis článku: M.Filip
24.1.2008
[ Obsah | Články | O prvních amerických družicích Země | Program Explorer | Program Vanguard ]