Obsah > Pilotované lety > VKK Buran > Buran - články z tisku
2. část
Odklad startu a vlastní let sovětského raketoplánu

Druhá část článků z tisku zahrnující období těsně před startem až do přistání raketoplánu Buran. Tyto články pochází převážně z deníku Rudé Právo, dále pak Průboj, Mladá Fronta a Svobodné slovo. Některé původní obrázky jsem nahradil podobnými barevnými fotografiemi.

[ 31.10.1988 ] Počítač zastavil start Eněrgije
[ 14.11.1988 ] Start 15. listopadu
[ 16.11.1988 ] (původní obrázek startu systému Energija / Buran)
[ 16.11.1988 ] Eněrgija splnila úkol
[ 16.11.1988 ] (další obrázek přistání Buranu s doprovodným letounem)
[ 17.11.1988 ] K úspěšnému letu raketoplánu
[ 17.11.1988 ] Hodnocení letu raketoplánu
[ 08.12.1988 ] Krok do 21. století


31.10.1988
RAKETOPLÁN BURAN VZLÉTNE PO OSLAVÁCH VŘSR

Počítač zastavil start Eněrgije

MOSKVA/PRAHA (Od našich zpravodajů) - Zkušební let kosmické lodi mnohonásobného použití, raketoplánu Buran a nosné rakety nové generace Eněrgija byl plánován, jak jsme již oznámili, na sobotní ráno 29. října. Start však bylo nutné odložit. Proč? To bylo zčásti uvedeno v televizní reportáži z kosmodromu Bajkonur a dále to objasňují ve svých reportážích zpravodajové ústředních sovětských listů, kterí byli na místě události.

Raketa Eněrgija a také pozemní startovací zařízení jsou velmi složitý komplex, jebo řízení a sledování není myslitelné bez výpočetní techniky. Ta také už několik desítek minut před startem snímá údaje z množství agregátů a uzlů na raketě, řídicích systémů, mechanismů na pozemních zařízeních, zabezpečujících start, snímá údaje, analyzuje je v součinnosti s palubními systémy řízení a především kontroluje každou odchylku. Jde celkem o stálou kontrolu 140 systémů celého komplexu. V posledních fázích připravenosti ke startu je celý komplex převeden na automatický režim. Bezpečnostní okruhy jsou trojnásobně jištěny.
V sobotu probíhalo až do poslední minuty vše normálně. Teprve 51 sekund před startem byl proces automaticky přerušen. Automatika totiž zaregistrovala, že plošina pro havarijní evakuaci posádky, na které je rovněž umístěn systém zabezpečující přesné nastavení gyroskopů rakety se neodklonila od rakety na bezpečnou vzdálenost. Jde o plošinu, která zůstává jako poslední u tělesa raketového komplexu až do okamžiku těsně před startem. Teprve pečlivá analýza záznamu elektroniky odhalí, zda se vzdalovala od komplexu pomaleji, či později. Výpočetní technika u uvedené plošiny "nebyla spokojena" s kontrolovanými údaji. V případě, že by se raketa pokusila odpoutat od Země, zachytila by nepochybně o rameno plošiny.
Není třeba se dohadovat, k čemu by mohlo dojít, nebýt pečlivého prověřování situace automatikou. Je také stejně zbytečné celou situaci dramatizovat. Vždyť k takovým situacím při zkušebních letech, ostatně stejně jako při všech zkouškách, dochází běžně. Navíc nelze nemít na paměti, že Eněrgija, nejsilnější nosná raketa světa, zároveň nejsložitější technický komplex, startuje teprve podruhé. Pravděpodobnost možných technických odchylek od přesných startovacích harmonogramů trojnásobně sledovaných nesmlouvavou elektronikou je tedy vyšší. Nicméně je zřejmé, že pokud by došlo k havárii, kterou předpokládal počítač, a proto Eněrgiji "zastavil" šlo by o ztrátu kolem 80 miliónů dolarů. To je totiž částka, která připadá na start amerických raketoplánů a je podle sovětských odborníků přlbližně shodná i se startem nových kosmických lodí v sovětském programu.
Jak přítomné novináře informoval náčelník Řízení zkoušek na kosmodromu Bajkonur Vladimír Gudilin, raketa i raketoplán musí být nyní po předcházejícím vyčerpání paliva důkladně prohlédnuty, stejně jako celé startovací zařízení. Vyslovil přesvědčení, že je nutno lidem, kteří poslední měsíc pracovali s velkým vypětím při přípravě komplexu na start, dát možnost odpočinku. Aniž by udal přesné datum startu Eněrgije, naznačil, že by vše mělo proběhnout po listopadových oslavách VŘSR.

JAN TIHLAŘĺK,
STANISLAV STIBOR


14.11.1988

SOVĚTSKÝ RAKETOPLÁN:

Start 15. listopadu
Kosmonauti V. Titov a M. Manarov překonali rekord v délce pobytu na oběžné dráze

MOSKVA (Od našeho zpravodaje) - V úterý 15. listopadu, v šest hodn ráno moskevského času (tj. ve čtyři hodiny středoevropského času), má odstartovat univerzální raketový dopravní kosmický systém Eněrgija s orbitální lodí mnohonásobného použití, raketoplánem Buran. Bylo to v neděli oznámeno v Sovětském svazu.

Jak známo, uvedený kosmický systém měl odstartovat 29. října, avšak 51 sekund před startem byla startovní procedura automaticky přerušena. Bylo zjištěno, že příčinou závady bylo opožděné odpojení bloku přístrojů systému automatické orientace od nosné rakety. Poprvé startovala Eněrgija 15. května 1987. Její předností je univerzální použití. Stejně jako je nyní k raketě připoután raketoplán Buran, mohou k ní být připevněny startovní bloky nezbytné k dosažení Měsíce, Marsu či Venuše. Raketoplán Buran absolvuje připravovaný zkušební let v bezpilotním režimu. Je konstruován pro dvou až čtyřčlennou posádku, která, až bude na palubě, může v případě potřeby převzít řízení raketoplánu.

(ti)

--- kus vynechán ---


16.11.1988

Buran - start

Z bajkonurského kosmodromu včera ráno poprvé odstartoval sovětský raketoplán Buran.

Telefoto: ČTK


16.11.1988
Eněrgija splnila úkol
Úspěšný start i přistání sovětského raketoplánu Buran

MOSKVA/PRAHA (Od našeho zpravodaje a ČTK) - Ze sovětského kosmodromu Bajkonur odstartoval v úterý ve 4 hodiny našeho času sovětský raketoplán Buran (Sněžná bouře), který vynesla na oběžnou dráhu nová víceúčelová nosná raketa Eněrgija. V 7.25 hodin raketoplán uskutečnil úspěšné automatické přistání nedaleko kosmodromu.

V posledních hodinách před startem bylo do palivových nádrží přečerpáno 2000 tun tekutého paliva, které pohání sérii mohutných motorů. První stupeň rakety má čtyři bloky motorů, z nichž každý má počáteční tažnou sílu 740 tun. Druhý stupeň, jemuž odpovídá centrální blok rakety, má čtyři menší motory o tažné síle 140 tun.

První start raketoplánu se měl uskutečnit 29. října, avšak automatický kontrolní systém necelou minutu před spuštěním motorů zastavil předstartovní operace. Příčinou byla mechanická závada na ploštně pro nastavení gyroskopů. Zkušební let sovětského raketoplánu byl bezpilotní a řízen automaticky. Tato kosmická loď nové generace uskutečnila dva oblety kolem Země a přistála asi 12 kilometrů od startovací rampy.

Přistávací dráhy dlouhé 4500 metrů a široké 84 metrů se podvozek kosmické lodi dotkl při rychlosti přesahující 300 kilometrů za hodinu.

Pozemní středisko převzalo řízení přistávacich operací v době, kdy byl stroj zhuba deset kilometrů nad zemí a vzdálen od přistávací plochy 25 kilometrů. Raketoplán je vybaven padákovým brzdicím systémem, který posiluje účinnost brzdicích motorů v okamžiku, kdy se přistávací rychlost sníží na 50 kilometrů za hodinu.

(Pokračování na str. )

Buran - přistání

Eněrgija splnila úkol

(Pokračování ze str. 1)
Raketoplán Buran je výsledkem práce stovek sovětských výzkumných a konstrukčních ústavů. Jeho vývoj trval deset let. Je dlouhý 38 metrů, výška (u kýlové plochy) 16 metrů, trup má průměr 5,6 metru, křídla rozpětí 24 metrů a jejich plocha činí 250 metrů čtverečních. Nákladový prostor má průměr 4,7 metru a je dlouhý přes 18 metrů. Předpokládá se, že v budoucnu bude startovat asi čtyřikrát ročně.
Po dvou obězích kolem Země se raketoplán přiblížil k hustým vrstvám zemské atmosféry. Bezpečnost lodi v této kritické fázi zajišťoval její povrch z keramických destiček odolných vůči extrémním teplotám. Funkce raketoplánu opticky kontroloval stíhací letoun, který doprovázel kosmickou loď v závěrečné etapě letu, z jeho paluby jsou rovněž televizní záběry, které jsme mohli sledovat na našich obrazovkách.
Po úspěšné fázi sestupu přešel raketoplán k přistávacímu manévru, prudce snížil letovou hladinu a velmi plynule se svým podvozkem dotkl země. Úcinnost brzdících motorů posilovaly přistávací padáky o ploše 75 čtverečních metrů, které se automaticky otevřely po snížení přistávací rychlosti z více než 300 kilometrů za hodinu na 50 kilometrů. Při sledování na televizních obrazovkách jsme mohli ocenit činnost přistávacích systémů Kurs a Glissada, které bezpečně a "lehce" přivedly na plochu kolos o hmotnosti 80 tun.
Systém automatického přistání byl nejprve instalován do dopravního letounu TU 154, který s tímto unikátním zařízením absolvoval šedesát zkušebních přistání. Prvním sovětským kosmonautem, který vyzkoušel jeho funkce, byl Igor Volk. Nyní je v plném proudu výcvik dalších kosmonautů a ve výrobních halách v Bajkonuru se montují další raketoplány.
Raketoplán Buran vynesla na oběžnou dráhu kolem Země mohutná nosná raketa Eněrgija. Jde o univerzální dopravní systém, poháněný sérií osmi motorů o celkové tažné síle 170 milionů koňských sil. Krátce po startu se boční bloky motvrů oddělily, ústřední blok, který plnil funkci druhého stupně rakety, se oddělil později a dopadl do předem určené oblasti Tichého oceánu. Ve výši 150 kilometrů nad povrchem Země byly zapnuty motory samého raketoplánu. Loď byla vyvedena na oběžnou dráhu po 47 minutách letu.
Raketa Eněrgija je schopna vynést na oběžou dráhu jakýkoli náklad s počáteční hmotností až sto tun. Na oběžnou dráhu kolem Měsíce může dopravit náklad o váze 32 tun, na Mars či Venuši o váze 28 tun. Hmotnost celého univerzálního dopravního komplexu včetně paliva činí 2400 tun.
Úspěšný zkušební let sovětského raketoplánu otevírá sovětské kosmonautice zcela nové možnosti. Ve spojení s nosnou raketou Eněrgija a orbitálním kosmickým komplexem Mir mají sovětští vědci k dispozici ucelený komplex kosmické techniky, jehož prospěšnost prokáže již blízká budoucnost.

(st)


16.11.1988

Buran - dojezd


17.11.1988
K úspěšnému letu raketoplánu

PRAHA (ČTK) - Generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš a prezident ČSSR Gustáv Husák zaslali blahopřejný telegram generálnímu tajemníkovi ÚV KSSS a předsedovi prezídia Nejvyššího sovětu SSSR Michailu Gorbačovovi k úspěšnému uskutečnění letu raketoplánu Buran. Tato událost, praví se mj. v telegramu, představuje další důležitý krok k mírovému využití vesmíru pro blaho všeho lidstva.


17.11.1988
Hodnocení letu raketoplánu

MOSKVA (ČTK) - Sovětští odborníci ve středu pokračovali v analýze telemetrických informací zaznamenaných palubními přístroji raketoplánu Buran při jeho prvním úspěšném letu v úterý.
Sovětský raketoplán se liší od amerického mimo jiné schopností létat bez posádky. V budoucnu to umožní kosmonautům věnovat podstatně více času vědeckým experimentům. Jak sdělil předseda Hlavní správy pro vývoj a využití kosmické techniky pro potřeby národního hospodářství a vědecký výzkum Alexandr Dunajev, pilotované lety sovětských víceúlčelových kosmických lodí budou zahájeny po úplném vyzkoušení všech systémů v automatickém režimu. V kabině raketoplánu o objemu kolem 70 metrů krychlových může pracovat dvou až čtyřčlenná posádka. Počítá se také s šesti místy pro cestující.
Podle stanoveného úkolu může let raketoplánu trvat sedm až třicet dnů. Konstrukce nové kosmické lodi umožňuje až sto kosmických letů.
Podle A. Dunajeva Sovětský Svaz staví několik víceúčelových kosmických lodí, které budou mít na starosti opravu kosmické techniky na oběžné dráze, dopravu použitých součástek zpět na Zemi. Za rok se počítá se dvěma až čtyřmi lety raketoplánu.


08.12.1988
RAKETOPLÁN BURAN:

Krok do 21. století

Moskva (Od našeho zpravodaje) - V SSSR se staví několik raketoplánů. Jejich hlavním úkolem je dopravovat do vesmíru unikátní objekty mimořádné složitosti a náročné na nasazení robotů, manipulátorů a vysoce kvalifikovanou práci kosmonautů přímo ve vesmíru. Jiné možnosti využití raketoplánu jsou při "snášení" drahých kosmických objektů přímo na Zemi. Řekl to v Moskvě hlavní konstruktér raketoplánu Buran Jurij Semjonov a zmínil se o "stažení" stanice Saljut-7 obíhající nyní v zakonzervovaném stavu zeměkouli.

List Pravda věnoval v této souvislosti detailní pozornost systému Vimpel, který zajišťuje zcela automatické přistání raketoplánu a svou složitostí představuje významný úspěch sovětské radioelektroniky.

Generální konstruktér kosmických startovacích zařízení akademik Vladimír Barmin rovněž informoval, že kromě speciální přistávací dráhy pro raketoplán umístěné přímo na kosmodromu se staví další dvě: jedna roste u Simferopolu na Krymu, další na východě SSSR. Při mimořádných situacích může raketoplán přistát i na kterémkoliv běžném letišti.

(kd)


Aktualizováno: 02.11.1996

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.