Obsah > V Česku > Krystalizátor ČSK


Krystalizátor je dílem kolektivu Fyzikálního ústavu AVČR. Pod vedením Ing. Aleše Třísky ho připravil pro technologické experimenty na stanici Saljut 6. Po úpravách se však další exemplář používal i na stanici Mir.

Krystalizátor umožňuje přípravu vzorků válcového tvaru v nerezových pouzdrech o vnějším průměru 16 mm, síle stěny 0.2 mm a délce 140 mm. Může se v něm uskutečňovat série šestnácti experimentů, každého s vlastním teplotním a pohybovým programem a nezávislou nastavitelností jejich časového sledu. Celá série pokusů může probíhat bez přítomnosti obsluhy. Po výměně bubnového zásobníku se vzorky a kazety s mg. páskem, na němž je zaznamenán program a průběh experimentů (novější verze už má samozřejmě polovodičovou paměť), je možno okamžitě zahájit další sérii pokusů. V krystalizátoru se mohou vytvořit až tři úzká a dvě široká nezávisle ovladatelná teplotní pásma v rozmezí teplot 100 až 850 °Celsia, po inovaci až 1200 °Celsia. Celková vytápěná délka pece je 280 mm. Teplota se udržuje v rozmezí plus minus 0.5 °Celsia. Nastavení polohy vzorku a rychlost jeho pohybu jsou ovladatelné v obou směrech. Celková délka posuvu je 420 mm. Krystalizátor umožňuje během experimentu snímat velikost mikrovibrací ve třech osách a průběžně hodnotit jejich vliv na technologický proces. Tato možnost byla v té době novinkou.

Krystalizátor má univerzální použití. Mohou se v něm pěstovat monokrystaly z plynné fáze, z kapalné fáze, rekrystalizací a podobně. Mohou se v něm připravovat různé slitiny skla, zvláště čisté suroviny či monokrystaly. 


Aktualizováno : 21.05.2004

[ Obsah | Kosmonautika v Česku ]


Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.