Obsah > Nepilotované lety > Sonda Deep Impact
Start M.označ. Hmotnost Popis
12.01.2005 2005-001A 1010 kg - sonda ke kometě 9P/Tempel 1 s měděným dopadovým projektilem

[ Popis sondy | Průběh letu | Obrázky | Domovská stránka sondy v NASA (JPL) | Deep Impact v databázi kosmických sond ]

Kresba sondy Deep Impact po oddělení ImpactoruCílem sondy Deep Impact bylo dopravit ke kometě 9P/Tempel 1 měděný dopadový projektil - Impactor. Vzniklý kráter a vyvržený materiál byl ve stejném okamžiku pozorován přístroji na prolétající mateřské sondě.

Popis sondy

Sonda Deep Impact byl tvořena dvěma částmi. Každý z modulů nesl vlastní přístroje a byl schopen přijímat a vysílat data. Hlavním tělesem byla orbitální část, ke které byl dále připevněn dopadový modul (Impactor), jehož cílem bylo zasáhnout kometu 9P/Tempel 1. Impactor se oddělil přibližně jeden den před setkáním s cílovým tělesem, ke kterému došlo v pondělí 04.07.2005.

Orbitální část (průletový modul, Flyby) měl rozměry 3.3x1.7x2.3 m. Celková hmotnost modulu byla 601 kg, přičemž 515 kg připadalo na vlastní konstrukci a 86 kg na pohonné látky. Hlavní těleso bylo vyrobeno z hliníkových prvků a z jedné strany bylo vybaveno ochranným štítem, Schéma sondy Deep Impactjehož úkolem bylo chránit citlivé součásti sondy proti poškození případným střetem s prachem během průletu kolem komety. Modul byl tříose stabilizován. Komunikace ve směru k Zemi probíhala v pásmu X (8 GHz) pomocí parabolické antény o průměru 1 m. Na sondě byly instalovány ještě dvě pevné antény s nízkým ziskem. Pro spojení s Impactorem bylo určeno pásmo S. Maximální přenosová rychlost činila 400 kb/s. Dodávku elektrické energie o výkonu až 750 W zajišťoval panel fotovoltaických článků o rozměrech 2.8x2.8 m a účinné ploše 7.5 m2, který dobíjel NiH2 akumulátorovou baterii o kapacitě 16 Ah.

Na orbitální části sondy byly umístěny následující vědecké přístroje:

Schéma Impactoru sondy Deep ImpactDopadová část (projektil, Impactor) byl přibližně válcového tvaru o průměru 1 m, výšce rovněž 1 m a hmotnosti 372 kg. 364 kg měla vlastní mechanická konstrukce a 8 kg připadalo na pohonné látky. Takřka polovinu hmotnosti tvořil měděný projektil (113 kg). V jádru komety se měď neočekávala, proto bylo možno ve spektru po dopadu odlišit materiál komety od materiálu sondy. Měděné těleso v zadní části modulu bylo sestaveno z desek opracovaných do sférického tvaru. Na palubě se nacházely baterie o kapacitě 250 Ah bez možnosti dobíjení. Kromě jednoduché kamery sloužící k přesnému zacílení byl Impactor vybaven plynovým reaktivním systémem, který umožňoval menší změny dráhy. Na palubě Impactoru se nacházel miniaturní disk, na němž byla uvedena jména asi půl milionů nadšenců, kteří se přihlásili prostřednictvím internetu v rámci akce "Pošli svoje jméno na kometu". Disk byl samozřejmě při dopadu zničen, jako ostatně takřka celá hmota projektilu.

Impactor nesl jediný vědecký přístroj:

Průběh letu

Kometa Tempel 1 viděná z impactoru při přibližování (04.07.2005)Sonda Deep Impact odstartovala ve středu 12.01.2005 v 19:47:08 SEČ raketou Delta 2 (v konfiguraci 7925) z rampy SLC-17B na kosmodromu Cape Canaveral. Sonda směřovala ke kometě Temple 1, což byl její hlavní a zároveň jediný cíl průzkumu. Sonda zkoumala složení komety v hloubce jednotek až desítek metrů. K odstranění části povrchu sloužila dopadová část sondy (Impactor), která při vzájemné srážce vytvořila na kometě kráter. Jeho průměr a hloubka (a také množství vyvrženého materiálu) závisely na materiálovém složení vrchní vrstvy a na způsobu vzniku komety. Průměr kráteru mohl dosáhnout až 200 metrů, hloubka pak 50 metrů. V podpovrchových vrstvách by se měl nacházet nedotčený materiál, ze kterého se formovala Sluneční soustava.

Kometa Tempel 1 viděná z impactoru při přibližování (04.07.2005)Od průletové části sondy se dopadová část oddělila 03.07.2005 a na kometu dopadla o 24 hodin později (04.07.2005 v 05:52 UT). Impactor pořizoval snímky komety z bezprostřední blízkosti až do dopadu. Poslední snímek byl pořízen ve vzdálenosti 20 kilometrů od komety, tzn. zhruba 2 sekundy před dopadem a měl rozlišení až 20 cm na pixel.

Snímek z průletové sondy krátce po zásahu komety impactorem (04.07.2005)Dopad Impactoru na kometu sledovala průletová část sondy pomocí svých přístrojů. Průletová část se přiblížila ke kometě až na vzdálenost 500 km. V té době ale nebyl provádět průzkum, protože sonda byla natočena tak, aby panel fotovoltaických článků sloužil jako štít proti materiálu, uvolňovanému k komety. Získaná data budou z průletové části odesílána po dobu 30 dnů od dopadu Impactoru na kometu. Poté bude mise ukončena.


Zpracováno podle informací z Databáze kosmických sond a Zpráv z kosmonautiky na www.kosmo.cz .


Aktualizováno : 07.07.2005

[ Obsah | Nepilotované kosmické lety ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.