Obsah > Nepilotované lety > Sondy VEGA
Název Start M.označ. Hmotnost Popis
VEGA 1 15.12.1984 1984-125A  4000 kg - sonda k Venuši a Halleyově kometě
VEGA 2 21.12.1984 1984-128A  4000 kg - sonda k Venuši a Halleyově kometě

Sonda VEGA
[ Popis letu | Popis sondy | Přístroje | Obrázky | Home Page sondy v IKI | Odkazy ]
Přístrojové vybavení:
[ Orbitální část | Plošina ASP-G | Přistávací pouzdro | Aerostat ]


Popis letu Emblém projektu VEGA

    Sondy Vega 1 a 2 startovaly 15.12.1984 v 9:16:24UT a 21:12:1984 v 9:13:58UT pomocí rakety Proton. Po 85 min. letu na parkovací dráze byly sondy pomocí urychlovacího stupně navedeny na meziplanetární dráhu.

    Během letu k Venuši byly sondy orientovány slunečními bateriemi na Slunce a stabilizovány pomalou rotací. Pouze pro určitá měření, prověrky přístrojů a korekce dráhy byly několikrát na několik hodin tříose stabilizovány.

    Sestupné moduly se oddělily 9.6. a 13.6.1985. Během sestupu se uvolnily balonové aerostaty a probíhalo měření v atmosféře. Přistávací modul první sondy pracoval na povrchu Venuše 21 minut (plán. 15 min.), teplota okolí byla 460°C, tlak 8.8MPa. Druhý modul naměřil teplotu 452°C a tlak 8.4 MPa. Oba aerostaty, které se oddělily během sestupu, driftovaly ve výšce od 53 do 55 km a byly unášeny větrem průměrnou rychlostí 250km/h. Během 46hodinové aktivní činnosti urazily vzdálenost kolem 12 tisíc kilometrů. Teplota byla kolem 40°C a tlak kolem 50kPa. Byly zjištěny velké turbulence a značné vertikální poryvy větru. Signály z aerostatů byly přijímány pozemními stanicemi v Jevpatorii, Ussurijsku, dále pak v Goldstone (USA), Canbeře (Austrálie), Madridu (Španělsko), Arecibu (Portoriko) a mnoha dalších. Orbitální části obou sond prolétly kolem Venuše 11.6. a 15.6.1985 a jejím gravitačním polem byly navedeny směrem ke kometě.

Detailní snímek jádra komety    Průlet kolem jádra Halleyovy komety byl uskutečněn 6.3. a 9.3.1986 ve vzdálenosti 8900km a 8200km. Ve vzdálenosti asi 100 tisíc km od jádra byly plošiny ASP-G přepnuty na automatický režim. Během průletu byly plošiny orientovány na nejjasnější část jádra (ukázalo se, že vlastní jádro je naopak tmavé) a provedly otočku do protisměru rychlostí až půl úhlové minuty za sekundu. U Vegy 2 došlo během průletu k poškození navádecího čidla plošiny ASP-G, automatika však přepla na záložní čidlo, takže všechny experimenty byly zachráněny. (Čidla byla celkem tři.) Proud částic vyletujících z komety vyřadil z provozu některé přístroje a účinnost slunečních baterií se po průletu snížila o 50%.

 

Popis sondyDetail orbitální části

    Příznivé startovní okno na konci roku 1984 umožnilo nejen další průzkum planety Venuše, ale i možnost navedení sondy do bezprostřední blízkosti Halleyovy komety. Byly tedy naplánovány tyto úkoly:

    Konstrukce sond Vega vycházela z osvědčené koncepce sond Veněra, let do blízkosti Halleyovy komety si však vyžádal řadu dodatečných úprav. Mezi nejdůležitější modifikace patří:

 

Přístrojové vybaveníAerostat a orbitální část sond

Orbitální část sondy Vega:

Automatická stabilizovaná plošina ASP-G: Automatická stabilizovaná plošina ASP-G

Přistávací pouzdro: Sestupný modul

Aerostat:

 

Podrobnější informace lze nalézt:


Aktualizováno : 23.05.1999

[ Obsah | Nepilotované kosmické lety | Home Page sondy v IKI ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.