Obsah > Nepilotované lety > ExoMars

Mise Start M.označ. Hmotnost Popis
ExoMars 2016 14.03.2016 2016-017A 4332 kg - sonda ESA pro orbitální průzkum Marsu (úspěšná) a experimentální přistávací modul (havaroval)
ExoMars 2020 (2020) (2020-0??A) ? kg - sonda pro povrchový průzkum Marsu (ruský lander a evropský rover Pasteur)

[ ExoMars 2016 | ExoMars 2020 | ExoMars Home Page (ESA) ]

Kresba sond ExoMars (Credit: ESA/ATG medialab)ExoMars (Exobiology on Mars) je poměrně rozsáhlý výzkumný program ESA na hledání známek života (současných nebo minulých) na Marsu. Součástí programu je také ověřování technologií, potřebných pro budoucí návrat vzorků z Marsu na Zemi. Hlavními prvky programu jsou mise ExoMars 2016 (orbitální sonda Trace Gas Orbiter [TGO] a přistávací modul Schiaparelli [havaroval při pokusu o přistání]) a mise ExoMars 2020 (ruská přistávací plošina a evropské povrchové vozítko Pasteur). Start ze Země zajišťuje Rusko raketami Proton-M.

Mise ExoMars 2016 (start 14.03.2016, přílet k Marsu 19.10.2016)

Tato mise se skládá z družice Marsu TGO (Trace Gas Orbiter) a experimentální přistávacího modulu Schiaparelli. Hlavním cílem mise je přesné měření obsahu metanu a dalších plynů v atmosféře Marsu které mohou vypovídat o geologické a případně i biologické aktivitě na Marsu. Přistávací modul ověřoval technologie potřebné pro budoucí evropské mise k Marsu (při přistání modul havaroval, ale až do dopadu předával telemetrii, takže data jsou použitelná pro analýzy).

Konstrukce orbitální sondy TGO (Trace Gas Orbiter)

Tříose stabilizovaná sonda o rozměrech 3,2 x 2 x 2 m. Startovní hmotnost 3732 kg, suchá hmotnost je 1432 kg, z toho 112 kg jsou vědecké přístroje. Fotovoltaické panely s celkovou plochou 20 m2 a rozpětím 17,5 m mají výkon cca 2000 W (u Marsu). Komunikace se sondou probíhá v pásmu X pomocí parabolické antény o průměru 2,2 m s vysílačem o výkonu 65 W. Kromě toho je sonda vybavena UHF převaděčem pro komunikaci s landery a rovery ESA i NASA.

Přístroje na TGO (Credit: ESA/ATG medialab)Vědecké vybavení orbitální sondy TGO

Konstrukce přistávacího modulu Schiaparelli (entry, descent and landing demonstrator module)

Válcový modul o průměru 2,4 m a výšce 1,8 m (včetně tepelného štítu) měl hmotnost 600 kg, z toho cca 5 kg byly vědecké přístroje. Pro přistání sloužil tepelný štít, pak padák o průměru 12 m a nakonec 9 hydrazinových motorů s tahem 400 N (každý). Napájení bylo zajištěno pouze jednorázovými bateriemi s výdrží max. 8 dní. Komunikace pracovala v pásmu UHF přes sondu TGO.

Přístroje na modulu Schiaparelli (Credit: ESA/ATG medialab)Vědecké vybavení přistávacího modulu Schiaparelli

Průběh letu

Přistání modulu Schiaparelli (Credit: ESA/ATG medialab)Nosná raketa Proton-M se sondou TGO/Schiaparelli odstartovala z Bajkonuru v pondělí 14.03.2016 v 09:31 UT. Horní stupeň Briz-M pak pomocí čtyř motorických manévrů navedl sondu na přeletovou dráhu od Země k Marsu. K Marsu sonda dorazila 19.10.2016. Už 16.10.2016 se od sondy oddělil modul Schiaparelli k samostatnému letu a přímému přistání v oblasti Meridiani Planum (19.10.2016 vstoupil modul do atmosféry Marsu, ale při pokusu o přistání havaroval [až do dopadu však lander předával telemetrii, takže data byla použitelná pro analýzy]). Orbitální sonda TGO byla 19.10.2016 motoricky (dv 1550 m/s, doba hoření 134 minut) úspěšně navedena na základní silně eliptickou oběžnou dráhu kolem Marsu (300 x 98000 km, doba oběhu cca 4 soly). V prosinci 2016 TGO motoricky změní sklon dráhy na cílových 74° vůči rovníku a zkrátí dobu oběhu na cca 1 sol. Pak TGO zahájí pomalé snižování apocentra své dráhy pomocí aerobrakingu. Definitivní kruhová vědecká dráha ve výšce 400 km a periodě cca 2 hodiny má být dosažena až v prosinci 2017, kdy také začnou hlavní vědecká měření. Konec mise orbiteru TGO se očekává v roce 2022.

Mise ExoMars 2020 (start byl původně plánován na rok 2018 ale byl posunut až na rok 2020)

Kresba sondy ExoMars 2018 (Credit: ESA/ATG medialab)Během této mise bude na povrch Marsu dopraven ruský přistávací modul a z něj pak vysazen evropský rover Pasteur. Hlavním cílem mise má být hledání organického materiálu nebo jiných známek života na Marsu (i dávného), převážně ze vzorků z podzemí odebraných pomocí vrtáku.

Konstrukce

Ruský přistávací modul má hmotnost 828 kg a obsahuje i 45 kg mezinárodních vědeckých přístrojů. Evropský rover Pasteur má mít hmotnost cca 200 kg a pro odběr vzorků z hloubky až 2 metry má používat speciální vrták. Rover má být napájen solárními články, mít životnost 7 měsíců a dojezd několik kilometrů (rychlostí až 100 m za sol).

Vědecké vybavení přistávacího modulu

Vědecké vybavení roveru Pasteur

Průběh letu

Sonda ExoMars 2020 má odstartovat z Bajkonuru nosnou raketou Proton-M v roce 2020.

Zpracováno podle http://exploration.esa.int/mars/46048-programme-overview/

Obrázky Credit: ESA/ATG medialab


Aktualizováno : 21.10.2016

[ Obsah | Nepilotované kosmické lety ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.