|
| M.označení | Start | Přistání | Délka letu | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| 1997-023A | 15.05.1997 | 24.05.1997 | 9d5h20m | 6. spojení s Mirem, SPACEHAB-DM |
Hlavním cílem tohoto letu bylo 6. spojení se stanicí Mir. Během společného letu posádka dopravila na Mir vodu a další zásoby. Astronaut Foale vystřídal Linengera v dlouhodobém letu. Doplňkové experimenty byly uloženy v modulu SPACEHAB-DM, a také v kabině raketoplánu.
Původní plán akcí na jednotlivé dny letu
Den 1. - Start, aktivace Spacehabu
Den 2. - Stíhání Miru, experimenty ve Spacehabu
Den 3. - Spojení s Mirem, uvítání, experimenty ve Spacehabu
Den 4. - Překládání nákladu, experimenty ve Spacehabu
Den 5. - Překládání nákladu, experimenty ve Spacehabu, strukturální
testy Miru
Den 6. - Překládání nákladu, experimenty ve Spacehabu
Den 7. - Tisková konference a rozloučení
Den 8. - Odpojení od Miru, ukládání materiálu, volný čas
Den 9. - Úklid kabiny, příprava na přistání
Den 10. - Deaktivace Spacehabu, přistání na KSC
Skutečný průběh letu
Předstartovní operace
24.04.1997 - RollOut z VAB na LC-39A
28.04.1997 - TCDT (Terminal Count Down Test)
11.05.1997 - Začátek odpočítávání
Po
hladkém průběhu odpočítávání, odstartoval raketoplán Atlantis k letu STS-84
přesně podle plánu v 08:08 UT 15.05.1997. Po ukončení konfigurace raketoplánu
pro operace na oběžné dráze, se posádka uložila k osmihodinovému spánku
(kolem 13:00 UT).
Druhý den letu byl věnován přípravě na spojení s Mirem (instalace
kamer, laserového dálkoměru, ověřování procedur) a práci s Biorackem ve
Spacehabu.
Třetí
den (16.05.1997) se ve 21:33 CDT (01:33 UT 17.05.1997) spojil Atlantis
s Mirem. Obě tělesa v tu dobu prolétávala nad Jaderským mořem. Bylo to
už šesté spojení amerického raketoplánu s ruskou stanicí Mir. O dvě hodiny
později byl otevřen průlez a velitel Atlantisu Precourt si mohl potřást
rukou s velitelem posádky Mir 23 Vasilijem Ciblijevem. V základním bloku
Miru pak proběhl oficiální uvítací ceremoniál. Američané přivezli Lazutkinovi
a Ciblijevovi jako dar baseballové čepice se znakem STS-84, Linengerovi
pak preclíky, po nichž se mu během pobytu ve vesmíru stýskalo. "Je
skvělé mít na palubě posádku raketoplánu," prohlásil americký kosmonaut
Jerry Linenger, který je v orbitální stanici už od ledna. Pak se už všech
deset kosmonautů dalo do práce. Začali tím, že se navzájem seznámili se
všemi prostorami Miru a Atlantisu, aby se mohli při překládání nákladu
pohybovat bezpečně a jistě. První "položkou" přesunutou na Mir
byl astrofyzik Mike Foale, který vystřídal lékaře Linengera a pokračoval
tak ve stálé americké přítomnosti na oběžné dráze, která v tu dobu činila
už 14 měsíců. Linenger návratem do raketoplánu ukončil svou 123 dnů trvající
misi v posádce Miru. Důležitým zařízením, dopraveným na Mir brzy po spojení
byl generátor kyslíku "Elektron", který byl ze Spacehabu přenesen
do modulu Kvant-1, kde bude instalován jako záloha nevyzpytatelného generátoru
pracujícího v modulu Kvant-2.
Po probuzení do čtvrtého dne letu se členové posádky rozešli k nejrůznějším úkolům. Precourt a Collins[ová] pořídili fotografickou prohlídku Miru, Clervoy a Kondakova pracovali s Biorackem, Noriega kontroloval průběh experimentů na letové palubě a Lu aktivoval experiment sledování radiace (CREAM). Foale se seznamoval s Mirem a spolu s Linengerem diskutovali o současném stavu systémů Miru. V Miru se neustále něco opravuje. Koncem minulého měsíce došlo ke třem nebezpečným únikům kapaliny z chladicího systému a do obytného prostoru se dostalo půldruhého litru nemrznoucí směsi. Tři muži na palubě si museli při opravě nasadit dýchací aparáty. Několik týdnů předtím vypukl na palubě Miru požár. Tehdy přestal fungovat jeden ze dvou generátorů na výrobu kyslíku a nebezpečně začalo stoupat množství oxidu uhlíku. Všechny závady se však podařilo opravit a bylo konstatováno, že Mir je ve slušném stavu a bude Foalemu dobrým a bezpečným domovem. Linenger pak většinu dne přenášel výsledky svých experimentů na Miru do raketoplánu.
Také pátý den letu byl věnován překládání nákladu (čerstvé potraviny, nástroje k opravě, zásoby vody) a experimentům ve Spacehabu. Mimo jiné byly odebrány vzorky vzduchu z Miru k analýze na Zemi.
Šestý den letu (19.05.1997) se kromě přenášení nákladu uskutečnil ještě Mir Structural Dynamics Experiment (MiSDE), který zkoumal chování soulodí Mir-Atlantis při drobných manévrech prováděných manévrovacími tryskami raketoplánu. Výsledky poslouží při přípravě mezinárodní stanice ISS.
Sedmý den letu (poslední den společných činností) bylo dokončeno překládání nákladu (celkem ho bylo přes tři tuny) a uskutečnila se také tisková konference za účasti všech členů obou posádek na stanici. Pak už došlo na rozloučení, poslední stisky rukou a poslednímu uzavření průlezu ve 12:43 UT.
Hlavní náplní osmého dne letu, byly operace spojené s odpojením od Miru. K tomu došlo 22.05.1997 v 01:04 UT. Obě tělesa přitom byla v tzv. módu "free drift", při kterém jsou vypnuty všechny raketové orientační motorky. Vzdalování bylo zajištěno pouze impulsem od pružin, které po odpojení odtlačily Atlantis a Mir od sebe. V bezpečné vzdálenosti pak Atlantis zapnul manévrovací trysky a odletěl dále od Miru. Tentokrát bez obletu kolem stanice. Ve vzdálenosti asi 1000 metrů se ještě krátce zastavil a bylo otestováno laserové naváděcí zařízení.
Devátý
den letu (23.05.1997) už byl ve znamení příprav na přistání. Piloti
prověřovali všechny systémy raketoplánu, ostatní buď uklízeli kabinu, nebo
ukončovali experimenty ve Spacehabu. Na Zemi sledovali počasí a připravovali
přistávací manévr.
Desátý den letu (24.05.1997) byl opravdu posledním. První možnost přistání na KSC, byla ještě kvůli počasí odvolána, ale pak už raketoplán Atlantis ve 12:22 UT na 3 minuty 14 sekund zapálil motory OMS (nad jižní částí Indického oceánu). 30 minut poté vstoupil nad Havajskými ostrovy do hustých vrstev atmosféry (ve výšce kolem 120 km), přeletěl nad celými Spojenými státy a v 13:28 UT hladce přistál na dráze 33 na KSC na Floridě. Linenger tak ukončil svůj 132 dnů dlouhý let (druhý nejdelší americký kosmický let).
[ Obsah | Pilotované lety | STS ]
