Obsah > Pilotované lety > STS > STS-128 > STS-128 v L+K 10/2009

STS-128/ISS-17A

Stěhujeme skříně do ISS

Mgr. ANTONÍN VÍTEK, CSc.

L+K 10/2009

Znak STS-128Ačkoliv raketoplán Discovery při svém třicátém sedmém startu do vesmíru nedopravil na oběžnou dráhu další modul Mezinárodní vesmírné stanice ISS, i tentokrát nesl označení montážního a nikoliv pouze zásobovacího letu. Plánovače úřadu NASA k tomu vedla skutečnost, že součástí nákladu, vezeného v přetlakovém nákladovém modulu MPLM Leonardo, byla řada životně důležitých interních systémů, potřebných pro zajištění života šestičlenné základní posádky orbitálního komplexu.

Raketoplán Discovery se vrátil ze svého předchozího letu STS-119 na kosmodrom KSC na Floridě 28. března 2009 a ještě téhož dne putoval do montážní haly OPF-3 k obvyklému vyloženi užitečného zatížení, poletové inspekci a přípravě k dalšímu letu. Jako obvykle dostal družicový stupeň repasované hlavní kyslíkovodíkové motory SSME výr. č. 2052, 2051 a 2047. V budově VAB na mobilním vypouštěcím zařízení mezitím technici sestavovali dvojici vzletových stupňů BI-139, k nimž později připojili i odhazovací nádrž výrobního čísla ET-132.

V Johnsonově kosmickém středisku JSC v Houstonu se již mezitím připravovala posádka tohoto letu. Jako první vstoupila do procesu přípravy ke konkrétnímu letu vlastně pouhá pasažérka tohoto letu. Nicole P. Stottová (nar. 1962, nováček), kterou měl Discovery dopravit na ISS jako členku 20. a 21. dlouhodobé expedice. Výcvik zahájila jako náhradnice své kolegyně Magnusové, jmenované do 17. expedice, a to již v únoru 2007. Jak bývá zvykem, později, 21. listopadu 2008, postoupila do hlavní posádky stanice. Vlastní posádku raketoplánu jmenovalo vedení NASA dne 16. července 2008. Velitelem mise se stal plukovník námořní pěchoty Frederick W. Sturckow (nar. 1961, STS-88 v prosinci 1998. STS-107 v srpnu 2001 a STS-117 v červnu 2007). Pilotem byl ustanoven Kevin A. Ford (nar. 1960, nováček), letovými specialisty pak Patrick G. Forrester (nar. 1957, STS-105 v srpnu 2001 a STS-117 v červnu 2007), José M. Hernandéz (nar. 1962, nováček), John D. Olivas (nar. 1966, STS-117 v červnu 2007) a astronaut ESA A. Christer Fuglesang (nar. 1957, STS-116 v prosinci 2006), původem ze Švédska. V době jmenování astronautů se počítalo se startem 30. července 2009.

I když příprava družicového stupně a jeho nákladu probíhala vcelku hladce, skluzy předchozích letů se na harmonogramu podepsaly. Pak došlo i ke komplikacím v přípravě samotné mise STS-128. Během vzletu raketoplánu Endeavour STS-127 došlo k masivnímu odpadávání tepelné izolace z oblasti přechodového prstence mezi vodíkovou a kyslíkovou nádrží ET. Sice nezpůsobilo vážné poškození tepelné ochrany družicového stupně, ale manažeři si vyžádali důkladné vyšetření nádrže ET-132. Trhací zkoušky pěnové izolace, provedené ve VAB na téměř 170 místech nádrže, však potvrdily, že je izolace v pořádku, ale vyžádalo si to čas navíc. Proto byl družicový stupeň převezen z montážní haly OPF-3 do budovy VAB teprve 26. července 2009.

Mezitím technici zjistili při testování systémů motorů SRB vážnou závadu na jednom ventilu hydrauliky HPU (Hydraulic Power Unit) na levém vzletovém stupni. Ta způsobila, že se čerpadlo roztočilo opačným směrem a poškodilo se. Hydraulika HPU je životně důležitá; slouží k ovládání vychylování trysky motoru RSRM, což je potřebné k řízení vektoru tahu. Převoz z VAB na rampu 39A se však zdržel jen o jeden den, protože manažeři rozhodli vyměnit celou hydrauliku až na místě startu. Celá sestava tedy vyrazila na 5,5 km dlouhou pouť 4. srpna v brzkých ranních hodinách. Situaci zkomplikovala rozbahněná komunikace i závada na jednom pásu podvozku, takže sestava dorazila na rampu až po deseti hodinách.

Tam v obslužně věži již čekalo od 31. července v transportním pouzdru užitečné zatížení. V nákladovém modulu MPLM byla kromě kusového nákladu, umístěného v deseti skříních a na jedné paletě, také obytná buňka pro japonský modul Kibo. Dvě obdobné byly již dříve instalovány v modulu Harmony. Dále Leonardo vezl dvě skříně s vědeckými experimenty - FIR (Fluids lntegrated Rack) pro pokusy s kapalinami a MSRR-1 (Materials Science Research Rack) pro materiálový výzkum - a mrazničku MELFI-2 (Minus Eighty-Degree Laboratory Freezer).

Pro chystaný třetí propojovací modul Node-3, který v rámci celonárodní diskuze dostal název Tranquility na počest základny Apollo 11 na Měsíci, byla do nákladu zařazena i skříň ARS (Air Revitalization System) pro úpravu ovzduší, zejména pro odstraňování oxidu uhličitého. Posledním velkým kusem nákladu v MPLM byla běhací dráha COLBERT (Combined Operational Load Bearing External Resistance Treadmill). I když NASA tento název vykládá jako zkratku, nese zařízení ve skutečnosti jméno po americkém televizním baviči Stephenu Colbertovi, který byl skutečným vítězem ankety na pojmenování Node-3. Ale vedení NASA na to nepřistoupilo a pojmenování běhací dráhy bylo úlitbou veřejnosti. Současně s modulem MPLM byl 6. srpna přeložen do nákladového prostoru raketoplánu i nosič LML, na němž se vezla na ISS náhradní nádrž s kapalným amoniakem pro vnější okruh termoregulačního systému stanice. Téhož dne se na rampě rozběhlo dvoudenní zkušební odpočítávání, jehož závěru se účastnila i celá sedmičlenná posádka. To proběhlo hladce. I když se část techniků stále obávala problémů s izolací na nádrži ET - někteří požadovali návrat sestavy do VAB k dalším testům - oponentura FRR nakonec rozhodla, že se může odstartovat. Datum vzletu bylo stanoveno na 25. srpna.

Noční start raketoplánu Discovery STS-128 z KSC na Floridě (29.08.2009)Ostré odpočítávání bylo zahájeno 22. srpna a bez velkých problémů běželo až do stavu T - 9 min. Tehdy byl pro bouřky v okolí kosmodromu start odložen o 24 hodin. Ale ani napodruhé to nevyšlo. Tentokrát byla na vině signalizace uzavření napouštěcího a vypouštěcího ventilu kapalného vodíku v motorovém prostoru raketoplánu. I když bylo od prvopočátku podezření na chybu mikrospínače, což potvrdily i následující testy, nikdo nechtěl riskovat. Další pokus se proto uskutečnil o tři dny později. Tentokrát to už vyšlo. Discovery se odlepil od rampy LC-39A dne 29. srpna 2009 v 03:59:37 světového času (UTC) a po hladkém průběhu osmiapůlminutového vzletu se dostal na subobitální dráhu. Manévrem OMS-2 pak v 04:38:14 UTC přešel na výchozí dráhu ve výši 155 až 237 km. Po nezbytných prověrkách systémů a souhlasu řídicího střediska astronauti otevřeli dveře nákladového prostoru a vyzkoušeli robotický manipulátor RMS.

Druhý den letu (29. - 30. srpen) byl věnován především kontrole teplené ochrany náběžné hrany a přídě stroje, která dopadla na výbornou. Letoví specialisté se věnovali přípravě systémů pro setkání a spojení se stanicí, prověřili skafandry EMU a připravili je k transportu na ISS. Třetí den letu (30. - 31. srpen) vyvrcholil setkáním se stanicí ISS. Po obvyklém snímkování tepelně ochrany raketoplánu se Discovery připojil k přechodovému tunelu PMA-2 dne 31. srpna v 00:54 UTC. Po přivítání následovalo nezbytné bezpečnostní školení návštěvníků. Pak astronauti vyměnili v transportní lodi Sojuz TMA-15 individuální výplň křesla IELK pro Kopru za novou pro Stottovou, která se tím okamžikem stala řádnou členkou dlouhodobé posádky stanice. Na Zemi se má vrátit v listopadu 2009 na palubě raketoplánu Atlantis při letu STS-129.

Čtvrtý den letu (31. srpen - 1. září) palubní inženýr ISS Barratt a pilot raketoplánu Ford uchopili staničním manipulátorem SSRMS nákladový modul Leonardo a po vyzdvižení z nákladového prostoru raketoplánu jej připojili ke spodnímu stykovacímu uzlu CBMA modulu Harmony. Po kontrole hermetičnosti vestibulu mezi stanicí a modulem, otevření průlezů a odběru vzorků vzduchu ke kontrole pak astronauti zahájili překládku dopraveného nákladu.

Pátý den letu (1. - 2. září) Olivas a Stottová vystoupili z přechodové komory modulu Quest do volného prostoru. Koordinaci činností během výstupu zajišťoval z nitra stanice Forrester, staniční manipulátor ovládali Ford a Thirsk. Olivas a Stottová odpojili a demontovali vyčerpanou nádrž na kapalný amoniak ATA (Ammonia Tank Assembly) vnějšího okruhu termoregulačního systému ETCS a ponechali ji zavěšenou na staničním manipulátoru. Pak sejmuli schránky s materiály vystavenými kosmickému prostoru EuTEF a MISSE-6 z nosníků na zádi evropské laboratoře Columbus a přenesli je do nákladového prostoru raketoplánu k odvozu na Zemi. Po částečné úpravě kabeláže na tunelu PMA-3 výstup v trvání 6 h 35 min ukončili.

Fuglesang při výstupu EVA-2 (04.09.2009)Šestý den letu (2. - 3. září) pokračovala z předchozích dnů překládka nákladu dopraveného na stanici. Posádka také dokončila instalaci nové spací kabiny v modulu Kibo. O určité vzrušení se postaralo varování před možným blízkým průletem adaptéru Sylda z nosné rakety Ariane 5, vypuštěné 11. srpna 2006. Ten nakonec minul stanici o 1,3 km, takže úhybný manévr nebyl nutný. Sedmý den letu (3. - 4. září) uskutečnili Olivas a Fuglesang druhý výstup do volného prostoru. Hlavním a splněným úkolem bylo namontování nové plné nádrže ATA. Na její místo na nosníku LMC astronauti připevnili starou prázdnou ATA. Počítá se s tím, že bude na Zemi znovu naplněna a v příštím roce opět dopravena k ISS. Fuglesang instaloval na objektivy kamer staničního manipulátoru krytky v rámci příprav na přílet japonského nákladního modulu HTV-1. Panovaly obavy, že při jeho letu ve formaci se stanicí by mohly spaliny z manévrovacích motorů optiku znečistit. Výstup trval 6 h a 39 min.

Osmý den letu (4. - 5. září) měla posádka STS-128 půl dne osobního volna. V druhé polovině dne pokračovala obousměrná překládka nákladu mezi MPLM a stanicí. Uskutečnila se také společná tisková konference obou posádek. Devátý den letu (5. - 6. září) se vydali do volného prostoru opět Olivas a Fuglesang. Úspěšně vyklopili konstrukci PAS (Payload Attachment System) na nosníku ITS-S3, vyměnili porouchanou jednotku úhloměrných gyroskopů RGA-2 (Rate Gyro Assembly 2), instalovali dvě antény navigačního systému GPS, vyměnili dálkově ovládaný spínač RPCM (Remote Power Control Module) a připravili kabeláž na povrchu stanice pro budoucí připojení modulu Tranqullity. Kosmonautům se však přitom nepodařilo propojit jeden konektor. Výstup zabral 7 h 01 min. Desátý den letu (6. - 7. září) byl až na přenesení věcí odesílaných na Zemi odpočinkový.

Jedenáctý den letu (7. - 8. září) byl vstup do nákladového modulu Leonardo uzavřen a po kontrole hermetičnosti průlezů jej astronauti odpojili od modulu Harmony a přesunuli zpět do nákladového prostoru raketoplánu. Pak již astronautům nezbývalo, než se rozloučit a uzavřít průlezy mezi stanici a raketoplánem. Hned po ukončení odpočinku posádek se dvanáctého dne letu (8. - 9. září) v 19:26:37 UTC raketoplán Discovery odpojil od stanice a po obvyklém inspekčním obletu družicového komplexu se dvěma manévry vzdálil a zamířil pryč. Zbytek dne strávila posádka opětovnou kontrolou tepelné ochrany náběžné hrany a přídě svého stroje, která ani tentokrát neodhalila žádná poškození.

Třináctého dne letu (9. - 10. září) se piloti Sturckow a Ford věnovali důkladné kontrole řídicích systémů družicového stupně včetně zkušebního zážehu motorků RCS a spuštění jednoho hydraulického čerpadla APU. V druhé polovině dne nacvičovali na počítačovém simulátoru PILOT přistávací manévry. Zbytek posádky uklízel vnitřní prostory raketoplánu. Na obytné palubě také Instalovali pro Kopru speciální lehátko, které mu mělo ulehčit přechod z beztíže na přetížení během sestupu a na zemskou tíži.

V 16:03 UTC museli piloti uskutečnit malý úhybný manévr DAM (Debris Avoidance Maneuver), aby se vyhnuli kusu kosmického smetí 1998-0678V. Byl to objekt, který se oddělil od stanice ISS během prvního výstupu astronautů do kosmického prostoru. Přistání na floridském kosmodromu bylo původně plánováno na 11. září, ale nepřízeň počasí donutila řídicí středisko tento termín odvolat. Protože předpověď počasí byla i pro následující dny špatná, rozhodl ředitel letu nadirigovat Discovery na základnu Edwards AFB v Kalifornii. Raketoplán tam úspěšně přistál 12. září 2009 v 00:53:25 UTC na dráze 22, a to po letu trvajícím 13 dní 20 h 53 min 48 s. Na floridský kosmodrom se Discovery vrátil na hřbetě přepravního Boeingu 747-SCA až 21. září. Jeho další misí má být let STS-131, předběžně plánovaný na 18. března 2010.


Aktualizováno : 10.12.2011

[ Obsah | Pilotované lety | STS | STS-128 ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.