Obsah > Pilotované lety > STS > STS-1 Co/F-1
M.označení Start Přistání Délka letu Poznámka
1981-034A 12.04.1981 14.04.1981 2d 6h21m 1.zkušební let STS


Young a Crippen
Posádka : Young,J.W.[VE] | Crippen,R.L.[PL]

[ Popis letu | Obrázky | Experimenty | STS-1 v L+K 14-15/81 | STS-1 v NASA ]


Znak STS-1Popis letu

Start STS-1První start raketoplánu. Raketoplán Columbia pilotovaný veteránem kosmických letů, padesátiletým Johnem Youngem (pátý start) a nováčkem, třiačtyřicetiletým námořním kapitánem Robertem Crippenem, odstartoval z rampy 39A na KSC ve 12:00 UT. Startovací motory SRB se po 2 min.12s. hoření oddělily a na padácích dopadly do Atlantiku, asi 250 km od pobřeží. Odtud je lodě dotáhly zpět na kosmodrom, kde budou připraveny k novému použití. Hlavní motory SSME skončily svoji činnost 8min.34s. po startu. Columbia měla rychlost 7.8 km/s a pohybovala se po dráze 24-150 km. Oddělila se hlavní nádrž ET a její zbytky dopadly do Indického oceánu 3900 km od místa startu. 10min32s po startu byl proveden manévr OMS-1 a 44min po startu bylo manévrem OMS-2 dosaženo kruhové dráhy ve výšce 240 km se sklonem 28.5° k rovníku. Další dva manévry v T+6h21min a v T+7h05min posunuly dráhu do výšky 273-276 km.

Nákladový prostor ColumbieVlastní náplň letu byla zcela technická, protože hlavním smyslem prvního startu bylo prověřit chování konstrukce a systémů za letu v kosmu. Důležitou operací bylo otevření dveří 18m dlouhého a 4.6m širokého nákladového prostoru. Otevřením dveří je podmíněna správná funkce chladicího systému, jehož radiátory jsou na jejich vnitřní straně. Správnou funkci pohonného mechanismu dveří ověřili kosmonauti dvojím otevřením a zavřením. Raketoplán byl po většinu letu v poloze "na zádech", která posádce umožňovala vizuální pozorování zemského povrchu. Na začátku druhého dne vyzkoušeli kosmonauti po dobu tři a čtvrt hodiny gravitační stabilizaci, při níž je raketoplán namířen podélnou osou k Zemi. Ukázalo se, že tento způsob stabilizace ušetří v průměru 4 kg paliva za hodinu letu.

Přistání STS-1Přípravy na přistání zahájili Young a Crippen asi 6 hodin před brzdícím manévrem. K němu došlo 14.04.1981 v 17:22 UT nad Indickým oceánem. Posádka pak otočila raketoplán kolem příčné osy a zafixovala jej s podélnou osou zvednutou o 40° k horizontu. V této poloze vstoupila Columbia o 28 minut později do atmosféry rychlostí 24x vyšší, než rychlost zvuku, ve výšce 120 km, 7070 km od místa přistání. Na exponovaných místech pláště se teplota zvýšila na 1480°C a vyniklý ionizovaný plyn způsobil na 17 minut ztrátu spojení. Raketoplán přelétl pobřeží Kalifornie ve výšce 43 km rychlostí M=6.5 a přiblížil se od severozápadu k letecké základně Edwards, určené k přistání. Nad ní přilétl ve výšce 16 km už téměř rychlostí zvuku. Ve výšce 10 km provedl Young náklon o 35° a zahájil táhlou levou zatáčku o 210°, po které se při klesání 60 m/s dostal do kursu přistávací dráhy 23 na dně vyschlého solného jezera. Po vysunutí podvozku ve výši 120 m se Columbia dotkla země 54h20m52s po startu. Přistávací rychlost 345 km/h měla vertikální složku jen 30 cm/s. K úplnému zastavení potřeboval raketoplán 2734 m.

Důkladná poletová prohlídka ukázala dobrý celkový stav stroje. Na povrchu pláště bylo zjištěno asi 300 drobných mechanických poškození, ale bylo zapotřebí vyměnit jen 3 desky tepelné ochrany. Úspěšné provedení prvního ze čtyř zkušebních letů raketoplánu tak dokázalo reálnost myšlenky vícenásobně použitelného kosmického dopravního prostředku.


Aktualizováno : 12.12.1997

[ Obsah | Pilotované lety | STS ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.