Obsah > Pilotované lety > Gemini > Gemini 5 > Gemini 5 v L+K

Znak Gemini 5GEMINI 5

Jan Jůn, Pavel Koubský, Antonín Vítek

(L + K č. 21/1965)

Po osmi dnech letu, 29. srpna 1965, skončila kosmická pouť lodi Gemini 5, pilotované kosmonauty Gordonem L. Cooperem a Charlesem P. Conradem.

Cooper a Conrad v kabině před startemStart kosmické lodi byl původně plánován na 15 hodin dne 19. srpna, ale obtíže při plnění nádrží palivových článků kapalným vodíkem si vynutily odsunutí startu o tři hodiny a závada v telemetrickém zařízení – spolu s bouří nad Kennedyho mysem – byla důvodem odkladu startu o 48 hodin, tj. na 21. srpna – 15 hodin SEČ.

Onoho dne šlo už všechno “jako na drátku” a za jasného, slunečného dne startovala raketa Titan 2 nesoucí 3,5tunovou kosmickou loď Gemini 5 pouhé 0,4 vteřiny po 15. Hodině. Potom již přicházela jen krátká hlášení:

minuta po startu – zrychlení 2 g, rychlost 2160 km/h,
dvě minuty – zrychlení 3,3 g, rychlost 5040 km/h,
dvě a půl minuty – zažehnutí 2. stupně, zrychlení 2 g,
čtyři minuty – rychlost 21 800 km/h, tj. 80 % předpokládané rychlosti,
šest minut padesát vteřin – Gemini 5 uvedena na oběžnou dráhu.

Za 47 minut po startu změnila posádka lodi perigeum oběžné dráhy ze 161 km na 170,5 km (apogeum 347 km) a zapnutím pomocného raketového motorku (na 14 vteřin) zvětšila její rychlost o 2,96 m/s. Při druhém oběhu, v 17.02 hodin, vypustili kosmonauti družici “Lumpík” – REP “Little Rascal”, s níž se měli později setkat.

Řídicí středisko při letu Gemini 5V následujících několika "nejistých" hodinách se uvažovalo o předčasném návratu k Zemi, protože tlak v kyslíkové nádrži palivových článků klesl z původních 60 atmosfér až na pouhých 5 atmosfér. Později se však tlak ustálil a začal mírně stoupat. Po konzultacích s kosmonauty bylo tedy rozhodnuto prodloužit let nejméně do 18. oběhu. Odběr proudu byl omezen na 10,2 A (z 25 A) a pokus o setkání s "Lumpíkem" odložen.

V dalších dnech se situace zlepšila a kosmonauté mohli opět používat palubního počítače, radaru a většiny ostatních přístrojů, které byly dosud vypnuty. Let pak pokračoval podle původního plánu, i když kontrolní středisko povolovalo další oběhy pouze “ze dne na den”. V pondělí 23. srpna opravila posádka několikrát dráhu (nejdříve na 166,5 – 310,5 km a poté na 181 – 312 km) a přivedla kosmickou loď do těsné blízkosti pomyslné družice “Phantom Agena”, jejíž dráhu určil palubní počítač (družice “Lumpík” se totiž značně vzdálila od kosmické lodi Gemini 5 a také její energetické zdroje se mezitím vyčerpaly).

Pobřeží Floridy fotografované z Gemini 5Další pracovní program kosmonautů zahrnoval především pozorování a fotografování startů raket Titan 2 a Minuteman a zvláštních “šachovnic” v Texasu a v Austrálii (aby se zjistily podmínky viditelnosti pozemních objektů – oba tyto úkoly “zadalo” americké ministerstvo obrany) a získávání informací, které by umožnily zpřesnit údaje meteorologických družic sérií Tiros a Nimbus. Cooper a Conrad fotografovali východy i západy Slunce a zvířetníkové světlo, měřili spektrografy mraky, fotografovali horské oblasti Mexika (na přání mexické vlády se měly takto získat podklady pro zmapování těchto oblastí), věnovali se samozřejmě i fyziologickým výzkumům a navázali také rádiové spojení s podmořskou laboratoří “Sealab 2”, zakotvenou 64 metrů pod hladinou Pacifiku (jedním z členů posádky této laboratoře byl i kosmonaut Carpenter).

V závěru letu se opět objevilo několik závad – tak se například “zablokovaly” dva ze šestnácti manévrovacích motorků, palivové články produkovaly velké množství vody, vlivem unikajícího vodíku se kosmická loď otáčela dvakrát za minutu kolem kratší osy – které však nijak podstatně neovlivnily průběh letu.

V neděli 29. srpna – kdy již bylo splněno 97 % programovaných experimentů – vydalo řídicí středisko příkaz, aby Gemini 5 přistála ještě před zahájením posledního z plánovaných obletů, protože se k přistávací oblasti blížil uragán “Betsy”.

Při 120. obletu se oddělila nad Havají tzv. manévrovací část kosmické lodi a v pořadí 1, 3, 2, 4 byly zapnuty – ve čtyřvteřinových intervalech – brzdicí motory; nakonec se oddělila i brzdicí část.

Gemini 5 po přistání na moři (28.08.1965) Po průletu atmosférou přistála kosmická loď Gemini 5, sledovaná v poslední fázi sestupu z oběžné dráhy radarem letadlové lodi “Lake Champlain”, ve 13 hodin 56 minut 40 vteřin na hladině Atlantiku, asi 440 km jihozápadně od Bermud. Poblíž – ve vzdálenosti 35 km – “čekal” torpédoborec “Dupont”; letadlová loď byla vzdálena 128 km. Za 18 minut po přistání byly už na místě vrtulníky a žabí muži připevnili ke kabině bezpečnostní plovák. Mezitím připlul torpédoborec “Dupont” a za dalších 30 minut vystoupili konečně Cooper a Conrad z kabiny a vrtulníky je dopravily na palubu letadlové lodi “Lake Champlain” – mezi jásající námořníky, vědce a novináře.

Tak skončil dosud nejdelší let kosmické lodi s lidskou posádkou. Trval 7 dní 22 hodin a 56 minut a kosmonauté “nalétali” 5 miliónů kilometrů.

* * *

Na rampě číslo 19 na Kennedyho mysu jsou v plném proudu přípravy pro let Gemini 6. Start kosmonautů Waltera M. Schirry a Thomase P. Stafforda je plánován na 24. říjen.

Článek byl z L+K převzat se svolením Mgr. A.Vítka (přepis zajistil M.Filip)

Aktualizováno : 28.04.2001

[ Obsah | Pilotované lety | Gemini | Gemini 5 | Gemini 5 - aktualita v L+K ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.