Obsah > Pilotované lety > Apollo > Jízdní řád Apolla

Jízdní řád APOLLA

Pro časopis Letectví a kosmonautika zpracoval Antonín Vítek, SPACE (L+K 15 / 1968)

Snímek: USIS

Velitelská sekce kosmické lodi Apollo (výrobní číslo 101), ve které mají v září vzlétnout kosmonauti W. M. Schirra, D. F. Eisele a W. Cunningham na oběžnou dráhu kolem ZeměFoto: Velitelská sekce kosmické lodi Apollo (výrobní číslo 101), ve které mají v září vzlétnout kosmonauti W. M. Schirra, D. F. Eisele a W. Cunningham na oběžnou dráhu kolem Země

V předminulém čísle jsme slíbili, že přineseme podrobnosti o nejbližších plánovaných akcích projektu Apollo.

Po mnoha a mnoha odkladech se má 20. září t. r. konečně uskutečnit první pilotovaný let, označený AS-205 Apollo C. Ze smutně proslulé rampy 34 na Kennedyho mysu má odstartovat nosná raketa Saturn I s velitelskou a pomocnou sekcí lodi Apollo č. 101 s posádkou Walter Schirra (velitel), Donn F. Eisele (starší pilot) a Walter Cunningham (pilot) k desetidennímu letu kolem Země. Hlavní náplní tohoto letu bude vyzkoušet všechny systémy kosmické lodi za dlouhodobého letu vesmírem; na palubě nebudou žádná speciální zařízení pro vědecké pokusy. Vedení MSC v Houstonu dokonce prosazuje proti názoru washingtonského ústředí NASA, aby z výbavy lodi byla odstraněna i televizní kamera RCA, která měla poprvé v historii americké kosmonautiky umožnit přímé přenosy z paluby lodi do komerční televizní sítě. Jako důvod udávají odpovědní činitelé MSC nutnost šetřit každým gramem.

Posádka bude vybavena novými, ohnivzdornými skafandry, o kterých jsme již psali. (Pozn.: viz L+K 44, 10, 366 (1968) = č.10 / 1968 - Apollo po roce - A.Vítek) Technici však na radu lékařů ustoupili od použití spodního prádla z látky Beta, protože skelná vlákna, ze kterých je látka zhotovena, při dlouhodobém nošení dráždila pokožku. Na doporučení lékařů budou tedy kosmonauti oblečeni do klasického bavlněného prádla.

Po navedení na oběžnou dráhu ve výši asi 180 km se velitelská a pomocná sekce kosmické lodi oddělí od druhého stupně nosné rakety. Prvním úkolem posádky bude snažit se letět s S-IVB ve formaci. Po několika obězích - pravděpodobně po dvou - se pokusí pozemní stanice o restart posledního stupně nosné rakety. Tím S-IVB přejde na novou eliptickou dráhu a kosmická loď se poté pokusí o nové setkání s ním.

Přes relativní neúspěch Apolla 6 bylo již definitivně rozhodnuto, že v listopadu odstartuje AS-503 Apollo D s lidmi na palubě. Hlavní posádku tvoří James A. McDivitt (velitel), David R. Scott (pilot CM), Russel L. Schweickart (pilot LM); záložní posádku tvoři Charles P. Conrad, Richard F. Gordon a Alan L. Bean. Za přípravu kosmické lodi ke startu odpovídá pozemní posádka složená z Edgara D. Mitchella, Freda W. Haise a Alfreda M. Wordena.

Kosmická loď určená pro let AS-503 bude již kompletní. Skládá se z velitelské a pomocné sekce č. 103 a měsíční sekce č. 3. Přestože nosná raketa by mohla vynést celou sestavu na dráhu k Měsíci, bylo rozhodnuto, že z bezpečnostních důvodů tentokrát ještě nebude uskutečněn restart třetího stupně S-IVB. Kosmická loď bude navedena na parkovací dráhu, zde se oddělí od nosné rakety a přeorganizuje se. Oddělený třetí stupeň budou zkoušet pozemní stanice zvlášť.

Již při tomto letu však má být nacvičován klíčový bod celého programu Apollo - manévr setkání a spojování velitelské a měsíční sekce. Půjde-li vše podle plánu, přestoupí velitel a pilot LM do měsíční sekce a zapojí a přezkoušejí všechny přístroje. Poté má následovat cvičení v nouzovém přestupu posádky z LM do CM. Kosmonaut Schweickart bude mít pro tento úkol na zádech ve vaku nový přístroj pro zachování životních podmínek. Tento přístroj, vyvinutý firmou Hamilton Standard, může pracovat po čtyři hodiny. Kromě toho má ještě další rezervní zásobu kyslíku na 30 minut. Schweickart, připoután pouze lanem, opustí postranním průlezem měsíční sekci a vnějškem přestoupí do velitelské sekce.

Potom se bude nacvičovat setkání velitelské a měsíční sekce. Pilot CM Scott se po oddělení obou těles manévrem motorů pomocné sekce vzdálí na 180 km. Z této pozice se bude znovu přibližovat. Kolikrát má být při letu AS-503 tento manévr opakován, nebylo dosud sděleno.

Dalším pokusem v projektu Apollo, který má následovat, bude AS-504 Apollo E, jehož start je plánován na první měsíce příštího roku. Při tomto letu má již být kosmická loď navedena na excentrickou oběžnou dráhu podobným manévrem, jaký byl plánován pro AS-502. Posádku mají tvořit tentokrát kosmonauti Frank Borman, Michael Collins a William Anders (záložní posádka: Neil Armstrong, James A. Lovell, Edwin E. Aldrin; pozemní posádka: Thomas K. Mattingluy, Gerald P. Carr a John S. Bull). Náplní letu bude opět nácvik manévrů s velitelskou a měsíční sekcí lodi Apollo.

Ve tří- až čtyřměsíčních intervalech mají pak následovat lety další. Posádky k nim nebyly dosud stanoveny a jejich náplň je definována jen rámcově. AS-505 má být - půjde-li při předchozích letech vše hladce - prvním letem k Měsíci. Kosmonauti obletí Měsíc po parkovací dráze, ale o přistání se nepokusí. K tomu by mohlo dojít až při letu následujícím, AS-506. Termín pro tento let pochopitelně není dosud stanoven. Nevyskytnou-li se nepředvídané překážky, mohlo by k němu dojít již koncem léta příštího roku.


Poznámka M.F.: Označení kosmických lodí Apollo o kterých je zmínka v článku z poloviny r.1968: (Jak víme, ve skutečnosti lety těchto lodí proběhly s poněkud pozměněnými posádkami a letovými plány)

Apollo 6 - AS-502

Apollo 7 - AS-205

Apollo 8 - AS-503

Apollo 9 - AS-504

Apollo 10 - AS-505

Apollo 11 - AS-506


Přepis textu a poznámky: M.Filip, 18.9.2003

Aktualizováno : 27.09.2003

[ Obsah | Pilotované lety | Apollo ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.