Obsah > Pilotované lety > Apollo > Projekt Apollo okleštěn

PROJEKT APOLLO OKLEŠTĚN

Pro časopis Letectví + Kosmonautika zpracoval Antonín Vítek (L+K č. 22 / 1970)

Apollo CSM v kosmuAmerický národní úřad pro letectví a kosmický prostor 2. září 1970 oznámil, že ruší dvě ze šesti zbývajících expedic kosmonautů na Měsíc. Program Apollo tedy bude ukončen v polovině roku 1972.

Dr. Thomas O. Paine, generální ředitel NASA, na pravidelné tiskové konferenci řekl, že rozhodnutí zrušit lety Apollo 18 a 19 udělal NASA “s nejvyšší váhavostí" a jen proto, aby bylo možno při sníženém rozpočtu zachovat nedotčeny finanční prostředky pro novější programy, jako je družicová laboratoř Skylab, kosmický raketoplán a velká kosmická stanice.

Dr. Paine rovněž oznámil, že změny plánu jsou součástí interního pracovního plánu na finanční rok, končící v červnu 1971. Konkrétní podoba bude ještě záviset na definitivním rozhodnutí Kongresu o výši rozpočtu NASA. V srpnu totiž president Nixon vetoval rozpočty řady státních organizací - včetně 3 269 miliónů dolarů pro NASA - jako inflační. Interní plán předpokládá, že Kongres však rozpočet NASA schválí. Změny plánu mají umožnit pokračování prací na nových projektech stejným tempem, jaké se předpokládalo v původní variantě, založené na požadavku NASA dostat celkem 3 333 milióny dolarů. Nový “jízdní řád" Apolla vypadá nyní následovně: Apollo 14 nebude změnou ovlivněno. Start je plánován na 31. ledna 1971, 20.23 UT s posádkou Alan Shepard, Stuart Roosa a Edgar Mitchell. Cílem je náhorní planina u kráteru Fra Mauro. Apollo 15 s posádkou David Scott, Alfred Worden a James Irwin má letět 25. července 1971. Místo přistání není dosud pevně stanoveno, ale nejpravděpodobnějším cílem patrně bude Hadleyova rýha v pohoří Appeniny. Dále se uvažuje i o kráterech Descartes a Copernicus nebo o kopcích v okolí kráteru Marius. (Pozn.: 1. října 1970 potvrdil NASA definitivně jako cíl Hadleyovu rýhu.)

Apollo 16 je plánováno na leden 1972 a Apollo 17 na červen 1972. Posádky ani cíle dosud stanoveny nebyly.

Náměstek generálního ředitele pro pilotované lety, Dale Myers, který hovořil dále, poznamenal, že škrtnutí dvou letů lodí Apollo “nebylo lehkou věcí". Udělalo se všechno pro to, aby vědecký zisk ze zbývajících letů byl co největší. Počínaje letem Apolla 15 budou mít s sebou kosmonauti měsíční vozítko Rover s akčním radiem až 40 km. Na pomocné sekci lodí Apollo 15 až 17 mají být umístěny automatické vědecké laboratoře pro výzkum měsíčního povrchu a prostoru v okolí Měsíce po celou dobu letu po lunární parkovací dráze. Všechny expedice také povezou soubor přístrojů Alsep, podobný tomu, jaký instalovali v Oceánu bouří kosmonauti z Apolla 12.

Náměstek Myers také prohlásil, že kosmonauti jsou sice roztrpčeni nad omezením měsíčních expedic, ale že jsou současně nadšeni možnostmi nových perspektivních pilotovaných programů. NASA také v současné době neplánuje žádnou redukci týmu kosmonautů.

Dr. Paine dále na tiskové konferenci řekl, že kromě kosmonautů vyjádřili s tímto omezením svůj nesouhlas také dvě vědecké rady, které požádal v srpnu o konzultaci. Dr. John W. Findlay, předseda výboru pro měsíční a planetární expedice při Národní akademii věd USA, soudí, že vědci jsou nešťastni: “Nedostaneme odpovědi ani na základní otázky o Měsíci, o sesterské planetě Země. Je to vskutku škoda, když se díváme na dosavadní úspěchy programu Apollo."


Přepis textu a poznámky: M.Filip, 10.7.2003

Aktualizováno : 14.09.2003

[ Obsah | Pilotované lety | Apollo ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.