Obsah > Pilotované lety > Apollo > Fotoaparáty, filmové kamery a filmy

Hasselblad 500EL s Měsícem na pozadíPAN DAGUERRE by se divil!

P.S. Pan Ciolkovskij také …

Pro časopis Letectví + Kosmonautika zpracoval Jiří VĚRČÁK (L+K č. 5/1970)

Let kosmické lodi Apollo 11 byl jen jedním z dlouhé řady milníků na cestě člověka do vesmíru, v každém případě však milníkem nejsledovanějším. Snímky z Měsíce otiskly snad všechny noviny a časopisy světa, milióny televizních diváků sledovaly 20. 7. 1969 Neila Armstronga při jeho sestupu na měsíční povrch, milióny viděly první otisk lidské nohy v měsíčním prachu. Fotografie z přistání Apolla 11 se staly světovou senzací a postava Edvina Aldrina, v jehož přílbě se odráží měsíční krajina, měsíční modul a instalované přístroje, se stala přes noc stejně známou jako da Vinciho Mona Lisa, nebo Avedonovy portréty Beatles.

* * *

Čtyři kamery Hasselblad 500EL připevněné k oknu velitelské sekce ApollaPrvním fotoaparátem, který se na palubě kosmické lodi Mercury MA-8 podíval do vesmíru, byl jednoduchý japonský přístroj Minolta-Autoset na 35mm film, který přivezl v roce 1960 do Houstonu prozíravý inženýr Tošiga z japonského koncernu Minolta. Byl však současně prvním a posledním použitým typem této značky... Po experimentování s fotoaparáty Leica M-2, Contarex (použil jej White během své “procházky" při letu Gemini 4) a Wide-Lux (Gemini 5) se NASA zaměřila výhradně na přístroje švédské firmy Hasselblad.

Zadáno pro firmu Victor Hasselblad

Hasselblad 500EL Data Kamera se speciálně pro NASA konstruovaným objektivem Carl Zeiss Biogon 60 mm/5,6 s polarizačním filtremTovárna Hasselblad je patřičně pyšná na to, že jeden z jejích výrobků krouží vesmírem (Hasselblad SWC), kde jej zanechali na pospas jeho osudu američtí kosmonauti v roce 1965, i na to, že Hasselblady 500EL a 500EL Data Kamera z historického letu Apolla 11 zůstaly ležet na měsíčním povrchu jako živý dokument existence Země, člověka a - firmy Hasselblad.

První přístroje, dodané NASA, nenesou stopy podstatnějších úprav. Při letech kosmických lodí Mercury a Gemini se museli kosmonauti spokojit s Hasselbladem SWC se standardním širokoúhlým objektivem Carl Zeiss Biogon 38 mm (úhel záběru 90°). Jistých úprav doznal teprve další typ, Hasselblad 500C, v podstatě upravený “pozemský" 500C s rámečkovým hledáčkem a poloautomatickým posuvem filmů, dnes již veterán kosmických letů. Posledním modelem Hasselbladu, používaným v programu Apollo (poprvé použit v Apollu 8 W. Andersem), je Hasselblad 500EL. Kromě mechaniky posuvu filmu, upravené pro Estar Thin Base (filmy se zeslabenou podložkou) a nahrazení ručního posuvu elektromotorem napájeným dvěma niklkadmiovými články, zůstala primární konstrukce tohoto přístroje nezměněna.

Vlevo skleněná destička s vyrytými křížky a její upevnění v zadní části tělesa kamery, přímo před zásobníkem s filmem. Vpravo zásobník s drátěným očkem na zadní stěně“Kosmické" úpravy Hasselbladů jsou poměrně jednoduché. Přístroje nemají reflexní zrcadlo a zaostřují se – jako u většiny amatérských fotoaparátů - odhadem. Přibližnou kompozici může kosmonaut zvolit jen podle rámečkového hledáčku. Jistých změn doznal pouze Armstrongův (stejně tak později Beanův a Conradův) Hasselblad 500EL, určený pouze pro měsíční vycházky. Tato modifikace, nazvaná Hasselblad 500EL Data Kamera, má totiž vedle běžných kosmických úprav ještě zabudovanou zvláštní skleněnou destičku s jakousi “mřížkou". Křížky na destičce jsou vyryté v přesných vzdálenostech, jejichž maximální přípustná tolerance činí 0,002 mm. Mřížka, která se promítne při expozici na film, umožňuje při vyhodnocování přesné měření vzdálenosti i výšky stejně jako vzájemných poměrů.

Zabudování mřížky však přineslo jeden problém - odvádění statické elektřiny. Při posuvu filmu se na povrchu pásu tvoří statická elektřina, která se v normálním případě odvádí vodícími kolejničkami, cívkami zásobníku, nebo vlhkosti ovzduší. U Hasselbladu 500EL Data Kamera je však film veden skleněnými lištami na destičce s “mřížkou", sklo však není schopné vzniklou statickou elektřinu odvést. Mohlo by se tedy stát, že náboj na skleněné destičce by byl tak silný, že by mezi filmem a destičkou přeskočila jiskra. Tato jiskra už v atmosféře čistého kyslíku představuje určité nebezpečí. Proto je skleněná destička na straně obrácené k filmu potažena velmi tenkou vodivou vrstvou, spojenou s kovem kamery dvěma vodivými vlákny.

Neil Armstrong a jeho Hasselblad 500EL Data Kamera s objektivem Carl Zeiss Biogon 60 m/5,6. Všimněte si “taháku", který má Armstrong připevněn na levém předloktíTaké objektivy nezaznamenaly konstrukčních změn kromě Armstrongova Hasselbladu, který byl místo Carl Zeiss Planaru 80 mm/2,8 vyzbrojen nestandardním Carl Zeiss Biogonem 60 mm/ 5,6 (větší záběrový úhel s optimální světelností vůči zkreslení perspektivy) s polarizačním filtrem.

Vedle zmíněných typů 500C, EL a EL Data Kamera vyrobila továrna Hasselblad pro NASA ještě speciální přístroj, který vystavovala ve své expozici na Photokině 1968 v Kolíně nad Rýnem. Je jím Surface Hasselblad Super Wide 70 s objektivem Carl Zeiss Biogon 38 mm/4,5, určený původně k letu Apolla 11 na Měsíc, těsně před startem však došlo ke změně a historickou cestu nastoupil Hasselblad 500EL Data Kamera.

Pokud jde o finanční stránku fotografické techniky, velkoobchodní cena jednoho Hasselbladu je 910 dolarů; NASA však platí se clem a úpravami za kus 2 250 dolarů. Za šest kusů Surface Hasselblad Super Wide 70 zaplatil NASA - podle informací z kuloárů - 9 000 dolarů, přičemž dalšími 60 000 dolary se podílel na vývojových pracích, komplexní výdaje za fotografickou techniku nebyly dosud publikovány.

Vybavení Apolla 11 — vlevo Hasselblad 500EL Data Kamera a Hasselblad 500EL, které zůstaly na měsíčním povrchu. Vpravo Hasselblad 500EL s objektivem Zeiss Sonar 250, který měl k dispozici ve velitelské sekci CollinsZatím nejbohatší výbavu fotoaparátů nesly Apollo 9 a 12. U “devítky" tu byly vedle dvou kamer Hasselblad 500C a jedné Super Wide C ještě čtyři 500EL seskupené v jeden celek, montovaný do jednoho z oken velitelské sekce (obdobně bylo vybaveno i Apollo 12). Zmíněná čtveřice fotoaparátů, navzájem synchronizovaná spínacími hodinami Hasselblad, sloužila ke spektrální analýze zemského povrchu. Jednotlivé zásobníky obsahovaly následující filmový materiál: barevný infrafilm Ektachrome (před objektivem oranžový filtr 15); černobílý film Aerial Panatomic X (zelený filtr 58B); černobílý infrafilm (tmavočervený filtr 81B); černobílý infrafilm (jasně červený filtr 25A). Z takto získaných snímků je možné vyhodnotit lesní oblasti napadené chorobami, různé formy znečištění vod, topografické zvláštnosti krajiny i pod vodní hladinou apod. V budoucnu snad bude možné této metody využívat v oblastech geologického průzkumu, mineralogie, zemědělství, meteorologie apod.

Všechny kosmické Hasselblady mají zásobníky na 70mm perforovaný film. Zásobníky pro 500EL Data Kamera mají na zadní straně ještě drátěné očko pro dopravu z kabiny LM na měsíční povrch a zpět.

Zadáno pro firmu J. A. Maurer

Americký astronaut s fotoaparátem Hasselblad při EVA. V jeho přilbě se zrcadlí Země.První filmové kamery, kterých kosmonauti používali při letech Gemini, měly domovské právo u McDonnell Aircraft Corporation. I zde byla situace obdobná jako u fotoaparátů — NASA zpočátku nevyvíjel tlak na žádnou z firem vyrábějících filmové kamery, vhodné k letům do kosmu, a tak volba prvního přístroje byla spíše výsledkem náhodného výběru. V projektu Apollo však McDonnellovy kamery vytlačila značka J. A. Maurer, a v současné době je společnost U. S. Company J. A. Maurer Inc. výhradním dodavatelem 16mm filmových kamer. Maurer 16 je kamera s elektrickým pohonem, montovaná do okénka měsíční a velitelské sekce Apolla. Může snímat podle potřeby 1, 6, 12 nebo 24 obrázky za vteřinu, při rychlosti závěrky - 1/50 vt., 1/125 vt., 1/500 vt., nebo 1/1000 vt. Do jedné kazety Maurer 16 se vejde 420 m barevného inverzního filmu. Při snímání sběrným způsobem (okénko po okénku) stačí tato zásoba na pořízení 5200 záběrů. Mimo kazety, montované při startu na kameře, vezou kosmonauti ještě kazety zásobní, jejichž výměna v kabině lodi je - jak řekl W. Anders -velmi jednoduchá: “ ... to prostě kazetu vysunete a zasunute tam novou ...".

Standardním objektivem pro Maurer 16 je - kromě sady výměnných objektivů s rozsahem 5 až 150 mm - 18mm francouzský Angenieux. Rovněž všechny zbývající objektivy jsou ze stáje Angenieux, vyjma objektiv o ohniskové vzdálenosti 5 mm, který dodává Fairchild Camera and Instrument Corp. Tohoto objektivu, odpovídajícího úhlem japonskému rybímu oku, užívají kosmonauti při setkání dvou kosmických lidí a k snímání vesmírných procházek.

Fotoaparáty a zásobníky filmů HasselbladDalším problémem, který vrtal drahnou dobu hlavou expertům v Houstonu, bylo určování expozice. Dnes užívají kosmonauti k měření světla japonských expozimetrů Minolta Light-meter, u nichž malý úhel dopadu světla (1 stupeň) na citlivou vrstvu CdS článku umožňuje měření každého stínu a každé nerovnoměrně osvětlené plochy zvlášť. Získané údaje se pak zpracují na Zemi a výslednou clonu a rychlost závěrky určí kosmonautům řídící středisko v Houstonu. Pro příklad - většina fotografií z Apolla 8 byla při citlivosti filmu 64 ASA, tj. 19 DIN, pořizována rychlostí závěrky 1/250 vt. a clonou 11.

Zadáno pro firmu Kodak

LM Apollo před vytažením z S-IVBMamutí koncern Eastman Kodak není třeba představovat ani těm, kteří s fotografií do styku nepřicházejí. Zbývá jen říci, že je s konečnou platností třetím a největším “dvorním" dodavatelem NASA. Zásobuje kosmonauty filmy a čtenáře na celém světě fotografiemi, Houston pak všemi přístroji potřebnými ke skladování, převážení a zpracování fotografií. Největším přínosem firmy Kodak pro kosmickou fotografii byl vývoj tenkého filmu Estar Thin Base, nejvhodnějšího právě pro toto odvětví fotografie. Emulze kosmických filmů je sice až na výjimky (infrafilmy Kodak Infrared Aerographic Film SO246 a barevný Kodak Ektachrome Infared Aerial Film SO180) stejná jako u filmů pro “pozemské" konzumenty, avšak klasickou triacetátovou podložku nahradila podložka polyesterová. Mezi její nesporné výhody patří:

1. síla 0,012 mm (triacetát 0,06 mm), což umožňuje dvojnásobnou metráž filmu v kazetách. Zatímco do klasického zásobníku přístroje Hasselblad se vejde 12 nebo 24 snímků triacetátu, pojme zásobník s Estar podložkou 24 nebo 60 snímků. “Kosmické" zásobníky jsou pak normovány na 160 (barevný film) nebo 200 snímků (černobílý film). Upravené zásobníky pro Hasselblady dodává NASA firma Cine Mechanic z Los Angeles;

2. při různých teplotách vykazuje Estar film větší rozměrovou stabilitu než poměrně choulostivý triacetát;

Foto zemského povrchu z oběžné dráhy…

3. na rozdíl od triacetátových podložek nedochází u polyesterové k poškození při sníženém atmosférickém tlaku v kabině (krabacení, loupání atd.).

Pokud jde o filmy samotné, rozhodli se odborníci NASA - podle zahraničního tisku - po předchozích zkušenostech vyloučit z kosmických letů filmy černobílé a užívat výhradně barevných inverzních filmů (při letu Apolla 12 bylo však použito i filmů černobílých, pravděpodobně proto, že zásobník pojme větší množství černobílého materiálu). V současné době se v americkém kosmickém programu používá čtyř druhů filmů:

a) Kodak Ektachrome MS S0368 s citlivostí 19 DIN.

b) Kodak Ektachrome EF Film SO 168 s rozsahem citlivosti podle chemického zpracování v laboratoři od 23 DIN do 31 DIN,

c) infrafilm Kodak Ektachrome Infrared Aerial Film SO180,

d) černobílý Typ 3400 Panatomic X.

V kosmické lodi mají kosmonauti zásobu barevného filmu pro přístroje Hasselblad asi na 1000 fotografií. V Apollu 10 byla mimo to ještě zásoba 7 500 m barevného 16mm filmu pro kamery Maurer.

LM Apollo nad povrchem Měsíce fotografovaný z CSMPo přistání kosmické lodi, bezprostředně po vyzvednutí kabiny na palubu letadlové lodi, putují kazety s filmy do rukou vedoucího fotolaboratoře, který provede technickou kontrolu a po konzultaci s kosmonauty odesílá filmy do Houstonu. V řídícím centru zkoumají filmy nejprve specialisté na radiaci a bakteriologové, po jejichž dobrozdání může teprve začít vlastní vyvíjecí proces. Není třeba dodávat, že probíhá v absolutně sterilních a bezprašných prostorách, bez přístupu světla. Z originálu pak vybere ředitel centra asi tucet záběrů, z kterých technici zhotoví kopie na Kodak Ektacolor paper pro vědecké účely. Další snímky pro použití v tisku se vyrábějí z kopií originálu. Na stránkách novin a časopisů, na obrazovkách televizorů pak pouť kosmických fotografií končí.

********************************************************************************************************************

V kosmickém prostoru nelze fotografovat běžnou kamerou, to je nade vši pochybnost. Vyvinout aparát, jehož uzávěrka i všechny ostatní části by spolehlivě fungovaly i při extrémně nízkých vesmírných teplotách, to byl velmi obtížný úkol, jehož se s úspěchem zhostila švédská firma Victor Hasselblad z Gőteborgu. Její zásluhou tedy můžeme obdivovat brilantní snímky z kosmického prostoru - a dnes už i z Měsíce.

********************************************************************************************************************

Držák kamer Hasselblad v kosmické lodi Apollo 9(rm) Tento snímek není určen jen fotoamatérům. Touto skupinou kamer Hasselblad na jediném centrálním držáku byla totiž vybavena posádka Apolla 9. Všechny čtyři kamery jsou synchronizovány, lze je jednoduchým způsobem upevnit k výhledovému okénku kosmické kabiny a otáčet všemi směry. Jde o kamery Hasselblad 500EL na 70mm film.

(L+K č.22/1969)



Poznámka M.F. k nadpisu článku :

Louis Jacques Daguerre (1787-1851), francouzský malíř, v roce 1839 pokračoval v pokusech Josepha Nicéphore Niepce (1765-1833), francouzského fyzika a vynálezce, a poznal, že je možno rtuťovými parami vyvolat obraz neviditelně zachycený na stříbrné desce, na kterou působily účinky jódových par. Byl to vynález tzv. daguerrotypie, základ techniky fotografování. Získal tímto postupem první fotografické snímky.

Konstantin Eduardovič Ciolkovskij (1857-1935), ruský matematik, vědec a vynálezce. V roce 1903 zdůvodnil možnost použití raketových motorů k meziplanetárním letům, roku 1929 dokončil teorii vícestupňových raket. Autor mnoha vynálezů v aerodynamice a raketové technice.


Přepis textu a poznámky: M.Filip, 7.7.2003

Aktualizováno : 12.07.2003

[ Obsah | Pilotované lety | Apollo ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.