Obsah > Pilotované lety > Apollo > Apollo 9 / AS-504 - CM: Gumdrop, LM: Spider
M.označení Start Přistání Délka letu Poznámka
1969-018A 03.03.1969 13.03.1969 10d 1h01m testy kompl.sestavy kolem Země


Posádka Apolla 9 (zleva Scott, McDivitt a Schweickart)
Posádka : McDivitt,J.A.[VE] | Schweickart,R.L.[PL] | Scott,D.R.[PL]
[ Popis letu | Obrázky | Experimenty | Apollo 9 v L+K 9/1969 | Apollo 9 v NASA ]

Znak Apolla 9Popis letu : (převzato z L+K 15/94 se svolením Mgr. A.Vítka)

ANTONÍN VÍTEK, CSc. , ing JOSEF KRUPIČKA, CSc.

Když skončil první průzkumný let k Měsíci - Apollo 8, zbývalo ještě vyzkoušet ruční pilotáž měsíčního modulu LM, prozatím pouze na dráze kolem Země.

Apollo 9 s osádkou: velitel James A. McDivitt, pilot CM David R. Scott a pilot LM Russell L. Schweickart vzlétlo na Saturnu 5 (výr. č. AS-504) z rampy 39A 3. března 1969 v 16.00.00 UT. Nosič pracoval bezchybně, takže za jedenáct minut dopravil kosmickou loď na oběžnou dráhu ve výši 190 až 193 km.

LEM v lůžku ve stupni S-IVBVelitelský a pomocný modul se oddělily od adaptéru SLA a Apollo 9, řízené ručně, se od něj pomalu vzdaluje. Pyrotechnika uvolnila panely SLA a ty odletují do stran a vystavují měsíční modul LM (výr. č. 3) slunečním paprskům. Kosmická loď citlivě ovládaná McDivittem se obrací o 180° a opět se pomalu blíží k nosiči.

Zaměřovací terč na LM již zaplňuje celé okénko. Následuje slabý otřes - to vodicí tyč spojovacího zařízení sklouzla po naváděcím kuželu. Scott přehazuje vypínač. Uchycená tyč přitahuje obě tělesa k sobě. Ještě okamžik a pak už zaklapnou zámky. Celý manévr trval pouhých šest minut.

"Spojení proběhlo hladce," referuje Scott. "Západky zabraly naprosto spolehlivě. Po spojení jsme nepocítili žádné vibrace. Zdá se, že jsme se pevně chytili."

Teď je tedy možné odhodit poslední stupeň nosné rakety; později bude naveden na vyšší dráhu.

Na osádku Apolla 9 čekají jiné povinnosti. Prozatím, první a druhý den letu, zkoušejí astronauti hlavní motor servisního modulu a dopravují tak celou sestavu na dráhu 202-504 km.

Teprve třetího dne letu se velitel a pilot LM vydávají poprvé do měsíčního modulu, poté co se oblékli do těžkých skafandrů pro práci ve vesmíru. Přestup je zkomplikován drobnými závadami na stabilizaci kosmické lodi, pak zase Schweickarta zlobí žaludek a zvrací. Zavinilo to nejspíše virové onemocnění, které celou osádku postihlo krátce před startem.

Přes tyto potíže se McDivittovi a Schweickartovi podaří uskutečnit hlavní úkol třetího dne letu: v 17.41 UT zažehují motor přistávacího stupně LM na 367 s.

Po jejich návratu do velitelské sekce upravuje Scott motorem SPS dráhu soulodí na prakticky kruhovou, ve výši 228-239 km.

Po desetihodinovém spánku se celá osádka včetně Schweickarta cítí lépe. Vycházka pilota LM do volného prostoru, která byla původně ze zdravotních důvodů odvolána, je znovu zařazena na pořad dne, byť ve zkrácené verzi: plánovaný přestup z LM do CM vnějškem nebude uskutečněn.

Scott při EVA (fotografii pořídil Schweickart)Po celou dobu výstupu stojí tedy Schweickart na plošince před východem z LM. Fotografuje, odebírá vzorky fólie z povrchu LM a pozoruje předměty, vylétávající z dveří velitelského modulu.

"Kluci, to je pohled," popisuje nadšeně panorama, které se mu otevírá. Velitelský a pomocný modul se tyčí vysoko nad ním, ještě výše září Měsíc a hluboko dole ubíhají Spojené státy. Škoda; že po 39 minutách je všemu konec.

Dne 7. března let Apolla 9 vrcholí samostatnou zkouškou měsíčního modulu. McDivitt a Schweickart se již potřetí vydávají do LM. Po třech hodinách prověrek stiskne Scott tlačítko pro uvolnění dvanácti zámků. Odemyká se jich však pouze část a tak se pilot CM musí vsoukat do průlezu, aby neposlušným západkám domluvil údery pěstí.

Je 12.39 UT. LM se odpoutává a s pomocí trysek RCS provádí samostatné manévry.

"Vidím vás perfektně", volá Scott.

"Ozařujete celou oblohu."

"My nevidíme nic zvláštního," žertuje McDivitt, "jenom tvůj veliký nos."

LEM po odpojení k samostatnému letuObě lodi se od sebe vzdalují po ekviperiodických drahách. Ve vzdálenosti asi 5 km zapalují astronauti na 25 s přistávací motor LM a přecházejí na dráhu ve výši 205-251 km, která je unáší až do vzdálenosti 90 km od velitelského modulu. Pak je zákony nebeské mechaniky opět vracejí do jeho blízkosti. LM se opět šplhá do výše, v apogeu své dráhy, v 15.39 UT, přechází dalším zážehem motoru DPS (Descent Propulsion System) na kruhovou dráhu ve výši 250 km. Nad Tannanarive v 1 6.1 6 UT, 1 30 km za Apollem 9, odhazují McDivitt a Schweickart přistávací stupeň a pomocí motorků RCS snižují výšku perigea na 205 km. V nejnižším bodě dráhy přichází ke cti také startovací motor APS (Ascent Propulsion System). LM se nyní pohybuje ve výši 209 km a dohání opět velitelský modul.

K manévrování stačí motorky RCS. V 18.35 McDivitt dokončuje setkávací manévr a obě lodi letí v těsné formaci.

LEM před opětným připojením k ApolluVzhledem k problémům, které se objevily při odpojování, astronauti pospíchají s opětovným spojením. Kdyby se nezdařilo, museli by přestoupit vnějškem a to by chtěli stihnout ještě na tomto oběhu. Spojovací zámky však tentokráte fungují bezvadně a zaklaply už na první pokus. Osádka Apolla 9 je opět pohromadě.

Ve 21.30 UT doje k odhození nepotřebného LM. Ten se později zapálením motoru APS dostává na protáhlou eliptickou dráhu s apogeem ve výši 7142 km.

Zbývající dny letu jsou odpočinkové.

Poklidné snímkování zemského povrchu přerušily jen dvě korekce dráhy motorem SPS.

Dne 13. března v 1 7.00.53 UT přistává Apollo 9 v dohledu vrtulníkové letadlové lodi USS Guadalcanal nedaleko ostrova Grand Turk.


Aktualizováno : 25.11.2002

[ Obsah | Pilotované lety | Apollo ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.