Obsah > Pilotované lety > Apollo > Apollo 8 > Apollo 8 v L+K

Apollo 8 – VÁNOCE S APOLLEM

NASA projekt APOLLO: AS-503

Pro časopis Letectví + kosmonautika zpracoval ASTRONAUTICKÝ KLUB - SPACE

(L+K č.4, 5/1969)

,,We have lived and worked for this day. I cannot deny I am very, very happy." - „Žili jsme a pracovali pro tento den. Nemohu popřít, že jsem velmi, velmi šťasten."

W. von Braun, 21. 12. 1968


Vánoce s Apollem,,Přelétáváme nad kráterem Borman, kousek vedle je kráter Anders a Lovell leží o něco více k jihu," hlásil Anders na Štědrý den roku 1968, krátce před dokončením třetího oběhu Apolla 8 kolem Měsíce.

Šest měsíců předtím nikdo z nás netušil, že se tak brzy vydají Američané jako první na cestu k Měsíci. Zásluhu na tom mají zejména dvě okolnosti.

První z nich byla vlastně dost nepříjemná. 19. srpna 1968 oznámil gen. Samuel C. Phillips, ředitel projektu Apollo, že je nutno změnit program pro Apollo 8, protože při přejímacích zkouškách LM č. 3 se vyskytly závady a nebylo by tedy možné uskutečnit let do konce roku. Sdělil, že Apollo 8 poletí na dráhu kolem Země bez měsíční sekce; přípravy lodi i posádky však budou počítat s možností navedení na velmi protáhlou dráhu nebo s obletem Měsíce, s eventuálním navedením na parkovací dráhu kolem Měsíce.

Druhým předpokladem byl výsledek Apolla 7. Po dokonalém úspěchu „sedmičky" šance na vyslání astronautů k Měsíci prudce stouply. 11. listopadu se sešla komise, které předsedal úřadující administrátor NASA dr. Thomas Paine. Jeho náměstek pro pilotované lety dr. George E. Mueller doporučil schválit pro Apollo 8 maximální plán. Ve zdůvodnění uvedl, že takovýto let přispěje k získání zkušeností se zabezpečením spojení a navigace v okolí Měsíce, prověří se pozemní zařízení a programy pro palubní počítač, prohloubí se znalosti vlivu vzdáleného vesmíru na kosmickou loď a její posádku a ověří se schopnost posádky řídit se orientačními body na povrchu Měsíce. Současně takový let přinese další poznatky o gravitačním poli Měsíce. Komise zvážila výsledky Apolla 6 a 7 a na základě pozemních zkoušek Saturnu 503 a kosmické lodi výr. č. 103 rozhodla, že Apollo 8 může letět k Měsíci.

„Po pečlivém a podrobném prozkoumání všech systému a po uvážení všech kladů i záporů jednotlivých alternativ letu jsme se rozhodli pro let kolem Měsíce," řekl dr. Paine na závěr. „Frank Borman a jeho posádka mají chuť letět, naši technici jednomyslně let doporučují, a tak aniž bychom podceňovali nebezpečí letu, jsme připraveni tento další krok v rozvoji amerického kosmického programu uskutečnit."

Rozhodnutí tedy padlo. Frank Borman, Jim Lovell a Bill Anders se začali intenzívně připravovat na „měsíční" let.

*

1) Na titulní straně L+K 5/1969 : Posádka Apolla 8 - zleva doprava Borman, Anders a Lovell. Snímek zapůjčilo americké velvyslanectví v Praze.Vlastní countdown byl zahájen na rampě 39A v neděli 15. prosince v sedm hodin večer místního času. V pondělí se kosmonauti dostavili k lékařské prohlídce, která trvala plné tři hodiny a dopadla k velké spokojenosti lékařů i posádky. Protože v Americe právě řádila hongkongská chřipka, byli všichni tři proti ní očkováni a spolu s nimi i většina pozemního personálu.

V průběhu pětidenního countdownu se objevila jediná závada. Při kontrole byly v zásobě kapalného kyslíku pro palivové články zjištěny stopy dusíku. Kyslík byl proto v průběhu jednoho z šesti plánovaných přerušení příprav vyměněn. Podle názoru ředitele příprav startu Rocco A. Petroneho došlo k znečištění pravděpodobně v pozemním zařízení, které je chlazeno kapalným dusíkem.

Konečně se přiblížil 21. prosinec. Borman, Lovell a Anders vstali ve 2.36 místního času. Následovala krátká lékařská prohlídka a bohatá snídaně - biftek, vejce, toasty, káva a pomerančový džus. Pak se oblékli do bílých skafandrů s průhlednou přilbou. Když opouštěli svůj dočasný domov na Cape Kunnedy, přišlo se s nimi rozloučit na 500 pracovníků střediska. Donald K. Slayton řekl při té příležitosti novinářům: „Vypadají optimisticky a jsou připraveni."

Poslední přípravy proběhly bez jakéhokoli vzrušení a závad. Saturn AS-503 se zvedl z rampy 39A přesně na začátku startovního okna ve 12.51.00,665 hodin světového času. O jedenáct a půl minuty později bylu kosmická loď Apollo 8 společně s posledním stupněm nosné rakety navedena na parkovací dráhu kolem Země. „Všechno vypadá úplně stejně jako před třemi roky," sděloval první dojmy velitel Borman.

Protože kosmická loď byla navedena na stabilní parkovací dráhu, bylo možno škrtnout první alternativní plán letu, který předpokládal, že nosná raketa nedá dostatečný výkon k dosažení oběžné dráhy. K navedení mělo být v takovém případě použito motoru pomocné sekce SPS (SPS - Service Propulsion System = hlavní motor pomocné sekce o tahu 10 tun). Pokud by kosmonautům ještě zbylo palivo, mohla loď přejít na dráhu s apogeem až 8 500 km, po které by pak létali asi 10 dní.

2) Země z paluby Apolla 8.Druhá alternativa předpokládala, žs nebude možno restartovat třetí stupeň nosné rakety. Ke slovu by opět přišel motor SM (SM - Service Module = pomocná sekce), který by upravil dráhu stejně jako v alternativě 1; později by byla dráha znovu změněna na dráhu obdobnou dráze Apolla 7.

Třetí alternativa předpokládala, že k restartu dojde, ale že Saturn nebude pracovat přesně podle plánu. Byly zde čtyři možnosti:

Varianta 3A. Pokud apogeum dráhy dosažené Saturnem V nepřesáhne 2 100 km, upraví se motorem SM na 8 500 km a pokračuje se podle alternativy 2.

Varianta 3B. Apogeum Apolla 8 se bude pohybovat mezi 2 100 až 55 000 km. Posádka s použitím motoru SM přejde na dráhu s apogeem 8 500 km.

Varianta 3C. Apogeum bude ležet mezi 55000 až 128000 km; v tomto případě upraví kosmonauti dobu oběhu na 12 hodin. Po této velmi protáhlé elipse by létali až 10 dní.

Varianta 3D. V případě, že S-IVB bude pracovat téměř správně a apogeum bude větší než 128 000 km, bude možno dosáhnout Měsíce manévrem motoru SM.

Při spojení s Kanárskými ostrovy 21. minutu po startu hlásil Lovell, že všechny systémy pracují normálně. „Vše vypadá dobře," souhlasí Houston, „loď i třetí stupeň."

Téměř celé dva oběhy kolem Země měli astronauti čas k přípravě restartu třetího stupně. Všechny prověrky proběhly dobře. O povolení startu k Měsíci rozhodovali v Houstonu tři muži: ředitel letu Apollo 8 Willium Schneider, ředitel oddělení letových operací Christopher Kraft ml. a vedoucí směny Clifford Charles-worth. Let však probíhal tak klidně - s výjimkou zjištěné větší spotřeby kyslíku nebyly shledány žádné odchylky od normálu - že rozhodnutí nebylo těžké a tak se dvě a půl hodiny po startu odehrála tato „předlouhá" diskuse mezi pozemním střediskem a lodí:

3) Jenom ,,rybí oko,, může zblízka zachytit Saturn V v jeho velikosti. A právě tímto objektivem byly pořízeny oba snímky: levý ukazuje raketu několik okamžiků před startem, pravý bezprostředně poté co se odpoutala.Houston: „All right. Můžete provést TLI."(TLI - Trans-Lunar Injection = manévr navedení na dráhu směrem k Měsíci)

Borman: „Roger."( Roger = úsloví užíváné při fónickém spojení k potvrzení příjmu zprávy)

Dvacet minut poté se znovu zapálil motor třetího stupně. Obyvatelé Havajských ostrovů mohli sledovat pouhým okem po dobu pěti minut plamen šlehající z trysky motoru J-2 a Apollo 8 se začalo vzdalovat od mateřské planety. V tom okamžiku se američtí kosmonauti stali nejrychlejšími lidmi světa a krátce nato překonali výškový rekord Gemini 11.

Jak Apollo stoupalo výš a výše, pilot velitelské sekce Lovell hlásil pozemním stanicím: „Vidím současně Gibraltar i Floridu. Ze středního okna přehlédnu celou Zemi až dolů k Argentině a Chile... Vidíme již Zemi skoro jako kotouč."

„Řekněte lidem v Ohňové zemi, ať si vytáhnou pláštěnky," přerušil Borman Lovellovo líčení. „Vypadá to tam na bouřku."

Tři a půl hodiny po startu oddělili kosmonauti kosmickou loď od nosné rakety. Apollo 8 a S-IVB se od sebe vzdalovaly velmi pomalu, takže posádka projevila obavu, aby nedošlo k vzájemné srážce. Proto se manévrem motorky SM-RCS (SM-RCS - SM Reaction Control System = orientační systém pomocné sekce. Skládá se z 16 motorů o tahu 45 kp a slouží k orientaci a drobným korekcím dráhy) vzdálili asi na 900 metrů před tím, než řídící středisko vyslalo povel pro S-IVB k vypuštění zbytků paliva. Oblak plynu - zejména zbytků kyslíku - který se při tom utvořil, umožnil anglickému astronomu amatérovi Henry Hatfieldovi vyfotografovat Apollo ve vzdálenosti 30 000 km od Země, v T+5.07.45 po startu z Merritt Island Launch Area.

Asi ve 23 hodin večer svlékli kosmonauti těžké skafandry a poprvé pojedli. Odborníci z NASA připravili pro posádku speciální dietu obsahující 2 500 kalorií na den. Jídla byla upravena třemi způsoby - dehydrovaná, prášková nebo jen rozdělená do jednotlivých soust - všechno zabaleno v sáčcích z plastické hmoty. Jedna denní porce stojí asi 50 dolarů; stravování pochopitelně platí NASA a ne kosmonauti sami.

4) Pozemnímu tréninku posádky se věnovala velká pozornost. Při jednom z nich byla pořízena i tato fotografie. Zachycuje (zleva doprava) Williama A. Anderse, Jamese L. Lovella ml. a Franka Bormana.Při letu k Měsíci se počítalo se čtyřmi korekcemi označenými MC-1 až MC-4, protože není v možnostech nejlepší techniky navést loď na dráhu naprosto perfektně. Ze statistického rozboru chyb práce jednotlivých systémů rakety a jejich vlivu na konečnou dráhu kosmické lodi se v plánu letu počítá s první korekcí dráhy asi o 30 m/s. Při letu Apolla 8 bylo navedení na translunární dráhu tak perfektní, že kosmonauti mohli první korekci odložit o dvě hodiny, aniž by tím příliš narostla odchylka dráhy; i pak stačilo změnit rychlost o pouhých 7,5 m/s. K tak malé korekci mohli použít jak motorů SM-RCS o tahu 45 kp, tak hlavního motoru pomocné sekce SM. Rozhodli se pro druhé řešení, neboť jim umožnilo vyzkoušet v chodu motor SPS, nejdůležitější zařízení, které měli na palubě.

Rodiny kosmonautů byly o průběhu letu neustále informovány. Manželky dostaly od Střediska pilotovaných letů v Houstonu malé reproduktory, které byly přímo napojeny na kontrolní středisko a které dovolovaly v kteroukoli denní nebo noční hodinu přímo sledovat rozhovory Apolla 8 se Zemí. Byly na tom tedy lépe, než například ředitel bochumské observatoře v Německé spolkové republice dr. Kuminski, který mohl sledovat spojení pouze několik hodin denně a navíc musel slíbit úřadu NASA, že žádné zachycené zprávy nebude zveřejňovat.

Tak se stalo, že o jednom problému se svět dozvěděl až o řadu hodin později. Ačkoli byli astronauti očkováni proti hongkongské chřipce, stal se Borman obětí jiného kmene chřipkového viru, který mu způsobil žaludeční a střevní obtíže, spojené s horečkou. Také Anders pociťoval nevolnost. Protože se Borman rozhodl použít pro sdělení zdravotního stavu neveřejného spojového kanálu, dozvěděli se o tom i lékaři NASA se značným zpožděním, teprve když jim technici přehráli záznam z pásku. Dr. Berry všem členům posádky naordinoval na vzdálenost 200 000 km pilulky proti průjmů a mořské nemoci.

Než byl zahájen první ze série televizních přenosů, byl již zdravotní stav astronautů uspokojivý. „Několik hodin jsem odpočíval," řekl Borman „Chuck" Berrymu, „a cítím se teď mnohem lépe."

V prvém televizním přenosu kosmonauti ukázali divákům dole na Zemi, jak vypadá jejich planeta z výšky 220 000 km. Vzhledem k tomu, že se jim nepodařilo nasadit teleobjektiv na kameru, byl obraz přezářený a nejasný. Zato obrázky z kabiny byly vynikající. Anders předváděl, jak se vznáší zubní kartáček ve stavu beztíže. Když se objevil v záběru Lovell, neodpustil si Borman poznámku, že se každý může přesvědčit, jak pilot velitelské sekce vede v závodě o nejdelší vousy. Ten se jen zazubil do kamery a řekl: „Všechno nejlepší, mami," gratulaci k jejím 73. narozeninám.

5) Oddělení třetího stupně (S-IVB) po uvedení kosmické lodí na lunární dráhu.Při záběru Země popisoval Borman barvy: „Je to nádherný pohled, převládá modré pozadí, s hustou pokrývkou mračen." Na závěr prvního vysílání Borman slíbil, že se pokusí zlepšit kvalitu záběrů. „Snad se nám za pomoci pozemního střediska podaří s tím teleobjektivem něco udělat a ukážeme vám Zemi příště lépe."

TV vysílání přijímala stanice v Goldstone v Kalifornii. Do Evropy šel přenos přes ATS 3, do východní Asie přes ATS 1.

Jedním z hlavních úkolů pilota velitelské sekce Lovella byla navigace podle hvězd. V případě, že by došlo ke ztrátě spojení s Houstonem, může astronomická navigace jako jediná bezpečně dovést kosmickou loď zpět na Zem. Lovell provedl třetí den letu řadu měření, na základě kterých vypočítal, že se bez další korekce pozemšťané přiblíží k Měsíci na 122 km. (V Houstonu vyšlo z pozemních měření 130 km, což je výborná shoda.) Stěžoval si přitom, že světlo Slunce znemožňovalo určit přesně polohu měsíčního horizontu a dále měl potíže s identifikací hvězd v blízkosti Slunce. Také se začala projevovat stará bolest všech amerických kosmických lodí - na okénkách lodi se počala hromadit nečistota.

Protože dráha lodi se prakticky nelišila od požadované, byla korekce MC-3, stejně jako předcházející MC-2, zrušena.

Druhé televizní vysílání začalo 23. prosince okolo deváté hodiny večer našeho času. Pozemní středisko věnovalo značnou pozornost přípravě přenosu a také teleobjektiv se podařilo opravit. Kosmonauti současně použili k zvýšení kontrastu červeného filtru.

„Ve středu obrazu je Jižní Amerika až po mys Horn; vidím také Kalifornský záliv a jihozápadní část USA," komentoval obraz Lovell. „Nad severovýchodní částí Států táhnou mraky. Zdá se, že na východním pobřeží máte zataženo. Také nad částí Mexika vidím oblaka. Část Střední Ameriky je bez mračen."

„Abyste si udělali představu o barvách," pokračoval, „moře mají barvu všech možných odstínů pařížské modři. Mraky jsou samozřejmě zářivě bílé. Pevniny jsou všeobecně nahnědlé, od tmavohnědé po světlehnědou. Představuji si tak, že kdybych byl nějaký osamělý cestovatel z jiné planety, těžko bych mohl z této výše odhadnout, jestli je nebo není tato planeta obydlená. A těžké by bylo také rozhodnutí, zda přistát na modrém nebo na hnědém."

„Raději doufej, že přistaneme na té modré části," skočil mu Borman do řeči.

Pomalu se blížil další kritický okamžik cesty. Pětapadesát hodin a třicet osm minut po startu vstoupilo Apollo 8 do gravitační sféry Měsíce. Na Štědrý den ve 4 hodiny ráno provedli kosmonauti korekci MC-4. Ke změně rychlosti o 0,7 m/s stačila dvanáctivteřinová práce čtyř motorků RCS.

Kosmonauti a řídicí středisko zahájili kontrolu všech částí lodi před povolením manévru LOI.( LOI - Lunar Orbit Insertion = manévr navedení na dráhu kolem Měsíce) Kdyby něco nebylo v pořádku, mohli kosmonauti pokračovat po pasivní dráze, která by je bez velkých korekcí bezpečně přivedla do přistávacího koridoru. „Doufám, že nás pořádně prohlídnete," doporučoval Borman řídicímu středisku. „Chceme od vás perfektní kosmickou loď než půjdeme na to LOI."

6) Pilot měsíční sekce Bill Anders.Přes závadu v pozemních telemetrických linkách se podařilo vše včas zvládnout. Kosmonauti připravili palubní počítač k provedení manévru za pomoci Houstonu, odkud jim kolega Mattingly předal potřebné údaje pro manévr LOI i TEI-1 a TEI-2.( TEI - Trans-Earth Insertion = navedení na dráhu směrem k Zemi. Číslo udává, na konci kterého oběhu má být manévr proveden. TE1-1 a TEI-2 byly manévry pro případ nouze)

„Zde Houston, 68.04," ozval se z řídicího střediska kosmonaut Jerry Carr, „povolujeme LOI" a Borman svým obvyklým lakonickým způsobem odpověděl: „O. K. Apollo 8 jde na to".

„Letíte na nejlepším stroji, jaký jsme mohli sehnat," ujistil Carr posádku.

Ředitel směny v řídicím středisku Glyn Lunney obchází jednotlivé řídicí pulty.

„Dvě minuty a padesát vteřin do ztráty spojení," hlásí Carr. „Uvidíme se na druhé straně ... Jedna minuta do LOS.( LOS - Loss Of Signal = okamžik ztráty rádiového spojení) Všechny systémy pracují dobře ... Tak už se to peče. Šťastnou cestu, hoši!"

„Tak díky, pěchoto," ozval se Andersův hlas. „Na shledanou na druhé straně!"

A pak po strohém Bormanově „roger" nastalo ticho. Apollo 8 zmizelo za okrajem Měsíce.

Napětí v řídicím středisku roste. Blíží se jeden z rozhodujících okamžiků letu.

„Šedesát devět hodin a osm minut po startu," ozývá se mluvčí střediska John McLeish. „Do zahájení manévru LOI (LOI - Lunar Orbit Insertion - navedení na dráhu kolem Měsíce) zbývá padesát vteřin. V tomto okamžiku provádí velitel lodi Borman poslední kontrolu palubních zařízení... Palubní počítač může zrušit manévr v T-5 vteřin. .. teď už má motor pracovat."

Na výsledek manévru musí Houston ještě dlouho čekat. „Byl-li manévr zrušen, objeví se Apolln v T+69.22. Předpokládaný čas pro AOS (AOS - Acquisition of Signál - zachyceni rádiového signálu) po navedení na dráhu kolem Měsíce je 69.32," sděluje letové středisko.

Kromě obav o správnou funkci motoru je zde ještě - byť velmi nepravděpodobná - možnost srážky s posledním stupněm S-IVB, který se blížil k Měsíci z opačné strany. Podle výpočtu se Apollo a prázdný stupeň měly minout o 3 500 km, ale člověk nikdy neví. ..

„Jedna minuta do AOS," ozývá se opět McLeish. Vteřiny ubíhají. „Pokoušíme se navázat spojení." Již čtyřicet pět vteřin uběhlo od plánovaného okamžiku zachycení signálu. Konečně!

7) Pilot velitelské sekce Jim Lovell.„Zachytili jsme signál, ale nemáme dosud fonické spojení," hlásí středisko. „Zkoumáme telemetrické údaje a všechno vypadá v pořádku. Tlak v nádržícb je normální. Máme je! Apollo 8 je na dráze kolem Měsíce!"

Vzápětí se ozval také Lovell: „Jsme rádi, že vás zase slyšíme." V řídicím středisku nastala vřava.

Ale první slova, která přišla na Zem od Měsíce, nebyla plná poetického nadšení nad vlastním úspěchem. Byla to vyčerpávající revize všech systémů kosmické lodi. Teprve potom je čas na vlastní dojmy.

„Měsic je úplně šedivý," popisuje pohled Lovell. „Žádná barva. Vypadá jako ze sádry, nebo z nějakého našedlého písku. Vidíme dost podrobností. Moře plodnosti není tak výrazné, Jako při pohledu ze Země. Nekon-trastuje tak s okolními krátery. Krátery jsou zaoblené... vypadají - zvlášť ty kulaté - jako by byly vytvořeny při nárazu meteoritu nebo jiného tělesa.

Ten Langrenus ale dostal pěkný kráter. A k němu ještě centrální kopec. Valy kráteru jsou terasovité. Vidím šest až sedm stupňů. Teď se dostáváme nad Moře plodnosti a už tu máme staré známé Messiera a Pickeringa. o kterých jsem tolik slyšel na Zemi."

Pozorování však ztěžují znečištěná okna. „Okno v průlezu je úplně zamrzlé," konstatuje Lovell. „Dělím se s Billem o setkávací okénko... Dívám se právě na 2P-2," hlásí Lovell nad Mořem ticha jednu z vybraných přistávacích oblastí. „Je pořádně velká," dodává sarkasticky.

„To myslí samozřejmě relativně," vysvětluje Anders.

Lovell si také všiml zajímavého úkazu, který předcházel východu Slunce na Měsíci. „Než vyjde Slunce, je vidět zřetelně jeho světlo. Má takový vějířovitý tvar. Tvoří souvislý opar nad místem, kde vyjde. V okamžiku objevení Slunce úkaz zmizí."

Velitel lodi Borman měl jiný zájem: „Zatím co se hoši dívali na Měsíc, chtěl jsem se ujistit, zda je SPS (SPS - Service Propulsion System - motor pomocné sekce) v pořádku. Co kdybyste mi s tím pomohli, jestli můžete?" Vyžádal si výsledky rozboru telemetrických dat o stavu celé lodi.

8) Velitel letu Frank Borman.Všechno je O. K. a posádka dostala povolení k druhému obletu Měsíce. V době. kdy se pohybovali mimo dosah pozemních sledovacích stanic, připravovali první televizní přenos z oblasti Měsíce. A tak na Štědrý den v poledne začal třetí televizní pořad z paluby Apolla 8. Signál zachycovala stanice u Madridu. Na pozemských obrazovkách se nejprve objevily některé útvary odvrácené stranv Měsíce, mimo jiné kráter Ciolkovskij, později kráter Messier na přivrácené straně, který tentokrát pozemšťané viděli ze zcela nové perspektivy. Těšili Jsme se. že uvidíme na obrazovce oblast terminátoru, ale přenos skončil dříve.

Na konci druhého oběhu, v době, kdy opět byli nad odvrácenou stranou, snížili kosmonauti opět rychlost své lodi a tím přešli na takřka ideální kruhovou rlráhu ve výši 112,3 až 112,6 km. Nvní mohla posádka přistoupit ke splnění hlavního vědeckého programu letu, k snímkování povrchu Měsíce. K dispozici měli zásobu černobílého filmu Panatomic X na 600 snímků a 512 snímků barevného materiálu. Pro fotografování krajin, osvětlených jen odraženým světlem ze Země, používali materiálu s vysokou citlivostí (16000 ASA, tj. asi 43 DIN). Pro 16mm kameru Maurer měli na palubě 360 metrů černobílého a 70 m barevného filmu.

--------------------------------------------------------------------
Hmota při navedení na parkovací dráhu:
Velitelská sekce CM                  5 626
Pomocná sekce SM vč. paliva         23 271
--------------------------------------------------------------------
Apollo 8                            28 897
S-IVB vč .paliva, IU, LTA-B a SLA   97 808
-----------------------------------------------------------------------
Na parkovací dráze c e l k e m     126 705
-----------------------------------------------------------------------

V průběhu šestého obletu Měsíce se začala projevovat únava posádky. Došlo dokonce k několika omylům při obsluze palubního počítače, který však Lovellovy „překlepy" vždy objevil a nedal se splést.

„Rozhodl jsem se zrušit všechny další experimenty," oznámil Borman Houstonu, „jsme příliš unaveni. Zůstanu vzhůru, budu udržovat loď ve vertikální poloze, ale chci, aby si Bill a Jim trochu odpočinuli." O deset minut později už hlásil, že Lovell spí a chrápe. „To už víme," konstatuje Země, „slyšíme ho až tady."

Později, když se Borman ptal, jaké mají v Houstonu počasí a když mu odpověděli, že jim tu pěkně svítí Měsíc, poznamenal: „Právě si říkáme, že nám tu pěkně svítí Země."

9) Pohled na Měsíc a Zemi z paluby Apolla 8.Když se Apollo 8 podeváté vynořilo za okrajem Měsíce, začal čtvrtý televizní přenos. „Hlásí se vám Apollo 8 s přímým přenosem od Měsíce," přivítal diváky Borman. „Každý z nás vidíme Měsíc trochu jinak. Na mne působí jako širá, opuštěná mrtvá rozloha ničeho, připomínající nejspíš moře pemzy. Není to příliš pohostinné místo pro život či práci."

„Moje dojmy jsou podobné," pokračoval Lovell. „Ta širá poušť působí skličujícím dojmem a neustále vám připomíná, co máte dole na Zemi.

Tady vám Země připadá jako velkolepá oasa v pustém vesmíru ... Čeho jsme si zvláště všimli, a co nemůžete pozorovat ze Země, Jsou malé, jasné impaktní krátery, které vynikají na měsíčním povrchu."

„Obzor je ostře ohraničen," ujal se slova Anders. „Nebe je naprosto černé a Měsíc je velmi jasný."

„Skutečně se mi zdá, že nejlépe se dá povrch Měsíce popsat Jako černobílá poušť, absolutně bez barev," říká Lovell.

„Obloha není o nic přívětivější," pokračoval Anders. „Je to pustá černota, bez hvězd, pokud přelétáváme nad osvětlenou částí Měsíce ... Z četných kráterů na povrchu této planety je vidět, že byla po milióny let bombardována malými asteroidy a meteority, takže každý její čtvereční centimetr je poďobán jako od neštovic."

„Jeden z nejzajímavějších rysů povrchu je zaoblenost většiny kráterů, jsou bez ostrých, rozeklaných skal," přihlásil se Lovell. „Pouze nejnovější útvary jsou ostře ohraničeny, než je zeroduje déšť mikrometeoritů."

Pak se kosmonauti na chvíli odmlčeli. Na obrazovkách pomalu ubíhala zachmuřená a bezútěšná měsíční krajina, než se opět ozval měkký Andersův hlas.

„Blížíme se k západu Slunce tady na Měsíci, a posádka Apolla 8 má připraveno poselství pro všechny lidi dole na Zemi :

Genesis, kapitola první, verš 1-10. Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země pak byla pustá a tma byla nad propastí a Duch Boží se vznášel nad vodami. I řekl Bůh: Budiž světlo. A učiněno jest světlo. I viděl Bůh světlo, že bylo dobré; a oddělil světlo od temnosti." Před zraky miliónů lidí na Zemi se objevuje předěl světla a tmy na Měsíci - terminátor. Slova se ujímá Lovell:

„A Bůh nazval světlo dnem a tmu nocí; i stal se večer a jitro, den první. A řekl Bůh: Buď obloha uprostřed vod a děl vody od vod. I učinil Bůh oblohu a oddělil vody, kteréž byly pod oblohou od těch, kteréž byly nad oblohou. A stalo se tak. I nazval Bůh oblohu nebem; a stal se večer a jitro, den druhý."

10) Profil přistání Apolla 8. 1 - oddělení SM; 2 - vstup do atmosféry; začátek přerušení spojení na pásmu S; 3 - začátek přerušení na pásmu C, zahálena rotace; 4 - začátek aerodynamického manévru, pozitivní vztlak; 5 - druhý skok; 6 - konec přerušeni na pásmu C; 7 - konec přerušení na pásmu S; 8 - konec aerodynamického řízení; 9 - řídicí padáky; 10 - otevření hlavních padáků. (Podle Air & Cosmos)Do třetice převzal slovo velitel lodi Borman: „Řekl pak Bůh: Shromažďte se vody, kteréž pod nebem jsou v místo jedno; a ukaž se sucho. I stalo se tak. A nazval Bůh sucho zemí a shromáždění vod mořem. I viděl Bůh, že to bylo dobré ... A od posádky Apolla 8 ještě dobrou noc, mnoho štěstí, šťastné a veselé Vánoce a Bůh vám žehnej, vám všem na dobré Zemi!"

Když Apollo zahájilo desátý oběh kolem Měsíce, napětí v kabině i v Houstonu se zvyšovalo. Při posledním průletu za odvrácenou stranou Měsíce měli astronauti znovu uvést v činnost motor SPS, aby jim dodal rychlost na cestu zpět k Zemi.

Stejně jako při navedení na dráhu kolem Měsíce, nebylo zde žádné přání šťastné cesty, žádný sentiment. „Všechny systémy pracují normálně, Apollo," oznámil Houston. A Borman se opět ozval jen úsečným „roger".

V době, kdy Apollo 8 bylo bez spojení se Zemí, komentoval mluvčí střediska: „Pracovníci zde v řídicím středisku stejně jako ostatní lidé na světě, čekají." Opravdu, nic jiného nezbývalo, než čekat a držet palce. Ve středisku nikdo nepomyslel na to, že jsou vánoce.

Po půlhodinovém nuceném odmlčení se ozval Lovellův hlas. „Dovolil bych si vám oznámit, že tu máme Ježíška." Všechno je tedy v pořádku, letí domů! A Země si oddechla „Schvalujeme. Vy to víte nejlíp."

V této fázi letu zachycovala signály australská stanice Honeysuckle Creek nedaleko Canberry. Protože kvalita spojení po provedení manévru TEI nebyla dobrá, nařídilo řídicí středisko lépe nasměrovat anténu na kosmické lodi. Po dvaceti minutách sledování dráhy oznámilo MCC Houston kosmonautům, že letí po takřka ideální dráze. Podle předběžného výpočtu bude třeba korekce jen o 1,2 m/s. Pravděpodobně největší radost z úspěšně provedeného manévru měly rodiny kosmonautů.

Protože byli strašně unaveni, změnili astronauti pracovní plán. Hodinu poté, co Apollo 8 opustilo dráhu kolem Měsíce, Borman a Lovell spí. „Jsme strašně unaveni, nemůžeme dělat nic jiného, než se jít vyspat," omlouvá se velitel. „Naposledy jsme spali pouze dvě hodiny."

Později se snaží usnout Anders. „Chceme se vrátit do normálního denního cyklu. Mohu si vzít Seconol?" (Prášek pro spaní)

„O. K. To je dobrý nápad," schvalují doktoři.

25. prosince byla nejdříve na programu malá korekce dráhy, večer se uskutečnil pátý televizní přenos. Frank Borman v něm předvádí palubní desku lodi, ukazuje indikátory rychlosti, polohy a navigační zařízení. Pak se na obrazovce objevuje Lovellovo sedadlo, dalekohled a sexant a Anders předvádí přípravu jídla. V závěru představení míří kamera na americkou vlaječku na Lovellově rameni a kosmonauti přejí opět šťastné a veselé vánoce pozemšťanům.

11) Tento snímek byl pořízen 24. prosince z výšky 110 km. Vpředu kráter Goclenius s průměrem téměř 64 km, v pozadí (zprava doleva) Gutenberg D, Magelhaens, Magelhaens A a Colombo A.Cesta zpět probíhala bez vzrušení. Proti dramatickým momentům letu v okolí Měsíce připadala kosmonautům vysloveně nudná. A tak si krátili chvíli nejrůznějším způsobem.

„Tak jsme nějak zapomněli na tu slíbenou muziku. Ještě ji chcete?" ozývá se z MCC kolega Collins. Když pustil z pásku vánoční koledy, zaprotestoval Anders: „Máš tam blbou rychlost. Co kdybys nám to raději zazpíval?"

„Tak jo. Jen si skočím pro harmoniku."

26. prosince ráno, když se už posádka poněkud zrekreovala, astronauti pojedli a poslechli si zprávy připravené houstonským personálem. Lovell se vrátil opět ke své rutinní práci - k navigačním měřením. Dráha byla tak výborná, že další korekce MC-6 byla zrušena.

Pozemní středisko se snažilo využít dobré nálady a nezaměstnanosti posádky k uskutečnění některých neplánovaných experimentů. Jistě si vzpomínáte, že k podobným žádostem Houstonu došlo i při letu Apolla 7 a vedlo to ke značným rozepřím se Schirrou. Posádka osmičky se však chovala zcela jinak.

„O. K.," řekl Borman, když ho Carr vybídl, aby na půl hodiny změnil orientaci lodi a namířil ji na Polárku. „Víte, co si o tom myslím. Rád to udělám. Je to sice takové hraní, ale mně hraní nevadí. Byli jste na nás, hoši, hodní, jestli si tedy chcete půl hodiny hrát, no tak si hrát budeme."

Ale když pustili hudební kulisu, ozval se Anders. „Přesně to neslyším, ale zdá se mi, že je to něco, co nesnáším. Zdá se mi to, nebo skutečně pouštíte hudbu?"

„To se ti něco zdá," odpovídá středisko.

„Tak to, prosím vás, neříkejte doktorům," prosí Bill.

„Už je pozdě, už to slyšeli." „Ach jo," povzdechl si Anders. „To už na mne jdou ty pocity odtržení." Po referátu meteorologů o situaci v oblasti přistání měl Borman věcnou připomínku. „Jen tam nedělejte tak velké vlny."

„Dobře, podíváme se do kufru, jestli máme na skladě menší."

12) Jeden z řady unikátních snímků Měsíce zachycuje Moře klidu (Mare Tranquillitatis). Pohled k severozápadu ukazuje (vlevo dole) Taruntius F, poněkud vpravo Taruntius E, Couchyho zlom a za ním kráter Cauchy.Všechny systémy pracují stále spolehlivě. Lovell jen upozorňuje, že teď musí opatrněji manipulovat se stabilizačními tryskami - loď je po úbytku paliva mnohem citlivější.

Večer pořádají kosmonauti poslední, šesté televizní představení. Apollo 8 bylo v té době 180000 km od Země. Odtud má zdánlivý průměr 4°, takže při použití teleobjektivu se zorným úhlem 9° zaplňuje zemský globus polovinu obrazovky.

Poslední korekce dráhy MC-7 měla podle plánu přijít na řadu dvě hodiny před vstupem do atmosféry. Dráha Apolla 8 byla však tak přesná, že korekce by činila jen asi 0,1 m/s. Proto byla i tato operace vynechána.

Blíží se přistání. Velitelská sekce, která se oddělila od pomocné sekce, vstoupila do atmosféry 2 200 km od plánovaného místa dopadu. Odpor atmosféry rychle narůstá. Kabina se skryla v oblaku žhavé plazmy a rádiové spojení bylo přerušeno. I když se kosmická loď blížila k Zemi téměř druhou kosmickou rychlostí, maximální přetížení bylo jen 6,8 kg. Jo to zásluha manévrovacích schopností velitelské sekce.

Rádiové spojení s posádkou bylo navázáno poněkud opožděně, asi dvě minuty po plánovaném okamžiku.

„Vypadá to s námi dobře," ujistil řídicí středisko jeden z kosmonautů.

„Byla to pěkná ohnivá koule, že," dodal druhý.

„Padáky jsou venku!"

Nastala nejpomalejší část jejich cesty. Rychlostí 9 m/s klesalo Apollo 8 do vln Tichého oceánu.

 

Fotografie a schéma k článku: (Snímky: NASA-USIS)

1) Na titulní straně L+K 5/1969: Posádka Apolla 8 - zleva doprava Borman, Anders a Lovell. Snímek zapůjčilo americké velvyslanectví v Praze.

2) Země z paluby Apolla 8.

3) Jenom ,,rybí oko,, může zblízka zachytit Saturn V v jeho velikosti. A právě tímto objektivem byly pořízeny oba snímky: levý ukazuje raketu několik okamžiků před startem, pravý bezprostředně poté co se odpoutala.

4) Pozemnímu tréninku posádky se věnovala velká pozornost. Při jednom z nich byla pořízena i tato fotografie. Zachycuje (zleva doprava) Williama A. Anderse, Jamese L. Lovella ml. a Franka Bormana.

5) Oddělení třetího stupně (S-IVB) po uvedení kosmické lodí na lunární dráhu.

6) Pilot měsíční sekce Bill Anders.

7) Pilot velitelské sekce Jim Lovell.

8) Velitel letu Frank Borman.

9) Pohled na Měsíc a Zemi z paluby Apolla 8.

10) Profil přistání Apolla 8. 1 - oddělení SM; 2 - vstup do atmosféry; začátek přerušení spojení na pásmu S; 3 - začátek přerušení na pásmu C, zahálena rotace; 4 - začátek aerodynamického manévru, pozitivní vztlak; 5 - druhý skok; 6 - konec přerušeni na pásmu C; 7 - konec přerušení na pásmu S; 8 - konec aerodynamického řízení; 9 - řídicí padáky; 10 - otevření hlavních padáků. (Podle Air § Cosmos)

11) Tento snímek byl pořízen 24. prosince z výšky 110 km. Vpředu kráter Goclenius s průměrem téměř 64 km, v pozadí (zprava doleva) Gutenberg D, Magelhaens, Magelhaens A a Colombo A.

12) Jeden z řady unikátních snímků Měsíce zachycuje Moře klidu (Mare Tranquillitatis). Pohled k severozápadu ukazuje (vlevo dole) Taruntius F, poněkud vpravo Taruntius E, Couchyho zlom a za ním kráter Cauchy.

APOLLO 8 - AS 503

(L+K 5/1969)

Čas od startu GET

Světový čas UT

Událost

21. prosince

- 000.03.06

12.47.54

Zahájena automatická sekvence

- 000.00.08,9

12.50.51,7

Start zážehové sekvence

000.00.00

12.51.00,665

Start

000.01.17

12.52.17

Maximální aerodynamický odpor

000.02.28

12.53.28

IECO, vnitřní motor vypnut

000.02.31

12.53.31

OECO, vnější motory S-IC vypnuty

000.02.32

12.53.32

Oddělení prvního stupně

000.02.33

12.53.33

Zapálení S-II

000.03.07

12.54.07

Odhození záchranné věže

000.08.40

12.59.40

Zastavení motorů S-II

000.08.41

12.59.41

Oddělení druhého stupně

000.08.44

12.59.44

Zapálení S-IVB

000.11.32

13.02.32

Navedení na parkovací dráhu Hp = 183,5 km, Ha = 190 km

002.28

15.19

Povolen TLI

002.51

15.42

Zahájen TLI

002.56

15.47

Ukončen TLI

003.21

16.12

Oddělení od S-IVB

004.45

17.36

Manévr k odpoutání se do bezpečné vzdálenosti od S-IVB

011.00

23.51

MC-1

22. prosince

028

17

MC-2 zrušena

031.15

20.06

1. TV

23. prosince

053

18

MC-3 zrušena

055.10

20.01

2. TV

055.38

20.29

Vstup do sféry aktivity Měsíce.

Vzdálenost od Měsíce 63 000 km, rychlost 973 m/s

24. prosince

060.40

01.31

MC-4

068.04

08.55

Povolen LOI

068.58.45

09.49.45

LOS, začátek rádiového zákrytu

069.08.47

09.59.47

Poslední možnost zrušení LOI

069.08.52

09.59.52

Zahájen LOI

069.12.58

10.03.58

Ukončen LOI

069.22

10.13

Plánovaný AOS na původní dráze

069.32.50

10.23.50

Plánovaný AOS (zachycení sig.) na dráze kolem Měsíce

069.34.14

10.25.14

Zachycena telemetrie

069.36.45

10.27.45

Navázána fónie, oznamuje parametry Hp = 113 km, Ha = 313 km

070.52

11.43

Povolení k 2. obletu

070.56

11.47

LOS

071.39

12.30

AOS, 3. TV

072

13

Povolení manévru MCC

073.31.44

14.22.44

Proveden MCC

073.52

14.43

Oznámili nové parametry: Hp = 112,5 km, Ha = 115 km

25. prosince

086.40

03.31

4. TV

088.05

04.56

Povolen TEI

088.38

05.29

Orientují loď pro TEI

088.51

05.42

LOS

089.19.17

06.10.17

Zahájen TEI

089.22.40

06.13.40

Ukončen TEI

089.28.40

06.19.40

Plánovaný AOS

089.34.36

06.25.36

Obnoveno fónické spojení

100.48

17.39

Výstup ze sféry aktivity Měsíce

104.00

20.51

MC-5

104.15

21.06

5. TV

26. prosince

119.18

12.09

Zrušena MC-6

128.00

20.51

6. TV

27. prosince

144.50

13.41

Zrušena MC-7

146.34

15.25

Oddělen SM od CM

146.46.15

15.37.15

400K (výška 120 km), vstup do atmosféry nad bodem 170°55'E, 22°25'N

146.46.18

15.37.18

Přerušeno spojení na pásmu S

146.46.46

15.37.46

Přerušeno spojení na pásmu C

146.47.38

15.38.38

Maximální přetížení 6,8 g

146.50.15

15.41.15

Plánovaný AOS

146.51.04

15.42.04

USS Huntsville zachytila telemetrii

146.52

15.43

Navázáno fónické spojení

146.56

15.47

Hlavni padáky

146.59.49

15.50.49

Přistání v bodě 165° W, 8° N, 4500 m od USS Yorktown

16.36

Vysazeni žabí muži

17.04

Otevřen průlez

17.21

Přivítání na palubě USS Yorktown


PŘEHLED MANÉVRŮ (Apollo 8)

L+K 5/1969

Označení

GET

Motor

AV (m/s)

Doba hoření (s)

Spotřeba paliva (kg)

TLI

002.50.34

J-2

3025

312

MC-1

011.00

SPS

7,5

2,5

75

MC-2

zrušen

MC-3

zrušen

MC-4

060.40

4 x SM-RCS

0,7

12

8

LOI

069.08.52

SPS

912

246,5

7380

MCC

073.31.44

SPS

42,2

11

314

TEI

089.19.17

SPS

1 072

203

5 880

MC-5

104.00

4 x SM-RCS

1,4

14

9

MC-6

zrušen

MC-7

zrušen

Přepis článku zajistil M.Filip 23.4.2002


Aktualizováno : 27.04.2002

[ Obsah | Pilotované lety | Apollo | Apollo 8 ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.