Obsah > Pilotované lety > Apollo > Apollo 11 > Apollo 11 v L+K - Místo přistání

Zde stane noha člověka

Pro časopis Letectví + kosmonautika zpracoval: Antonín Vítek, SPACE
(L+K č.13/1969)

Přistávací oblast č. 2 u jihovýchodního okraje Moře klidu (Mare Tranquilitatis). Elipsa omezuje oblast o rozměrech 6X8 kilometrůČas přistání prvních amerických kosmonautů na Měsíci se blíží. Dne 20. července 1969 mají vystoupit v jihovýchodní části Moře klidu, v přistávací oblasti č. 2, na povrch Měsíce kosmonauti Armstrong a Aldrin. Proč právě zde a proč toho dne?

Výběr vhodných přistávacích oblastí byl hlavní náplní práce prvních tří Lunar Orbiterů, které podrobně mapovaly měsíční povrch. Na základě rozboru snímků bylo vybráno pět vhodných oblastí.

Oblast č. 1 (34,02°E; 2,63°N) se rozprostírá v jihovýchodní části Moře klidu. Je to typická krajina na přechodu od tzv. moří k hornatým oblastem. Po letu Apolla 8 ji Američané pustili ze zřetele.

Oblast č. 2 (23,65°E; 0,73°N) (23°39' v.d.; 0°43' 48" s.š. - pozn.M.F.) leží u jihovýchodního okraje Moře klidu, v blízkosti místa přistání Rangeru 8. Z geologického hlediska Je to velmi zajímavá krajina; jsou zde kráterové paprsky a v okolí několik tektonických zlomů.

Oblast č. 3 (1,33°W; 0,37°N), v Zálivu středu, má terén typický pro moře, avšak přinejmenším dvakrát nerovnější než povrch oblasti č. 2.

Oblast č. 4 (36,70°W; 3,48°S), sestávající z nízkých pahorkatin poblíž kráteru Lansberg, Je jednou z nejhladších oblastí pro přistání.

Oblast č. 5 (41,92°W; 1,77°N) se nachází v jižní části Oceánu bouří, jihozápadně od kráteru Kepler. I když jde o oblast posetou krátery, je přesto vhodná pro přistání. Pokrývá ji hmota vyvržená z kráteru Kepler.

Jednotlivé přistávací oblasti jsou široce rozloženy v rovníkovém pásu Měsíce. Měsíční sekce kosmické lodi Apollo musí totiž přistávat se Sluncem v zádech. Aby byly terénní překážky jasně viditelné, musí být Slunce 7—20° nad obzorem; protože se Slunce na Měsíci pohybuje po obloze rychlostí 13° za den a protože nejpravděpodobnější možná délka odkladu startu Saturnu V jsou dva dny, bylo by ideální, kdyby jednotlivé přistávací oblasti byly od sebe vzdáleny 26°. Tuto podmínku uvedených pět oblastí přibližně splňuje. Vhodné osvětlení v dané oblasti se opakuje po měsíci. Tak např. letos připadá pro oblast č. 2 vhodné osvětlení na dny 20.7., 19.8., 17.9., 17.10., 15.—16.11. a 15.12. Dobu letu k Měsíci podmiňuje hlavně výška parkovací dráhy nad Měsícem a vzdálenost Měsíce od Země; v průměru trvá let tři dny. Připočteme-li další den na přípravy kosmonautů na parkovací dráze kolem Měsíce, vyjde nám datum dne startu ze Země.

Hodinu startu ze Země ovlivňuje především vzájemná poloha Měsíce v okamžiku příletu kosmonautů k němu a místu startu. Rovina dráhy letu musí procházet středem Země a oběma těmito body. Protože při startu z mysu Kennedy mohou kosmonauti startovat s azimutem ležícím mezi 72° a 108°, je každý den k dispozici startovní okno obnášející přibližně tři a půl hodiny. Jeho skutečná délka se mění podle toho, zda je Měsíc nad severní nebo jižní zemskou polokoulí.

Další omezení hodiny startu způsobuje požadavek, aby start probíhal za denního světla, od rozbřesku do odpoledne. Je to proto, aby v případě havárie při startu mohly záchranné lodi a letadla hledat kosmickou loď v Atlantiku. Pokud by se startovní okno v důsledku toho zkrátilo na méně než jednu hodinu, považuje se takový den za zcela nevhodný pro let k Měsíci. K této situaci dochází většinou pouze u oblasti č. 5.


Fotografie k článku ,,Zde stane noha člověka,, : (Snímek: USIS)

Přistávací oblast č. 2 u jihovýchodního okraje Moře klidu (Mare Tranquilitatis). Elipsa omezuje oblast o rozměrech 6X8 kilometrů


Přepis textu: M.Filip, 5.11.2002

Poznámka M.F.:

Skutečné místo přistání Apolla 11 na Měsíci (LM Eagle s N.Armstrongem a E.Aldrinem) 20.července 1969, leží asi 6 km jižně od středu plánované oblasti č.2.

Přesné selenografické souřadnice místa přistání jsou uvedeny v literatuře poněkud odlišně. Také čas přistání se podle různých zdrojů poněkud liší (časy v níže uvedených zdrojích převedeny na UT=světový čas):

Mladá fronta - 21.7.1969 - 20h 14min UT.

L+K č.16/1969 - 20.7.1969 - Lidé na Měsíci (jkj) - 20h 18min 10s UT - 23°16' v.d. a 0°28' s.š.

L+K č.22/1969 - str.20/860 - Zde základna Tranquillity (Space) - 20h 14min 41s UT.

L+K č.1/1970 - str.25 - Zde základna Tranquillity (Space) - 20h 17min 43s UT.

(Kan) L+K - Kosmonautický kalendář 1969 - 20h 18min 42s UT - 28°26' v.d. a 0°41' 15" s.š.

K.Pacner - Kolumbové vesmíru (Mladá fronta, 1976) - 20h 17min 17s UT.

A.Vítek - Malá encyklopedie kosmonautiky (Mladá fronta, 1982) - 20h 17min 42s UT.

Z.Kopal - Vesmírní sousedé naší planety (Academia, Praha, 1987) - 6h 14min?? - 23°29' 24" v.d. a 0°40' 12" s.š.

M.Grün - První den na Měsíci (Gradatim, Praha, 1994) - První přistání lidí na Měsíci - 20.7.1969 - 20h 17min 41s UT - souřadnice 23,49° v.d. (23°29' 24") a 0,69° s.š. (0°41' 24").


Dodatek M.F.

Nejpřesnější údaje o místu a čase přistání Apollo 11 - LM Eagle na měsíci uvádí internetové stránky NASA zabývající se historii projektu Apollo :

http://history.nasa.gov/SP-4029/Apollo_11a_Summary.htm

Cituji:
,,The LM landed on the Moon at 20:17:39 GMT (16:17:39 EDT) on 20 July 1969 at 102:45:39.9. Engine shutdown occurred 1 seconds later. The LM landed in Mare Tranquilitatis (Sea of Tranquility) at latitude 0.67408° north and longitude 23.47297° east and 22,500 feet west of the center of the landing ellipse,,.

M.Filip 15.11.2002


Aktualizováno : 01.12.2002

[ Obsah | Pilotované lety | Apollo | Apollo 11 ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.