Obsah > Pilotované lety > Apollo > Apollo 1, 4, 5 a 6 > Apollo AS-204 v LK 14/1966

Apollo AS-204

Popis příprav prvního pilotovaného letu programu Apollo

Pro časopis Letectví a kosmonautika zpracoval: Antonín Vítek (L+K č. 14 / 1966)

Snímky: NASA

Kabina 011 při závěrečných technických zkouškách ve výrobním závodě North American Aviation, Space and Information Systems Division v Downey (Kalifornie)1. květen 1966 je dalším důležitým mezníkem v americkém plánu “Man on Moon". Toho dne byl oficiálně zahájen výcvik posádek pro první pilotovaný let kosmické lodi Apollo — AS-204. Hlavní posádku tvoří pplk. Virgil “Gus" Grissom (USAF) velitel letu, pplk. Edward H. White II. (USAF), por. Roger B. Chaffee (US Navy); záložní posádku pak pplk. James A. McDivitt (USAF), pplk. David R. Scott (USAF) a Russell L. Schweickart (civilní zam. NASA).

Na rozdíl od programu Gemini již první lety lodi Apollo mají být dlouhotrvající — 12 až 14 dní. Délka každého letu bude však záviset na tom, jak budou pracovat jednotlivé palubní systémy a posádka bude postupně dostávat povely k prodlužování letu. Základním úkolem při těchto letech bude komplexní prověrka kabiny a trénink posádek. S činností mimo loď se zatím nepočítá — operace spojené s dehermetizací kabiny (nácvik setkání a spojení velitelské kabiny s lunárním modulem LEM) budou zahájeny až během letu AS-207.

Na palubě AS-204 bude poprvé v historii amerických letů člověka použita televizní kamera RCA, která bude přenášet do Houstonu snímky rychlostí 10 obr/s s 320 řádky. Pokusy uskutečněné na palubě budou především lékařské a budou úzce navazovat na pokusy konané v rámci projektu Gemini. Dále budou kosmonauti pokračovat v pořizování fotografií zemského povrchu a mračen. Novým experimentem bude stanovení zákalu atmosféry v kabině aerosolovými částicemi pomocí nefelometru. Posádka bude dále vybavena zaměřovacím dalekohledem 1X se zorným úhlem 60° a sextantem 28X se zorným polem 1,8°. Bude prověřovat přesnost stanovení orbitálních parametrů optickými pozorováními bez pomoci Země.

Současně má být během letu AS-204 zkoušen komplex spojovacích zařízení. V rámci projektu Apollo se má přejít na unifikovaný systém, pracující na pásmu S (2,2—2,3 GHz), doplňovaný v záloze VHF. Toto zařízení slouží současně jak k přenosu informací, tak i k zaměřování se Země. Deset pozemních stanic je již nyní vybavováno parabolickými anténami o průměru 9 m, tři další, které převezmou sledování lodí Apollo při měsíčních letech ve vzdálenostech nad 15 000 km, budou vybaveny anténami o průměru 25 m.

Velitelská a pomocná sekce (Command & Service Modules) lodi AS-204 mají být vypuštěny na eliptickou dráhu ve výši 158—241 km. Sedminásobným až osminásobným zapálením motoru pomocné sekce se loď dostane na kruhovou dráhu. Kapacita paliva pro tento motor — Aerojet General AJ-10-137 o tahu 9930 kp — má vystačit pro dosaženi dráhy ve výšce 370—435 km.

Centrum pro kosmické lety člověka (Manned Spacecraft Center) v Houstonu hodlá předložit ústředí NASA návrh, aby se GT-12 setkala na oběžné dráze s AS-204. Důvodem k setkání by byla vizuální inspekce povrchu kosmické lodi Apollo jedním členem posádky Gemini. Ředitel MSC Robert R. Gilruth se snaží tento návrh prosadit, ale vedoucí činitelé NASA tomu zatím nejsou nakloněni. Oba lety jsou oficiálně plánovány na první čtvrtletí příštího roku, ale NASA doufá je uskutečnit ještě v listopadu 1966.

Původní odhady dokonce mluvily o říjnu, jako možném termínu startu AS-204. Tomuto letu však mají předcházet ještě dva bezpilotní lety Saturnu IB: SA-202 s kabinou Apollo AS-202 a SA-203 bez kabiny Apollo. Pro zpoždění dodávky kabiny Apollo AS-202 (výr. č. 010) hlavním dodavatelem firmou North American Aviation bylo však nutno termín startu posunout až na srpen; aby se ale program Saturn IB příliš nezdržoval, bude pokus SA-203 uskutečněn dříve, a to již koncem června nebo začátkem července.

Půjde-li tedy vše hladce, bez nepříjemných překvapení, mohli bychom se tedy letos dočkat prvního pilotovaného Apolla. (další odkazy viz.: Poznámka za článkem)


Fotografie a nákres k článku ,,Apollo AS-204,, : (Snímky: NASA)

  1. Kabina 011 při závěrečných technických zkouškách ve výrobním závodě North American Aviation, Space and Information Systems Division v Downey (Kalifornie)
  2. Schéma kosmické lodi ApolloSchéma kosmické lodi Apollo:

1 — detektor aerodynamického namáhání;

2 — motor řízení náklonu (pitch);

3 — věž záchranného zařízení (LES — Launsch Escape System);

4 — velitelská sekce (CM — Command Module);

5 — distanční kryt mezi CM a SM;

6 — pomocná sekce (SM — Service Module);

7 — motory systému řízeni polohy (RCS — Reaction Control Systém);

8 — radiátor energetického systému;

9 — adaptor pro měsíční modul (LEM — Lunar Excursion Module);

10 — křidélka;

11 — odhazovací motor;

12 — záchranný motor;

13 — místo oddělení záchranného zařízení LES od velitelské sekce CM;

14 — místo oddělení CM od SM;

15 — radiátor klimatizačního zařízení;

16 — motor pomocné sekce (AJ-W-137)


Poznámka:

Další navazující články v časopise L+K týkající se kosmické lodi Apollo AS-204:

Tři muži z WRIGHT - PATTERSON AFB - L+K č. 24 / 1966

Kosmická loď Apollo - L+K č. 25-25 / 1966

Apollo 1 - L+K č. 4 / 1967

Tragedie na komplexu 34 - L+K č. 11 / 1967

Neštěstí na rampě 34 - L+K č. 13 / 1967

První LM na dráze - L+K č. 6 / 1968

Apollo po roce - L+K č. 10/1968


Přepis článku: M.Filip 2.3.2004

Aktualizováno : 09.05.2004

[ Obsah | Pilotované lety | Apollo | Apollo 1, 4, 5 a 6 ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.