M.označení	Start	Přistání	Délka letu	Poznámka
1990-014A	11.02.1990	09.08.1990	179d 1h18m	6. základní posádka na stanici Mir

Popis letu : (Přehledy kosmonautiky 1990, Mgr. A. Vítek, CSc.)

      Kosmická loď odstartovala v 06.16.00 UT. Šestá základní posádka měla volací znak "Rodnik". Během startu došlo k poškození textilní tepelné izolace EVTI (ekranno-vakuumnaja těploizolacija) návratového modulu transportní lodi, který měl zabezpečit stálou teplotu během pobytu na oběžné dráze. V průběhu dne kosmonauti prověřovali funkci palubních systémů, hermetičnost úseků a uskutečnili dvě korekce oběžné dráhy lodi. Dne 12.2. A. Solovjov a A. Balandin uskutečnili ještě jeden korekční manévr. O den později kosmická loď Sojuz TM-9 obletěla komplex Mir ve vzdálenosti asi 400 m, zorientovala se proti spojovacímu uzlu -X na modulu Kvant [1] a v 06.37.47 UT se k němu automaticky připojila.

      V dalších dnech se A. Solovjov a A. Balandin v rámci přejímání komplexu Mir seznamovali s rozmístěním a zvláštnostmi provozu jeho vybavení a přístrojů. Byly zahájeny práce na elektroforetickém zařízení Ručej s cílem prověřit základní technologii čištění insulinu v podmínkách mikrogravitace, včetně záznamu průběhu experimentu na palubní magnetoskop. Byly rovněž zahájeny experimenty s různými biologickými objekty dopravenými v Sojuzu TM-9. Nová základní posádka realizovala sérii lékařských výzkumů jednak k hodnocení stavu lidského organismu v počáteční fázi adaptace na beztíží, jednak k určení efektivnosti používaných profylaktických prostředků. A. Viktorenko a A. Serebrov v rámci přípravy k návratu na Zemi trénovali s oblekem Čibis.

      Dne 15.2. v ranních hodinách čtveřice kosmonautů na družicovém komplexu Mir uskutečnila experiment, zaměřený na hodnocení optických charakteristik zemské atmosféry. Večer byl zahájen biologický experiment Magnitogravistat, umožňující studium vlivu nehomogenního magnetického pole na vývoj vyšších rostlin v podmínkách kosmického letu. Dalšího dne se zjišťovaly v rámci experimentu Rezonans dynamické charakteristiky družicového komplexu. Na aparatuře Ferrit, jejíž pracovní blok byl v lednu umístěn na vnějším povrchu modulu Kvant 2, kosmonauti zahájili první sérii studia účinků faktorů otevřeného kosmu na strukturu a vlastnosti feromagnetických materiálů. V zařízení Gallar byl připravován další monokrystal GaAs.

      Dne 17.2. A. Viktorenko a A. Serebrov v rámci příprav k návratu na Zemi prověřovali systémy řízení kosmické lodi Sojuz TM-8 a rovněž cvičili s oblekem Čibis. Kosmonauti A. Solovjov a A. Balandin se zabývali přípravou vědecké aparatury k nadcházejícím experimentům a podrobili se kontrolnímu lékařskému vyšetření. V průběhu dne byly zakončeny biotechnologické výzkumy v zařízeních Ručej a Biokrist. Proběhly závěrečné operace přípravy monokrystalů různých bílkovinných sloučenin a další experiment k ověření technologie čištění farmakologických preparátů metodou elektroforézy. Ukončen byl také první ze série biotechnologických experimentů na vědecké aparatuře z USA podle komerční smlouvy.

      Dne 19.2. v 01.06.20 UT se Sojuz TM-8 oddělil od stanice.

      Dne 21.2. v 03.56.01 UT se kosmická loď Sojuz TM-9 s kosmonauty A. Solovjovem a A. Balandinem odpojila od astrofyzikálního modulu Kvant [1]. Následující oblet družicového komplexu Mir a připojení k čelnímu stykovacímu uzlu +X pilotovala posádka ručně. Autonomní let Sojuzu TM-9 při jeho přemisťování trval 19 min. V následujících dnech A. Solovjov a A. Balandin zapojovali systémy palubní automatiky modulu Kvant 2 do okruhu družicového komplexu Mir. Na zařízení Gallar byl vyroben monokrystal CdTe.

      Nákladní loď Progress M-3 vzlétla ve 23.10.57 UT. Na její palubě byl spotřební materiál a další zařízení k zajištění dlouhodobého provozu pilotovaného družicového komplexu Mir (pohonné látky, potraviny, voda, přístroje, náhradní díly a pošta). K družicovému komplexu Mir ze strany astrofyzikálního modulu Kvant [1] (Uzel -X) se nákladní loď Progress M-3 připojila 3.3. v 04.05.11 UT. V dalších dnech posádka především odbavovala návladní loď. Kosmonauti instalovali na stanici nový blok akumulátorových baterií a vyměnili dílčí prvky v systému zásobování elektrickou energií. Na zařízení Gallar byly provedeny další tavby GaAs. Aparaturou Danko na vnějším povrchu modulu Kvant 2 byl zjišťován vliv otevřeného kosmu na fyzikální a chemické vlastnosti polymerních a kompozitních materiálů. Pokračovala měření úrovně ionizujícího kosmického záření v blízkém kosmickém prostoru. V československo-sovětském zařízení Inkubator 2 se 43 vajíčky japonských křepelek (Cotumix japonica) byl zahájen dlouhodobý biologický experiment studující vliv podmínek kosmického letu na vývoj organismu a dědičnost ptáků. Z československé strany zajišťoval pokus Ústav fyziologie hospodárskych zvierat SAV v Ivanke pri Dunaji; na vlastní stavbě inkubátoru pracovala katedra strojírenství SVŠT. Kosmonauti v pravidelných intervalech prováděli konzervaci části biologických objektů pro následné vyhodnocení na Zemi (celkem 8 ks).

      Dne 11.3. instalovali na stanici místo starého počítače Argon 16B nový blok palubního počítače Saljut 5B s cílem zajistit řízení součinnosti silových gyroskopických stabilizátorů modulů Kvant [1] a Kvant 2. Inženýr A. Balandin se podrobil vyšetření kardiovaskulárního systému na EKG, následujícího dne pak A. Solovjov. Dne 13.3. posádka propojovala automatiku systémů řízení, instalovaných v základním bloku stanice a v modulu Kvant 2. Dne 20.3. kosmonauti ověřovali funkci jednotného systému řízení komplexu Mir při dynamických operacích s využitím orientačních motorů stanice. O dva dny později se v zařízení Inkubator-2 vylíhla první "kosmická" kuřata japonských křepelek. Ze 35 nasazených vajec dokončilo svůj vývoj 8; z nich 6 opustila kuřata vlastni silou. Vzhledem k tomu, že nebyla schopná samostatného krmení speciální pastovitou stravou, byla 26.3. utracena. Následujícího dne kosmonauti napojili na okruh družicového komplexu Mir stabilizovanou plošinu čs. výroby ASP-G-M s videospektrální aparaturou, umístěnou na vnějším povrchu modulu Kvant 2 a určenou ke geofyzikálním a astrofyzikálním výzkumům. Kontrolovali také radiotechnické systémy a měřili úroveň radiace v blízkém kosmickém prostoru. V dalším týdnu se posádka především zabývala prověrkami součinnosti systémů řízení základního bloku stanice a specializovaných modulů. Kosmonauti rovněž absolvovali lékařské vyšetření s cílem určit reakce kardiovaskulárního systému na fyzickou zátěž, měřili úroveň radiace magnetickým spektrometrem Marija a zkoumali ionosféru a horní vrstvy atmosféry.

      Dne 3.4. A. Solovjov a A. Balandin prověřovali funkci nového palubního počítače v centrálním okruhu systému řízení družicového komplexu Mir. V rámci lékařských výzkumů se uskutečnilo vyšetření kosmonautů při fyzickém cvičení s cílem zhodnotit efektivnost různých tréninkových režimů. Ultrazvukovou metodou se určovaly ukazatele charakterizující funkci srdce. Dne 10.4. měřili kosmonauti přenosným spektrometrem rentgenové a gamazáření v obytných úsecích. Uskutečnil se experiment k vyhodnocení pevnostních charakteristik konstrukce modulu Kvant 2 s použitím akustických snímačů, umístěných na jeho vnějším povrchu. Pokračovalo měření toku mikrometeoroidů v okolí Země a studium vlivu kosmického prostoru na různé materiály. Dne 13.4. měřili gradienty teplotních polí v obytných úsecích komplexu a úroveň ionizujícího kosmického záření v blízkém kosmickém prostoru. Komplex se pohyboval po dráze s parametry 51.6°, 92.1 min, 372-404 km. Ve dnech 16.-17. 4. posádka instalovala v modulu Kvant 2 televizní blok, určený ke kontrole průběhu geofyzikálních výzkumů s použitím videospektrální aparatury. Dne 20.4. se A. Solovjov a A. Balandin podrobili kontrolnímu lékařskému vyšetření včetně stanovení tělesné hmotnosti, stavu svalů a kardiovaskulárního systému. Uskutečnili technickou prověrku systému zabezpečení životních podmínek. V rámci geofyzikálních experimentů pozorovali polární záře a svítící oblaka. Dne 23.4. posádka zahájila na zařízení Gallar technologický experiment v trvání 220 h s přípravou polovodičového materiálu GaAs. Motorovou jednotkou nákladní lodi Progress M-3 byla korigována dráha stanice. V následujících dnech kosmonauti dokončili její odbavování. Dne 26.4. ve 20.24.23 UT se odpojila nákladní loď Progress M-3; 27.4. v 00.00.00 UT byla navedena motorickým manévrem na sestupnou dráhu.

      Dne 2.5. kosmonauti dokončili na zařízení Gallar přípravu monokrystalu arsenidu gallitého (GaAs) a zahájili pokus se vzorkem oxidu zinečnatého (ZnO). Další den vyměnili dosluhující ventilátory. Spektrometrem Marija byla měřena radiace. Pokračovaly výzkumy magnetosféry a ionosféry Země.

      Nákladní loď Progress 42 vzlétla ve 20.44.01 UT s 2409 kg nákladu, který tvořily pohonné látky, potraviny, voda, náhradní díly, přístroje a pošta. Progress 42 se spojil s družicovým komplexem Mir ze strany astrofyzikálního modulu Kvant [1] (uzel -X) 7.5. ve 22.45.04 UT. Hned následujícího dne zahájili kosmonauti A. Solovjov a A. Balandin odbavování nákladní lodi. Na zařízení Gallar spustili technologický experiment s přípravou telluridu kademnatého (CdTe), rozvržený na 120 hodin. Zahájili rovněž biotechnologický experiment s přípravou monokrystalů různých druhů bílkovin na zařízení, dopraveném lodí Progress 42. Dne 10.5. v rámci technické obsluhy družicového komplexu vyměnili jeden z bloků akumulátorových baterií a Dílčí prvky v systému zásobování elektrickou energií a 11.5. hodnotili rozlišovací schopnost optických přístrojů a prověřovali systém zabezpečení životních podmínek v modulu Kvant 2. Ve dnech 21.-26.5. posádka družicového komplexu Mir snímkovala ultrafialovým dalekohledem Glazar oblast souhvězdí Jižní kříž (Crux). Na zařízení Gallar byl získán další monokrystal GaAs. Byly zahájeny experimenty s aparaturou Arfa E, instalovanou na vnějším povrchu modulu Kvant 2 a určenou k výzkumu ionosféry a magnetosféry Země. Jedním z aktuálních úkolů tohoto výzkumu je posouzení možností získat informace o tektonických procesech, probíhajících v zemské kůře, sondáží horních vrstev zemské atmosféry. Kosmonauti sledovali hladinu oceánů videospektrálním komplexem umístěným na stabilizované plošině modulu Kvant 2. Na aparatuře Sigma studovali elektrochemické procesy v beztíži. Podle letového plánu byly 22.5. přečerpány pohonné látky z nákladní lodi Progress 42 do nádrží stanice Mir. Dne 27.5. v 07.08.58 UT se Progress 42 odpojil od družicového komplexu a v 11.40.00 UT byl převeden na sestupnou dráhu.

      Dne 28.5. v 11.45.13 UT se Sojuz TM-9 s kosmonauty A. Solovjovem a A. Balandinem odpojil od družicového komplexu Mir (stykovací zařízení +X). Ručně řízená kosmická loď obletěla komplex a ve 12.11.17 UT se připojila ze strany modulu Kvant [1] k stykovacímu zařízení -X.

      Ve dnech 29.5.-1.6. vědecký program posádky družicového komplexu Mir zahrnoval geofyzikální, astrofyzikální a technické experimenty a lékařské výzkumy. Kosmonauti A. Solovjov a A. Balandin provedli několik sérií snímkování zemského povrchu s použitím videospektrální aparatury na stabilizované plošině ASP-G-M modulu Kvant 2. Hodnotilo se také znečištění atmosféry nad velkými průmyslovými oblastmi SSSR. Spektrometrem Marija se zjitřovala vazba mezi toky nabitých částic v okolí komplexu a mikroseismicitou Země. Dne 5.6. posádka uskutečnila sérii geofyzikálních experimentů, při kterých byly topografickou aparaturou KAP 350 a ručními kamerami snímány vybrané oblasti Sovětského svazu. Cílem těchto výzkumů bylo hodnocení ekologického stavu zemědělských pozemků, vodních nádrží a lesních masívů na území středoasijských republik Kazachstánu a východní Sibiře. V průběhu dne kosmonauti absolvovali vyšetření kardiovaskulárního systému a uskutečnili řadu měření ionizujícího kosmického záření. Souběžně probíhaly na aparatuře Danko další experimenty k hodnoceni vlivu otevřeného kosmu na fyzikálněmechanické charakteristiky konstrukčních materiálů.

      Technologický modul Kristall se připojil k osovému spojovacímu uzlu +X na přechodovém úseku základního bloku stanice Mir dne 10.6. v 10.47.22 UT. Celková hmotnost komplexu tak vzrostla na 83 tun. Dne 11.6. byl modul Kristall přemístěn z uzlu +X na boční uzel -Y symetricky k již připojenému modulu Kvant 2. Celá operace proběhla v automatickém režimu pomocí manipulátoru Ljapa na modulu a trvala 1 hodinu. Po prověrce hermetičnosti spojovacího uzlu kosmonauti A. Solovjov a A. Balandin otevřeli průlezy a zahájili oživování modulu Kristall. V průběhu dne posádka rovněž připojila panely slunečních baterií modulu k jednotnému systému zásobování elektrickou energií družicového komplexu Mir. V následujících dnech kosmonauti pokračovali v napojování systémů a vybavení modulu Kristall. Posádka také zkušebně aktivovala fotografický komplex Priroda 5, určený ke snímkování zemského povrchu. Od 15.6. posádka prověřovala funkci nového technologického zařízení Krater V, nového ultrafialového dalekohledu Glazar 2, vybaveného systémem automatického navádění a sovětsko-bulharského skleníku Svet. Souběžně aparaturou na modulech i stanici uskutečnila několik sérií dálkového průzkumu území SSSR. Jedním z cílů těchto experimentů bylo ověření metodiky určování biologické produktivity moře. Paralelně s kosmickým snímkováním probíhalo sledování z paluby výzkumných lodí, operujících v severozápadní části Černého moře.

      Na to 2.6. navázalo snímkování Krymu, Kavkazu a oblasti se zvýšenou seismickou aktivitou. Na zařízení Gallar byl zakončen stodvacetihodinový technologický proces růstu krystalů ZnO. Dne 23.6. oficiálně potvrdil sovětský vládní deník Izvěstija, že posádka komplexu Mir bude muset neplánovaně vystoupit do volného prostoru a opravit poškozený tepelný izolační plášť návratové kabiny kosmické lodi Sojuz TM-9. Koncem června posádka převážně snímkovala různé části zemského povrchu za účelem získání informací o územích perspektivních z hlediska výskytu užitkových nerostů. Videospektrometrem Cvet 1T uskutečnili sérii experimentů s cílem ověřit metodiku operativního vyhledávání nových oblastí se zvýšenou koncentrací planktonu. Kosmonauti otestovali nové technologické zařízení Optizon, určené k výzkumu procesů přípravy monokrystalů křemíku metodou bezkelímkové zonální tavby. Ohřev vzorků v zařízení se provádí koncentrovanou energií tří elektrických zdrojů světla. Dne 26.6. A. Solovjov a A. Balandin zahájili na odporové peci Krater V novou tavbu s cílem získat polovodičový materiál ZnO. Ve dnech 27.-28.6. se z komplexu Mir snímkovaly různé oblasti zemského povrchu s cílem získat informace o stavu rostlinného příkrovu a vodních nádrží na území SSSR, biologické produktivity moří a o velkých oceánských proudech. Od 29.6. posádka zahájila přípravu skafandrů a potřebného zařízení k výstupu do volného kosmu.

      Dne 3.7. ve 22.07.N UT se loď Sojuz TM-9 oddělila od modulu Kvant [1] (uzel -X) a ve 22.31.12 UT se připojila na uzel +X stanice Mir. Následujícího dne byla zahájena v peci Krater V výroba monokrystalu polovodičového materiálu GaAs. Dne 6.7. byly zakončeny prověrky vědecké aparatury umístěné na vnějším povrchu modulu Kristall a určené k astrofyzikálním výzkumům (Marina, Buket a Granat). Kosmonauti rovněž absolvovali lékařské vyšetření, zahrnující stanovení bioelektrické aktivity srdce v klidovém stavu. V následujících dnech uskutečňovali astrofyzikální a technické experimenty. Magnetickým spektrometrem Marija měřili vysokoenergetické částice v radiačních pásech Země. Dále se uskutečnilo hodnocení vlivu faktorů volného kosmu na různé konstrukční materiály a prvky radiotechnické aparatury s použitím vybavení modulu Kvant 2.

      Dne 17.7. ve 13.06 UT kosmonauti A. Solovjov a A. Balandin vystoupili přes modul Kvant 2 do volného kosmu s úkolem opravit poškozenou tepelnou izolační obšívku (EVTI) návratové kabiny Sojuzu TM-9. Nevyčkali však na dostatečný pokles tlaku v přechodové komoře, otevřeli ji již při zbytkovém tlaku 4,4 kPa, v důsledku čehož se poklop prudce vyklopil a zdeformoval se jeden z jeho závěsů. Vzhledem k nepředvídaným komplikacím během přemisťování do pracovní zóny i při samotné opravě se kosmonauti opožďovali za původním harmonogramem. Z časových důvodů proto upevnili jen dva ze tří uvolněných dvoumetrových plátů EVTI (celkem je jich šest); třetí vlající element neohrožoval sestupový manévr kosmické lodi. Po návratu do přechodového úseku ŠSO (šljuzovoj specialnyj otsek) modulu Kvant 2 se kosmonautům nepodařilo v důsledku poškození závěsu hermeticky uzavřít průlez; jeho víko nedoléhalo asi 1,5 mm. Rozhodnutím CUP byly další pokusy o úplné dovření v 19.50 UT přerušeny a kosmonauti přestoupili do vedlejšího hermetizovaného přístrojového a vědeckého úseku PNO (priborno-naučnyj otsek). Celková doba výstupu A. Solovjova a A. Balandina překročila nominální kapacitu skafandru (6 h) a činila rekordních 7 hodin. Neúplně zavřený průlez neohrožoval další let stanice Mir.

      Dne 18.7. kosmonauti uskutečnili první tavbu na technologické odporové peci Zona 03 v modulu Kristall. Následujícího dne zahájili biologický experiment Tomaty v zařízení Svetoblok M. Videokamerou fotografovali přes průzor lodi vně instalované žebřiny, resp. jejich uchycení k madlům modulu Kristall. Tato informace sloužila k ujasnění, zda nepřekážejí odpojení lodi Sojuz TM-9. Dne 23.7. posádka snímkovala oblohu ultrafialovým dalekohledem Glazar. Dalekohledem Buket a spektrometrem Granat na modulu Kristall měřili rentgenové, neutronové a gama záření kosmického původu. V palubních sklenících Svet a Svetoblok M studovali vývoj vyšších rostlin; zkoumanými objekty byly ředkvička (Raphanus sativus L.), salát (Lactuca sativa L.) a pšenice (Triticum aestivum L.). Byl rovněž zahájen další biotechnologický experiment Gel. Souběžně kosmonauti připravovali skafandry k opakovanému výstupu do kosmického prostoru.

      Dne 26.7. v 11.15 UT kosmonauti A. Solovjov a A. Balandin vystoupili do volného prostoru, aby hermeticky zavřeli poklop výstupového průlezu modulu Kvant 2. Plná hermetičnost družicového komplexu byla opětovné zajištěna ve 13.46 UT. V dalších dnech uskutečnili technologické experimenty na zařízeních ČSK 1 a Zona 03, snímkovali lesní masívy na jihu Sibiře, poškozené požáry v roce 1989 a cvičili v obleku Čibis.

      Dne 3.8. v 11.45.44 UT se ke stanici připojila loď Sojuz TM-10 ze strany jejího přechodového úseku na uzel +X. Po prověrce hermetičnosti spojení kosmonauti G. Manakov a G. Strekalov ve 13.10 UT přestoupili na palubu družicového komplexu.

      V následujících dnech kosmonauti A. Solovjov a A. Balandin seznamovali G. Manakova a G. Strekalova se zvláštnostmi provozu systémů zabezpečení životních podmínek a termoregulace, umístěných ve specializovaných modulech. Vědecká část programu zahrnovala astrofyzikální výzkumy, biologické, technologické a technické experimenty. Aparaturou instalovanou na vnějším povrchu modulu Kristall byla uskutečněna série měření prostorových a energetických charakteristik rentgenového, neutronového a gamazáření kosmického původu. Byly zahájeny experimenty s biologickými objekty dopravenými na družicový komplex lodí Sojuz TM-10 (mj. 5 dospělých japonských křepelek). Kromě toho kosmonauti pracovali s technologickou aparaturou Kristallizator a realizovali experiment Rezonans s cílem určit dynamické charakteristiky rozměrného družicového komplexu. Původní posádka ověřila systémy lodi Sojuz TM-9 a do návratové kabiny uložila 130 kg nákladu (z toho 3 kg polovodičových materiálů CdTe, GaAs, ZnO, Ge, Si).

      Dne 9.8. v 04.08.49 UT se transportní loď Sojuz TM-9 oddělila od komplexu Mir. Brzdicí manévr v trvání 263,3 s (změna rychlosti o 115,2 m/s) se uskutečnil v 06.39.54 UT. K simultánnímu oddělení přístrojového a orbitálního úseku došlo ve výši 140 km. Návratová kabina s kosmonauty A. Solovjovem a A. Balandinem, kteří z 520 plánovaných experimentů splnili 506, přistála měkce v 07.33.57 UT 72 km SV od Arkalyku.

[ Obsah | Pilotované lety | Sojuz TM ]