|
| M.označení | Start | Přistání | Délka letu | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| 1980-045A | 05.06.1980 | 09.06.1980 | 3d22h19m | 6. návštěva na Saljutu 6 / testy nové lodi |
První pilotovaný let zdokonalené kosmické lodi SOJUZ T. Velitelem byl Jurij Vasiljevič MALYŠEV (první let.nar. 27.8. 1941, v oddílu od r. 1967), palubním inženýrem Vladimir Viktorovič AKSJONOV (druhý let, nar. 1.2. 1935, v oddílu od r. 1973), volací znak posádky byl JUPITER.
Hlavním úkolem bylo vyzkoušet palubní systémy kosmické lodi během všech fází kosmického letu, zejména jejich specifika v pilotované variantě (bez posádky byl SOJUZ T vyzkoušen r. 1979). I když vnější vzhled lodi zůstal zachován, její vnitřní vybavení bylo podstatně modernizováno. K zásadním úpravám patří zavedení miktroelektroniky do řídících systémů (včetně palubního počítače s displejem umožňujícím posádce dokonalejší informovanost o činnosti systémů), nový unifikovaný pohonný systém zahrnující i stabilizační a orientační trysky (společné nádrže umožňují operativně využívat hlavního motoru i menších trysek pro manévrování), znovuzavedení panelů slunečních baterií které umožňují v případě potřeby prodloužit autonomní let a křeslo pro třetího kosmonauta-výzkumníka (při tomto letu byl na jeho místě kontejner s aparaturou). Zjednodušena byla naopak palubní klimatizace (pouze ruční ovládání) a havarijní systém kdy je do skafandrů v případě porušení hermetizace lodi dodáván čistý kyslík. Všechny tyto změny umožní v budoucnosti co nejekonomičtější dopravu mezi Zemí a orbitální stanicí. Během všech fází letu lze loď řídit automatikou, poloautomaticky (systém vyčká schválení svého rozhodnutí kosmonautem) nebo v případě potřeby i ručně (počítač pouze informuje kosmonauta o stavu systémů).
Nosná raketa startovala v 15.19 SEČ. Po standardní dvouimpulsové korekci byla výška dráhy 267 - 316 km, perioda 90,2 min. Teplota v kabině byla 20°C, tlak 787 torr. Po dalších manévrech se 6.6. loď přiblížila na 180 m ke stanici Saljut 6 a V.Aksjonov se ujal ručního řízení. Posádce se totiž režim navrhovaný počítačem zdál příliš pomalý a kromě toho zjistila boční odklon stanice od potřebné orientace. I přes tuto komplikaci byl spojovací manévr zvládnut perfektně a v plánovaném čase. K připojení na zadní spojovací uzel stanice došlo severně od Aralského jezera 6.6. v 16.58 SEČ, na 18. oběhu lodi a 15 465. oběhu stanice. Po prověrce hermetičnosti spojení, která jako obvykle trvala dva oběhy (asi 3 hod.), otevřeli kosmonauti průlez do stanice, a přivítali se s L. Popovem a V. Rjuminem a zahájili čtyřdenní pracovní pobyt na stanici.
Další pracovní den 7.6. začal v 9 hod a skončil ve 21 hod SEČ. Kromě kontroly palubních systémů dopravní lodi pomáhala posádka lodi SOJUZ T-2 základní posádce ve vědeckých experimentech a vysílala také televizní reportáž. Pracovní den 8.6. trval od 6 do 21 hod. SEČ a kromě vědeckých experimentů byl zkušebně na krátkou dobu zapnut motor lodi SOJUZ T-2 a kosmonauti začali ukládat na její palubu získané materiály.
Návrat na Zemi proběhl 9.6. - kosmonauti si oblékli skafandry a v 7 hod. SEČ přestoupili na palubu lodi. Po prověrkách systémů uzavřeli v 9 hod průlez a v 10. 22 nad Kamčatkou oddělili loď od stanice. Krátce poté se pyrotechnicky oddělil od lodi orbitální úsek, který obsahoval mj. 130 kg odpadu. Tento nový způsob rozdělení umožňuje snížit zásoby pohonných hmot pro brzdění přistávací kabiny. Orbitální úsek zanikl v atmosféře až 5.9. po 92 dnech letu. Čtvrt hodiny před přeletem rovníku (ve 12.48 SEČ) zapnul V. Aksjonov na 3 min. manévrovací motor a tím zbytek lodi navedl na sestupnou dráhu. Pak se pyrotechnicky oddělila přistávací kabina od přístrojového úseku a po řízeném aerodynamickém sestupu atmosférou měkce přistála 9.6. ve 13.39 SEČ s velkou přesností 200 km JV od Džezkazganu v Kazašské SSR. Přistání zmírnily zesílené prachové motory. Po přistání kosmonauti odletěli k odpočinku na kosmodrom. Do Moskvy se vrátili 17.6. a následující den byli vyznamenáni v Kremlu.
[ Obsah | Pilotované lety | Sojuz T ]