Obsah > Aktuality > Zajímavosti z kosmonautiky v roce 1969

Obsah:
20.05.1969 - Frank Borman v Praze
22.01.1969 - Místo L.Brežněva zasáhl atentátník automobil s kosmonauty
Frank Borman v Praze (květen 1969)

Pro časopis Letectví + kosmonautika zpracoval: Jan Kolář, Martin Postránecký, SPACE
(L+K č.13 a 15/1969)(kosmonautický kalendář L+K 1969 - Antonín Vítek)

Snímky: M. Balous, M. Postránecký, L.Kavanová

Upřímně řečeno, i když jsme měli štěstí uvítat sovětské kosmonauty, nepočítali jsme s tím, že by se zrovna k nám vydal v dohledné době kosmonaut z programu Apollo. Snad někdy, později . . . snad Lovell nebo Cernan. Vida, a téměř jako v pohádce, kde se vzal tu se vzal, objevil se 20. května 1969 na ruzyňském letišti velitel kosmické lodi Apollo 8, Frank Borman. Co na tom, že nenavštívil Československo oficiálně, že sem pouze “zaskočil" jako delegát na 12. plenární zasedání COSPARu? Utajit jeho osobu se nepodařilo.

Franka Bormana jsme viděli a slyšeli.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jak jsme stíhali BORMANA

I když zní jméno v titulku mnohoznačně, nepochybně uvítáte, že v daném případě jde o stíháni ze sympatií a o Franka Bormana, amerického kosmonauta, velitele Apolla 8.

Začátek měl téměř detektivní charakter. Bylo známo, ze Frank Borman přiletí. Pátráme kdy a čím. Prý 20. května. Bližší údaje nejsou dosažitelné. I když nikdo nic neví (a kdo ví, neřekne), o pár hodin později si v kalendáři připisujeme čas — 11.55.

A tak v úterý po ránu směřujeme v “embéčku" po pražské dálnici k letišti, proplétáme se mezi autobusy a Volhami Veřejné bezpečnosti. Na místo dojíždíme celí schvácení a nedočkaví. Spěch byl však zbytečný — letadlo společnosti Pan American s Frankem Bormanem na palubě má hodinové zpoždění. Také dobře — využíváme časové rezervy, máváme novinářskou legitimací, odznakem SPACE a pronikáme až do vládního salónku, v němž se připravuje hostu oficiální uvítání.

Pár minut po třinácté hodině vystupuje z letadla. Poznali bychom jej mezi tisíci. Z téhož letadla vystoupila i populární Olga Schoberová, ale všichni přítomní — profesionální fotoreportéry nevyjímaje — mají dnes oči jen pro kosmonauta Bormana. Ženský půvab zastínil plukovník amerického letectva. Frank jde, mává davu, vchází do salónku. Okamžitě si získává svým vystupováním a stylem odpovědí sympatie. Sklenice piva na přivítanou. “Je to, doufám, plzeňské, to mám rád." Teď se dostává k otázkám “mluvčí" klubu SPACE. “Ano, Shepard je opět v týmu kosmonautů, ale nevím, kdy poletí... Nyní pracuji na družicové stanici pro NASA . . ." Následuje pozvání do televize. “Jistě, na přenos z Apolla 10 k vám přijdu velmi rád" a mezitím nepřetržitě cvakají spouště fotoaparátů, až do okamžiku, kdy na letištní plochu předjíždí automobil amerického velvyslanectví. Konec povídání, s tím se smiřujeme. Ale přece Franka Bormana neopustíme?! Přestože jsme vzdálenost na parkovišti překonali za dvacet vteřin, Bormana a jeho doprovod jsme ztratili z dohledu. Popoháníme “embéčko" jak se dá, a díky tomu, že cedule “Řidiči pozor, rychlost je kontrolována radarem" tentokrát lhala, náš pevný úmysl se daří. Po chvíli je vidíme a nepustíme z očí až v hotelu International. A to jenom na chvilku. Dovídáme se, že Franka Bormana čekalo nepříjemné překvapení: ztratilo se jeho zavazadlo s osobními věcmi, takže se nemůže převléknout. Zasahujeme, získáváme na dopisní obálce od Bormana objednávku a vyjíždíme na nákup. Věřte, my bychom mohli povídat, jak je obtížné sehnat v Praze něco na míru ... ale uspěli jsme: během pražského pobytu nosil americký kosmonaut Frank Borman prádlo z obchodního domu PRIOR (dříve Perla, dříve ARA). Po splnění nezvyklého úkolu Franka Bormana opouštíme, protože musíme v televizi dohodnout otázky připravovaného rozhovoru, který bude přebírat Eurovize. Uděláno — hotovo, opět do auta a směr americké velvyslanectví. Jak se ukázalo, musíme nejdřív uhasit zadní kolo, protože jsme v tom rozčílení jezdili celý den se zataženou ruční brzdou. Ale i toto zdržení jsme napravili, Bormana dostihujeme a navíc od něho získáváme věnováni pro náš klub. Pak děláme hostu doprovod dál, posloucháme jeho odpovědi na dotazy redaktorů čs. televize. Bohužel, na obrazovky se ani jeden rozhovor nedostal ...

I neúnavný Frank Borman si konečně musí odpočinout... V té chvilce nám začíná “pracovní noc": vyvolat filmy, v televizi sledovat přímý noční přenos z Apolla 10 — to už je středa; v 8.45 hodin začínají na COSPARu referáty skupiny VII (pracovní skupina pro Měsíc a planety) a Bormanův je v pořadí první. Bedlivě sledujeme jednání, odpoledne jsme s kosmonautem na recepcí v budově velvyslanectví USA.

Když je toho dne po všem, odcházíme s klidným svědomím spát. Ve čtvrtek ráno jsme již opět v televizi, protože přímý přenos z Apolla 10 komentuje ze studia osobně kosmonaut Borman. S nelíčeným zájmem naslouchá hlasům svých kolegů z vesmíru. “To je Tom Stafford," informuje pohotově, “bydlí dva domy ode mne." Po půl hodině odchází s omluvným úsměvem. Přesně v 10.00 jej čeká přijetí, spolu s dalšími účastníky zasedání COSPARu, presidentem republiky Ludvíkem Svobodou.

Ve 13.20 začíná tisková konference. Po úvodních dotazech se ke slovu dostává SPACE. Mezi Bormanem a naším kolegou Vítkem poletují anglické zkratky a čísla. Zřejmě jim rozumějí jen oni dva, protože zmlkla i oficiální překladatelka. A tak se dovídáme všechno, co nás zajímá.

I tento den je doslova nabitý. Odpoledne se zúčastňujeme slavnosti v budově ČSAV, kde Borman přijímá od předsedy akad. Fr. Šorma, zlatou plaketu “Za zásluhy o vědu a lidstvo". Společně s ním vycházíme a úsměv nám v prvním okamžiku tuhne na rtech — během půl hodiny se před Národním divadlem shromáždily stovky lidí. Čekají na Franka Bormana, aby ho mohli pozdravit. V tom volání “helou Frankie" jsou ohromné sympatie, radost i uznání.

Večer jsme v televizi — škoda, že ostatní nemohli sledovat přímý přenos odpoutání LM od Apolla ... V klubu SPACE je celonoční směna — sledujeme desetihodinový přenos z Houstonu, dokumentující manévry Apolla nad Měsícem. Všechno to končí naprosto úspěšně, jenže v divnou dobu - je pět hodin ráno. Vytrvalci z našich řad nepodlehnou přece únavě! Studená sprcha a zase cesta, zase na pražské letiště.

Je pátek, 23. května. Ve vesmíru se připravuje Apollo 10 k návratu. Frank Borman se připravuje ke zpáteční cestě. Je na letišti, ale letadlo ČSA na lince Bratislava—Praha—Paříž má zpoždění (zatím pětatřicet minut), máme tedy více než hodinu amerického kosmonauta takřka pro sebe — v salónku je několik členů velvyslanectví a hrstka novinářů. V takovou možnost jsme vůbec nedoufali; ptáme se, díváme, povídáme. Asi v půl jedenácté se s námi loučí. Ač nejsme sentimentální, je nám líto, že už musí k letadlu.

Vracíme se bez zájmu do centra města, před námi veze autobus příslušníky Veřejné bezpečnosti.

Řekli jsme vlastně tomu sympatickému Frankiemu všechno, co jsme chtěli? — Věříme, že budete moci splnit svůj osobní plán a přijedete s rodinou příští léto na dovolenou k nám. Zdůraznili jsme, že bude u nás vítán?

Ale pak se uklidňujeme. Všechno jsme řekli.

Tak tedy doufejme, že Bormanovo i naše příští léto bude klidnější...

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Z návštěvy F.Bormana v Praze (20.05.1969)

Z návštěvy F.Bormana v Praze (20.05.1969)

Z návštěvy F.Bormana v Praze (20.05.1969)

Z návštěvy F.Bormana v Praze (20.05.1969)

Z návštěvy F.Bormana v Praze (20.05.1969)

Z návštěvy F.Bormana v Praze (20.05.1969)

Z návštěvy F.Bormana v Praze (20.05.1969)

Z návštěvy F.Bormana v Praze (20.05.1969)

Z návštěvy F.Bormana v Praze (20.05.1969)

Z návštěvy F.Bormana v Praze (20.05.1969)

Přepis textu: M.Filip, 3.11.2002

Zajímavost z historie sovětské kosmonautiky

Místo L.Brežněva zasáhl atentátník automobil s kosmonauty.

22.ledna 1969 přiletěli zvláštním letadlem Il-18 na letiště Vnukovo 2 v Moskvě posádky kosmických lodí Sojuz 4 a Sojuz 5. Po přivítání na letišti kosmonauti a vedoucí představitelé SSSR v čele s L.Brežněvem vyjeli v koloně automobilů směrem do Kremlu., kde byl připraven slavnostní ceremoniál a státní vyznamenání kosmonautů. V 11 hodin (UT), před průjezdem Borovickou branou u Kremlu se jeden z přihlížejících oblečený v milicionářské uniformě postavil do cesty druhému vozu v koloně, vezoucímu V.Těreškovovou-Nikolajevovou, G.Beregového, A.Nikolajeva a A.Leonova . Vypálil z revolverů, které držel v obou rukou do čelního skla automobilu celkem šestnáct ran (dva zásobníky). Smrtelně zranil řidiče I.Žarkova a postřelil kosmonauta G.Beregového, který byl trochu podobný L.Brežněvovi, dále zranil A.Nikolajeva. Vyděšená V.Těreškovová a A.Leonov vyvázli bez zranění. Atentátník též zasáhl doprovázejícího motocyklistu. Řidič vozu zemřel na místě atentátu. Jiné zdroje uvádějí, že nikdo z kosmonautů nebyl zraněn. V zápětí byl pachatel atentátu odzbrojen a identifikován jako tehdy 22 letý podporučík v záloze V.Iljin, toho času sloužící u armádní jednotky dislokované v Lomonosovu poblíž Leningradu. Od útvaru zběhl a vydal se do Moskvy s cílem zavraždit L.Brežněva. Jedním z důvodů byl údajně i nesouhlas s intervencí sovětských vojsk do československa v srpnu 1968. Záměr se mu však nepodařilo splnit. Těsně před Borovickou branou totiž vůz Čajka s L.Brežněvem, jedoucí nezvykle až na třetím místě v koloně, vybočil z řady automobilů a z neznámých důvodů zamířil do Kremlu jinudy. V.Iljin poté strávil 19 let na samotce ve věznici. Jednalo se o nejzávažnější pokus o atentát na tohoto sovětského představitele. V 11,30 hodin (UT) bylo ve Sjezdovém paláci zahájeno slavnostní shromáždění, kterého se zůčastnilo asi 6000 osob.

Zde byli slavnostně vyznamenáni kosmonauti V.Šatalov, B.Volynov, A.Jelisejev a J.Chrunov z posádek kosmických lodí Sojuz 4 a Sojuz 5. Ve kterém z automobilů jeli do Kremlu tito kosmonauti, nebylo nikde upřesněno.

Tito kosmonauti uskutečnili 16.ledna 1969 první spojení dvou pilotovaných lodí a přestup kosmonautů po vnějšku lodi po dehermetizaci kabin. Šlo o nácvik budoucího přestupu kosmonauta na oběžné dráze kolem Měsíce z mateřské lodi do výsadkového modulu. V roce 1969 byl však tento let prezentován oficiálními sdělovacími prostředky, jako vytvoření první orbitální stanice, a to, že i Sovětský svaz chystal pilotovaný kosmický let k Měsíci, bylo oficiálně zveřejněno až po roce 1990. Původně mělo být toto spojení dvou pilotovaných kosmických lodí Sojuz uskutečněno v dubnu 1967, při letu Sojuzu 1 a tehdy zrušeného letu Sojuzu 2. Spojení dvou pilotovaných kosmických lodí Sojuz se nezdařilo ani v říjnu 1968 G.Beregovému při letu Sojuzu 2 a bezpilotního Sojuzu 3. Mezitím 24.prosince 1968 američtí kosmonauti F.Borman, J.Lovell a W.Anders uskutečnili 10 obletů Měsíce v kosmické lodi Apollo 8.


Poznámka: První spojení dvou umělých těles ve vesmíru uskutečnili američtí astronauti N.Armstrong a D.Scott v kosmické lodi Gemini 8 s tělesem Agena TV-8 dne 17.března 1966. Další spojení pilotované kosmické lodi s cílovým tělesem bylo uskutečněno při letu Gemini 10, Gemini 11 a Gemini 12.

Použitá literatura:
Letectví a kosmonautika 1969
T.Přibyl: Rudé hvězdy ve vesmíru (Paráda, 1997)
Encyklopedia astronautica
Ring 2002

Pro MEK připravil
M.Filip
16.10.2002


Poslední změna : 24.11.2002

[ Obsah | Aktuality z kosmonautiky | Aktuální zajímavosti ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.