Obsah > Aktuality > Články > O prvních družicích Země > O SPUTNIKU VÁŽNĚ I S HUMOREM

O ,,SPUTNIKU,, VÁŽNĚ I S HUMOREM

Jiří Langer

Křídla vlasti č.23 / 1957, str.720 - 721

JAK DLOUHO BUDE DRUŽICE OBÍHAT?

Proti všem skeptickým hlasům některých západních admirálů či "taky vědců" nestala se sovětská umělá družice ,,padajícím kusem železa". Do 6. hodin ráno 22. října obletěla kolem Země 258krát a urazila cestu dlouhou 11 250 000 km. Do večerních hodin 22. října předstihla nosná raketa družici o 46 minut, což odpovídá vzdálenosti mezi nimi kolem 20 000 km. Let družice i nosné rakety je soustavně pozorován a byl již shromážděn rozsáhlý vědecký materiál. Zpracování údajů ukazuje, že doba letu družice i nosné rakety kolem Země se zkracuje. Let nosné rakety se zpomaluje více než let družice, což vyplývá z velkých ztrát energie rakety v horních vrstvách atmosféry. Let družice kolem Země trval 22.10.1957 95,55 minut a let nosné rakety 95,12 minut. Toto pomalé zkracování doby oběhu naznačuje, že družice i nosná raketa budou obíhat kolem Země pravděpodobně ještě několik měsíců.

Člen korespondent ČSAV Emil Buchar ve svém příspěvku na plenární schůzi matematicko-fysikální sekce ČSAV 22.10.1957 prohlásil, že ze stáčení dráhy družice je možno nejenom velmi přesně určit zploštění zeměkoule a že ze zkracování doby oběhu lze odvodit klesání družice při každém oběhu o 88 metrů, ale i to, že tento pokles se bude neustále zvětšovat; proto životnost umělé družice nebude větší pěti měsíců. Dočasná průměrná vzdálenost družice od Země byla vypočítána na cca 570 km.

CELÝ SVĚT SE DÍVÁ VZHŮRU

O zdařilých výsledcích pozorování sovět. umělé družice v ČSR zmínil se také při nedávné besedě ředitel astronomické observatoře Slovenské akademie věd na Skalnatém plese Dr. Z. Bochníček. Mimo jiné uvedl, že naši vědečtí pracovníci vypočítali přesněji dráhu družice nežli američtí astronomové, kteří měli k disposici mnohem lepší zařízení. Uvedl za velmi zajímavé výsledky pozorování nosné rakety satelita a jeho dráhy, kterou také již několikráte vyfotografovali. Podle slov Dr. Bochníčka podařilo se dokonce příslušníkům jednoho vojen. útvaru na Slovensku zachytit radiové signály umělého satelitu odražené od povrchu rakety. Avšak nejenom naši, ale i západní - především američtí - vědci sledují nepřetržitě pohyb sovětské umělé družice. Americký vědec Dr. R. Mc Crosky z observatoře ,,Smithsonian Institute" v minulých dnech prohlásil, že sovětská družice poskytla americkým vědcům skvělou příležitost k výzkumům, použitelným přímo pro konstrukci americké družice a její vypuštění.

V minulém týdnu spatřili obyvatelé New Yorku po prvé na večerní obloze poslední stupeň rakety, která vynesla sovětskou družici do vesmíru. Telefony amerických hvězdáren byly ihned přetíženy četnými dotazy. Let rakety zachytila také americká televise na svých obrazovkách.

Americký tisk měl opět postaráno o sensaci. A nejen americký tisk, ale i pověstný "business" umí sovětskou raketu a umělou družici patřičně využít.

"ZA 20 DOLARŮ SE STANETE ČLOVĚKEM MEZIPLANETÁRNÍ EPOCHY - POZORUJTE DRUŽICI!"

Tato reklama, kterou vyvěsil nad svým obchodem newyorský obchodník, jak potvrzuje zpravodaj večerníku "France Soire", prodala mu za prvních pět dní po vypuštění družice více kukátek, než jich prodal za celý předchozí rok. Sovětské družice pohotově využívají v USA podnikavci z nejrůznějších oborů. Posledním šlágrem New Yorku stala se jazzová skladba: "Buď mým drobečkem, mým malým sputničkem", k níž byli její autoři, známí skladatelé Eddie Osborne a Vic Feris zřejmě inspirováni rytmem radiových signálů sovětského satelitu. Také výrobci hraček nezůstávají pozadu. Mechanická hračka - umělá družice - kterou je možno zvláštním zařízením odpálil a uvést na krátkou chvilku do kruhového pohybu, je již na skladě. Stojí pouhých pět dolarů. Název hračky je,,Sputnik´' - ruské slovo, které se během posledních týdnů jako zázrakem dostalo do všech západních řečí. A tak se objevil v Londýně - pro změnu na módní přehlídce. Jako módní doplněk byl uveden dámský klobouk "a la satelit'' zhotovený z rudého sametu ve tvaru helmy se čtyřmi vyčnívajícími anténami. Trumf obchodního podnikání byl však položen v "zemi neomezených možností". Pan Rex Ciavola z Detroidu jako president reklamní společnosti prohlásil, že chce okamžitě zkoumat možnosti inserátového obchodu ve vesmíru. Sdělil, že je již dnes nutno vypracovat pracovní řád pro vesmírné akvisitéry, aby zvládli problémy náborového vysílání z umělých družic, pronajímání inserátových ploch na Měsíci a pod.

KAŽDÉMU SE "SPUTNIK" NELÍBÍ

Jediný, kdo snad proti vypuštění sovětské družice chce protestovat, je jistý pan James T. Morgan, šedesátiletý poradce v oblasti veřejných vztahů a zakladatel vesmírné říše "Celestia", řádné přihlášené v Chicagu roku 1948. Zmíněný pán prohlásil, že bude protestovat proti porušení "svého území". Prohlašuje, že obsadil meziplanetární prostor tím, že vyhlásil jeho existenci, napsal pro něj ústavu a přihlásil jej jako své území v "Recorders Office" a u patentního úřadu USA. (Požádal také o přijetí své "Celestie" za člena OSN, avšak tato žádost byla zamítnuta.) Spojeným státům pan Morgan vypuštění družice povolil a sovětskou vládu prý 30. IV. 1956 upozornil, že k vypuštění umělé družice je třeba jeho souhlasu. Nikdo jej však o souhlas nepožádal - i když jej prý velmi rád udělil. Sám prý nemá úmysl umělý satelit vypustit, neboť, podle jeho slov, ,,národ nebeského prostoru pracuje více na zásadách mravního přesvědčování". Proniknutí sovětské družice považuje p. James Morgan za porušení jeho "výsostných práv". (Družici však sestřelit nehodlám!!!).

Toho se sovětští vědci jistě nenadali, jakého "zločinu" se dopustili na panu Morganovi, když vypustili první umělý satelit na světě. Na vzdory všem létá si sovětský sputnik dále kolem naší pla-nety. Za jistý čas zmizí z vesmíru. Avšak slávu velkého triumfu sovětské vědy ponesou další a další sovětské družice - pokračovatelky geniálního vynálezu naší epochy - díla sovětských lidí.

(Psáno 22. října 1957)

Obr. 1. Kresba sovětské umělé družice. Autorem je Karel Helmich (obálka časopisu Křídla vlasti č.23 / 1957, který vyšel 12.11.1957)
Obr. 2. Francouzský list píše obdivně o sovětské družici.
Obr. 3. Obrázek ukazuje radarovou anténu, na kterou byly ondřejovskou observatoří přijímány signály družice.
Obr. 4. Inženýr Tlamicha a s.Matoušek přijímají signály na Lambdu a nahrávají je na magnetofonový pásek.
Obr. 5. Baterie dalekohledů pro optické pozorování. Snímky pořídil Karel Masojídek na observatoři v Ondřejově.

--------------------------------------------
Přepis článku: M.Filip
30.9.2007


Aktualizováno: 04.10.2007

[ Obsah | Články | O prvních družicích Země | Program Sputnik ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.