Obsah > Aktuality > Články > Proč a jak zlevnit kosmonautiku

Proč a jak zlevnit kosmonautiku

SängerTento článek vznikl jako podklad pro přednášku na KNP 2002.

Obsah:

HOTOLProč zlevnit kosmonautiku?

Protože její cena zatím neodpovídá možným praktickým přínosům a neumožňuje její větší rozvoj.

Doprava na LEO stojí cca 10000 USD/kg (1 tuna za 10 mil. USD). Nejlevnější je Proton za cca 5000 USD/kg, což je technologie 60. let 20. století. Od té doby se cenu za dopravu nepodařilo snížit. Proč? Důvodů je určitě více. Kromě zřejmých technologických a investičních (finančních) problémů, jsou zde i důvody méně zřejmé, jako například nevhodný směr vývojových investic (investice nepřinášejí odpovídající výsledky) a hlavně relativně malý tlak na snižování ceny za dopravu, protože i ceny užitečných zatížení (družic) zůstávají vysoké.

Venture StarSamotná družice běžně stojí cca 100000 USD/kg (1 tuna za 100 mil. USD). Doprava tedy činí jen 10% celkové ceny družice (a cena dopravy tedy není rozhodující). Proč jsou družice tak drahé? Protože musí pracovat ve velmi nehostinném prostředí, daleko od uživatele a prakticky bez možnosti opravy. Přitom je třeba snažit se o co nejnižší hmotnost (kvůli ceně dopravy) a co nejmenší spotřebu energie (protože energetické zdroje na oběžné dráze jsou omezené a drahé).

Výše uvedenými cenami se kosmonautika zcela vymyká běžným pozemským zvyklostem. Přitom například automobilová i letecká doprava jsou na Zemi navzájem zhruba stejně drahé a činí cca 100 USD/kg na cestu kolem světa (což je srovnatelné s cestou na nízkou oběžnou dráhu). Podobně i technicky nejdokonalejší pozemská zařízení (mobilní telefony, hi-tech elektronika, letadla, zbraně) stojí vždy zhruba 1000 USD/kg (maximálně 10000 USD/kg). Optimální by tedy bylo snížit ceny v kosmonautice řádově 100 krát (dopravu i družice). Dále uvidíme, že to není jen moje utopická vize.

Jak zlevnit kosmonautiku?

HermesMáme zhruba tyto obecné možnosti:

V nějaký převratný objev můžeme jen věřit, ale ostatní postupy jsou zcela reálné. Osobně si myslím že obrovský potenciál je ještě v plném využití klasických pozemských technologií v kosmonautice. Prvních deset let (v 60. letech 20. století) kosmonautika přispívala k rychlému rozvoji pozemských technologií. Pak se na třicet let odmlčela a pozemská technologie ji mezitím svou úrovní předstihla. Teď přišla vhodná doba, aby se vše plně využilo a vrátilo kosmonautice.

U zmenšování a zlehčování jde o relativní zlevnění. Pokud například stejných funkcí dosáhneme pomocí zařízení 10 x menšího a lehčího než dnes, tak automaticky dosáhneme relativního zlevnění dopravy ve stejném poměru. Myslím, že dnešní družice a sondy jsou zbytečně veliké a hmotné a pokud se do všeho nasadí technologie na úrovni mobilních telefonů tak se úspěch musí dostavit. Nemusí to ale být ještě dostatečné.

V oblasti kosmické dopravy je řada dalších možností zlepšení. Nosiče mohou být kompletně mnohonásobně použitelné (jako dnešní letadla a automobily), mohou mít lepší záchranné systémy (aby při havárii nedošlo ke ztrátě drahého užitečného nákladu), mohou být zjednodušeny konstrukčně i operačně (při pozemní přípravě) a také samozřejmě mohou být technologicky dokonalejší (výkonnější).

Nadějnou cestou dalšího zlevňování a zdokonalování kosmonautiky tedy zůstává i vývoj zcela nových technologií. Je však třeba to dělat efektivně (rychle, levně, správným směrem a s měřitelnými výsledky). Proto je výhodné stanovit si dostatečně vysoké, jasné a správné cíle.

Programy SLI a ASTP

Generace RLVPro oblast dopravy do kosmu už NASA vyhlásila program, který si klade dost vysoké a přitom jasné a ověřitelné cíle. Jedná se o Space Launch Initiative (SLI) a týká se vývoje nových mnohonásobně použitelných kosmických nosičů (RLV - Reusable Launch Vehicle). Klade si za cíl vyvinout tzv. 2. generaci RLV, která několikanásobně zlepší parametry současné 1. generace RLV (STS), což je dnes 10000 USD/libru a 250 misí na jednu ztrátu posádky (pravděpodobnost havárie) [250 při startu a 500 při přistání].

2. generace RLV má sloužit kosmické dopravě:

Jeden z návrhů SLIDalším cílem SLI je získat mnohem větší podíl na trhu s kosmickými nosiči.

V roce 2001 byla zahájena první fáze SLI a cca 20 soukromých firem získalo kontrakty na úvodní studie. Po jednom roce první fáze skončila. Dne 30.04.2002 byly zveřejněny návrhy některých firem (Boeing, Lockheed Martin a Orbital/Northrop Grumman). Celkem bylo prezentováno asi 15 návrhů. Do konce roku 2002 budou možné přístupy zredukovány na 3 a v roce 2003 budou do závěrečného kola soutěže vybrány dva nejlepší koncepty. NASA počítá s investicemi do SLI zhruba ve výši 1 mld. USD ročně.

Existuje však také program Advanced Space Transportation Program (ASTP), který jde ještě mnohem dále. Klade si za cíl vyvinout 3. a 4. generaci RLV s vynikajícími parametry.

Jeden z návrhů SLI3. generace RLV:

4. generace RLV:

Je tedy vidět, že už 3. generace RLV se velmi blíží mnou předpokládané optimální ceně a 4. generace RLV ji ještě snižuje.

Jeden z návrhů SLIPo nasazení 4. generace RLV by pak mělo být samozřejmostí například:

Jak ale na to? Jakým způsobem chtějí vědci a technici stanovených cílů dosáhnout? Už krátce po zahájení vývoje se objevily první náměty na řešení.

2. generace RLV:

3. generace RLV:

4. generace RLV4. generace RLV:

Dnes již máme možnost porovnat tyto první ideové náměty s konkrétními myšlenkami, představenými jednotlivými firmami v rámci SLI dne 30.04.2002:

Jeden z návrhů SLI (Lockheed)Lockheed Martin:

Boeing/Rocketdyne:

Orbital/Northrop Grumman:

Jak je vidět, nejedná se zatím o zvlášť revoluční návrhy. Myšlenka SSTO (předpokládaná například u Venture Star) byla odsunuta do pozadí. Reálný vzhled prostředků 2. generace RLV mi zatím připadá dost těžkopádný a mohutný. Nejvíc se mi líbí přístup konsorcia firem Orbital/Northrop, ale je to jen můj soukromý názor.

Program SLI i ASTP je teprve v počátečním stádiu, takže ještě nelze spolehlivě odhadnout zda se skutečně podaří dosáhnout deklarovaných cílů, ale věřme, že se to povede. Můžeme se také pokusit každý svým dílem nějak pomoci (financováním, geniální myšlenkou, nebo alespoň propagací a popularizací).

Budoucnost kosmonautiky?Doufejme také, že podobného vývoje se podaří dosáhnout i u cen kosmických zařízení (družic), protože ty by měly být v rozumném poměru k cenám za dopravu. Kolem roku 2020 by tak mohly nastat velmi příznivé podmínky pro bouřlivý rozvoj kosmonautiky, protože v té době by ceny v kosmonautice mohly dosáhnout cenové úrovně srovnatelné s ostatními oblastmi pozemské dopravy a průmyslu. Je však také zřejmé, že se bude muset změnit i struktura nákladů vynášených do kosmu. Vědeckých, komunikačních ani vojenských družic nebude třeba o mnoho více než dnes, takže musí dojít k rozvoji vynášení komerčních nákladů (průmyslová zařízení, turistika).

Do té doby to na nějaký boom moc nevypadá, ale alespoň můžeme být u toho a zúčastnit se této cenové revoluce, která by nakonec mohla mít ještě větší důsledky pro lidstvo, než začátek kosmické éry v 60. letech 20. století.

Aleš Holub
Použité informační zdroje:
Why Are Launch Costs So High? (Peter A. Taylor)
Space Launch Initiative News (NASA)
Advanced Space Transportation Program (NASA)

Aktualizováno: 03.06.2002

[ Obsah | Články | Doprovodná PowerPoint prezentace přednášky na KNP 2002 (0.9 MB) ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.