Obsah > Aktuality > Články > Mars Society

Marsovská společnost

Výzkumná arktická stanice Marsovské společnosti (Flashline Mars Research Arctic Station) u kráteru Haughton na ostrově Devon v ArktiděV srpnu 1998 založil Robert Zubrin v USA Marsovskou společnost (Mars Society). Jejím cílem je propagace pilotovaných letů k planetě Mars. Vzhledem k tomu, že společnost získává prostředky pomocí sponzorských darů, je realizace jejích cílů skutečně dlouhodobým programem. V posledních letech se společnost rozhodla uskutečnit výstavbu výzkumných stanic, ve kterých by byla možnost simulovat na Zemi podmínky, podobné těm na povrchu planety Mars. Za finančního přispění softwarové společnosti Flashline a televizní společnosti Discovery Channel vybudovala společnost v létě 2000 v oblasti impaktního kráteru Haughton o průměru 20 km na kanadském ostrově Devon Island experimentální stanici, tzv. Flashline Mars Arctic Research Station. Jde o maketu modulu pro budoucí pilotované expedice na planetu Mars. Modul FMARS (Flashline Mars Arctic Research Station) válcového tvaru o průměru 8 m je určený pro 6 “astronautů”. V přízemí jsou dvě vstupní přechodové komory, sál pro oblékání skafandrů, biologická a geologická laboratoř, technická dílna, sprcha a toaleta. Výzkumná arktická stanice Marsovské společnosti (Flashline Mars Research Arctic Station) u kráteru Haughton na ostrově Devon v ArktiděV patře je společná pracovní a jídelní hala s kuchyňským koutem a 6 individuálních místností (L+K 76 (2000), č. 24, s. 1630).

Podle názoru odborníků jsou v této arktické oblasti geologické podmínky, podobné těm, se kterými by se měli setkat průzkumníci na planetě Mars. Podle představ Marsovské společnosti bude stanice sloužit k přípravě astronautů k průzkumu planety. Měly by se zde studovat technika a strategie výzkumu v extrémních podmínkách podobných těm na Marsu. Nad touto arktickou stanicí vlaje i tzv. ”marsovská vlajka”, kterou společnost navrhla. Vlajka je tvořena třemi svislými pruhy červené, zelené a modré barvy. Návrh této vlajky byl jednak inspirován třemi stádii transformace Marsu, jak si je představuje spisovatel sci-fi románů Kim Stanley Robinson ve své trilogii “Červený Mars”, “Zelený Mars” a “Modrý Mars” a dále že jde o základní barvy spektra, symbolizující jednotu v rozdílnosti stejně jako (bílé) světlo samo.

Foto 3: Nácvik geologického průzkumu na povrchu Marsu.V průběhu léta 2001 probíhala na ostrově Devon v kanadské Arktidě simulace výpravy na planetu Mars, nazvaná expedice HMP-2001 (Haughton-Mars Project). Expedice byla organizována pod patronací NASA, Institutu SETI a Marsovské společnosti. V období od 6. 7. do 15. 8. se zde vystřídalo 6 posádek, které zkoušely různé strategie výzkumu planety Mars (Air et Cosmos (2001), č. 1810, s. 46). Při expedicích se zkoušela společná práce člověka s roboty (rovery vyrobené agenturou DARPA), využívaly se kamery SSI a RAC, kterými byly vybaveny sondy Mars Pathfinder a Polar Lander. Expedice dále zkoušela nový skafandr firmy Hamilton-Sundstrand, vybavený novým systémem komunikace a visualizace dat (přenosný počítač Xybernaut MA-IV). Z vědeckých metod studia planety se zkoušel systém 24 geofónů. Generace akustických vln v terénu dovolovala sondovat horniny do hloubky 500 m s cílem hledání ledu či vody. Dva roboty “Mite” a “Titan” o hmotnosti asi 20 kg, vybavené kamerami a dálkově řízené členy expedicí, prováděly předběžný průzkum vybraných míst. Tento průzkum dovolil identifikovat zajímavé vzorky, pro které se “astronauti” ve skafandrech při vycházkách mimo modul vypravili. Dále bylo zkoušeno vyslání robotů do terénů, obtížně dosažitelných pro posádky, například na strmé svahy kaňonů.

Výzkumná arktická stanice Marsovské společnosti (Flashline Mars Research Arctic Station) u kráteru Haughton na ostrově Devon v ArktiděKromě simulace výzkumu planety se studovalo optimální vybavení modulu pro takovou expedici, každá posádka měřila například i svou spotřebu vody. To je důležitý hmotnostní parametr pro budoucí lety na Mars.

Členové expedicí FMARS byly vybráni na základě konkursu, vypsaného Marsovskou společností v roce 2000. Celkem bylo vybráno 18 mužů a 6 žen (viz L+K 77 (2001), č. 24, s. 1623).

Další expedice HMP-2002 se uskutečnila v průběhu roku 2002. Na tuto expedici pak navázala expedice FMARS 2003 (6. – 27. 7. 2003). Expedice FMARS 2004 se uskutečnila v červenci 2004.

Foto 2a: Pohled na výzkumnou stanici Marsovské společnosti (Mars Desert Research Station (MDRS)) v poušti u Hanskville v Utahu. Vpředu obytný modul a skleník, vzadu observatoř.Jelikož arktickou stanici je možné provozovat pouze v letních měsících, rozhodla se Marsovská společnost vybudovat na dalších místech na Zemi ještě tři obyvatelné výzkumné moduly. Druhým je modul, umístěný v poušti na severozápadě od Hanksville ve státě Utah. Modul nese název “Marsovská pouštní výzkumná stanice” (Mars Desert Research Station). Na rozdíl od modulu na ostrově Devon, který byl vyrobený z kompozitních materiálů, je modul u Hanksville kovový. Byl již vyzkoušen dvěma osádkami během Vánoc 2001 a v lednu 2002. Podle Marsovské společnosti se bude moci práce na stanici v Utahu více účastníků, neboť tato stanice je schopná provozu od podzimu do jara. Kromě toho náklady na činnost pouštní stanice jsou nižší, než náklady na provoz arktické stanice. Na druhé straně zkušenosti ukázaly, že z konstrukčního hlediska stanice bylo u obou stanic nutné řešit jiný typ problémů, který souvisí s jejich umístěním v odlišných podmínkách. U pouštní stanice silné větry v této oblasti působily určité problémy a způsobily i poškození skleníku stanice.

Foto 2b: Pohled na observatoř stanice MDRS.Při letu k pouštní stanici dne 15. 3. 2002 málem zahynuli dva členové Marsovské společnosti Frank Schubert a Matt Smola. V pronajatém jednomotorovém letadle chtěli letět lyžovat do hor v Utahu a přitom shodit zásoby u Marsovské pouštní výzkumné stanice. Po natankování ve městě Roosevelt v Utahu zamířili na Heber City, když náhle motor letadla ztratil výkon a letadlo se propadlo ve vzdušném víru asi o 1500 m. V horském terénu se Schubertovi podařilo nouzově přistát a letoun přitom dopadl na sněhem pokrytou stranu hory. Schubert si při přistání zlomil nohu a zápěstí, Smola byl zraněn jen lehce. Podařilo se mu vytáhnout Schuberta z letadla a udržovat ho celou noc v teple, i když teplota klesala na -21°C. Naštěstí se ukázalo, že i v horách pracuje Schubertův mobilní telefon a tak Smola zavolal o pomoc. Podařilo se mu použít i signalizační světla havarovaného letounu jako světelného signálu a tím na sebe upozornit posádku záchranného vrtulníku asi v 5.30 hod ráno místního času. Z této příhody s dobrým koncem je tedy vidět, že let k Marsovské výzkumné stanici může být nevšední i v případě, že se taková experimentální stanice nachází ještě na Zemi.

Foto 4: Zkouška dálkově ovládaného robota na MDRS, Utah.Od prosince 2003 do května 2004 proběhlo na stanici MDRS již 3. období výzkumů. Celkem se zatím na stanici vystřídalo 29 šestičlenných posádek.

Co se týče dvou dalších “marsovských” výzkumných modulů, jeden bude pravděpodobně umístěn v Austrálii a další na Islandu. Na základě získaných zkušeností bude mít tento modul tři patra na místo dvou pater u současných stanic.

Další informace o plánech Marsovské společnosti a o práci na arktické či pouštní stanici lze nalézt na internetové stránce: http://www.marssociety.com/.

Pro budoucí pilotovaný výzkum Marsu může mít činnost nevládní Marsovské společnosti velký stimulující význam, neboť se při její činnosti klade důraz na osobní iniciativu spíše než na administrativní řízení projektů.

(lek)

Výzkumná arktická stanice Marsovské společnosti (Flashline Mars Research Arctic Station) u kráteru Haughton na ostrově Devon v ArktiděFoto 1a, b, c, d: Různé pohledy na výzkumnou arktickou stanici Marsovské společnosti (Flashline Mars Research Arctic Station) u kráteru Haughton na ostrově Devon v Arktidě.

Foto 2a: Pohled na výzkumnou stanici Marsovské společnosti (Mars Desert Research Station (MDRS)) v poušti u Hanskville v Utahu. Vpředu obytný modul a skleník, vzadu observatoř.

Foto 2b: Pohled na observatoř stanice MDRS.

Foto 3: Nácvik geologického průzkumu na povrchu Marsu.

Foto 4: Zkouška dálkově ovládaného robota na MDRS, Utah.


Aktualizováno: 03.03.2005

[ Obsah | Novinky v kosmonautice | Články | Mars pohledem kosmických sond | www.marssociety.com ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.