Obsah > Nosiče > Raketa Titan

Související články: Poslední Titan 2 (lek)
  Titan 4B - čas odchodu nadešel.... (lek)

Titan 4Americká raketa pro vynášení těžších nákladů. V šedesátých letech vynášela kosmické lodi Gemini. Její nové modifikace se používaly až do roku 2005.

Základem je dvoustupňová balistická raketa Titan, jejíž oba stupně spallovaly oxid dusičitý (N2O4) a Aerozine 50. První stupeň byl vybaven dvoukomorovým motorem XLR-87 (tah 2 x 956 kN), druhý stupeň jednokomorovým XLR-91 (tah 445 kN). Průměr rakety byl 3.1 m.


Varianty rakety TitanTitan 2
Samotné balistické rakety se používalo pro vynášení kasmických lodí typu Gemini o hmotnosti až 3800 kg. Startovní hmotnost cca 145 tun, délka 30 m. Celkem uskutečněno 15 pokusů o vypuštění, z toho 1 neúspěšný (spolehlivost 93.33%). První start 08.04.1964, poslední 10.05.1993.

Titan 3A
Tato varianta vznikla přidáním třetího stupně Transtage. Dva motory AJ-10-138 o tahu 2 x 35.6 kN spalovaly N2O4 a Aerozine 50. Maximání nosnost kolem 2300 kg. Startovní hmotnost cca 160 tun, celková délka 34.8 m. Ze 4 startů byl jeden neúspěšný (spolehlivost 75%). První start 02.09.1964, poslední 06.05.1965.

Titan 3B
Jde o základní raketu Titan, upravenou pro přidávání různých třetích stupňů. Nejčastěji to byl stupeň Agena. Tento typ se používal pro vypouštění vojenských družic o hmotnosti kolem 3000 kg. Startovní hmotnost cca 150 tun, celková délka 37.3 m. Z 56 startů byly jen 2 neúspěšné (spolehlivost 96.43%). První start 29.07.1966, poslední 17.04.1984.

Titan 4Titan 3C
Podstatného zvýšení hmotnosti užitečného zatížení bylo dosaženo přidáním dvou pomocných startovacích motorů UTC-1205-1 na TPL o tahu 2x 5100 kN k variantě Titan 3A. Nosnost na nízkou dráhu až 11400 kg. Startovní hmotnost cca 610 tun, celková délka 34.8 m. Celkem uskutečněno 39 pokusů o vypuštění, z toho 5 neúspěšných (spolehlivost 87.18%). První start 18.06.1965. Poslední start 06.03.1982.

Titan 3D
Tento typ vznikl z Titanu 3B přidáním pomocných startovacích motorů (viz. Titan 3C). Ve spojení se stupněm Agena má nosnost až 14000 kg na nízkou dráhu. Startovní hmotnost cca 600 tun, celková délka 30 m. Celkem uskutečněno 23 startů, ani jediný nebyl neúspěšný (spolehlivost 100%). První start 15.06.1971. Poslední start 17.11.1982.

Titan 3E Centaur
Tato varianta vznikla nahražením stupně Transtage v Titanu 3C kyslíkovodíkovým stupněm Centaur. Má nosnost až 17000 kg na nízkou dráhu, nebo 3000 kg na dráhu únikovou. Při vypouštění sond ke vzdáleným planetám se přidává další urychlovací stupeň na TPL. Startovní hmotnost cca 615 tun, celková délka 39.8 m. Celkem uskutečněno 7 pokusů o vypuštění, z toho 1 neúspěšný (spolehlivost 85.71%). První start 12.02.1974. Poslední start 05.09.1977.

Titan 34D
Jde o modifikaci Titanu 3D, vybavenou zvětšenými pomocnými startovacími motory UA-1206 na TPL o tahu 2 x 5800 kN. Jako vyšších stupňů se používá sestavy TOS a IUS. Nosnost na nízkou dráhu až 14500 kg. Startovní hmotnost cca 705 tun, celková délka 41,5 m. Celkem uskutečněno 21 pokusů o vypuštění, z toho 4 neúspěšné (spolehlivost 87.18%). První start 30.10.1982. Poslední start 25.09.1992.

Titan 4
Tato raketa byla vyvinuta pro vynášení vojenských nákladů původně určených pro start raketoplánem (STS). Po katastrofě Challengeru (STS-51L) totiž USAF odvolalo všechny své další starty na raketoplánu. Základem je raketa Titan 34, doplněná startovacími motory UA-1207 (původně vyvinutými pro program vojenské orbitální stanice MOL a po 25 letech dokončenými) a prodlouženým horním stupněm Centaur G (vyvinutým pro použití v raketoplánu, ale později z bezpečnostních důvodů na raketoplánu zakázaný). Nosnost na nízkou dráhu až 17700 kg. Startovní hmotnost cca 865 tun, celková délka 42,4 m. První start 14.06.1989.

Titan 4B
Varianta rakety Titan 4 s vylepšenými startovacími motory (snížení počtu segmentů pro dosažení větší bezpečnosti).


Aktualizováno : 29.01.2006

[ Obsah | Rakety a kosmodromy ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.