Obsah > Kosmodromy > Kosmodrom Sea Launch


[ Odyssey | Commader | Obrázky | Home Page Sea Launch ]

Kresba systému Sea Launch (1999)Mezinárodní námořní kosmodrom pro rakety Zenit.

Plošina Sea Launch, která zakotví v Pacifiku (poblíž rovníku) 1600 kilometrů jižně od Havaje, je pokračovatelem kosmodromu San Marco.

Tuto startovací základnu o rozměrech 160krát 66 metrů, která může nést až 68 lidí, postavila norská firma Kvaerner Maritime z platformy pro těžbu ropy. Poblíž ní kotví loď s řídícím střediskem, která je domovem pro 240 námořníků - členů personálu kosmodromu.

Z této základny budou startovat ruské rakety Zenit. Vzhledem k ideálnímu místu u rovníku mohou dopravovat na geostacionární dráhu o třetinu větší náklad než z ruských a amerických kosmodromů, tedy přes pět tun na dráhu přechodovou ke geostacionární (GTO).

Stavba tohoto námořního kosmodromu přišla na dvě miliardy dolarů, které shromáždilo čtrnáct velkých bank. Společnost Sea Launch založily v roce 1995 dvě vedoucí aerokosmické firmy: americký Boeing a ruská Energija. K nim se přidaly norské loděnice Kvaerner Maritime a výrobce Zenitů Južnoje Južmaš v ukrajinském Dněpropetrovsku. Vlastnictví projektu Sea Launch je asi ze 40 procent firmy Boeing, 25 Energia, 20 procent UNE a 15 procent vlastní ukrajinské firmy.

Kosmodrom Sea Launch tedy obsahuje dvě základní části.

Vypouštěcí plošina Odyssey

OdysseyPlošina původně sloužila jako vrtná plošina v Severním moři, byla částečně zničena požárem v roce 1989 a poté ji zakoupila skupina Kvaerner. Ta plošinu rekonstruovala v norském doku Kvaerner Rosenberg ve Stavangeru.

Plošina má samostatný pohon a může před vypuštěním rakety zvětšit ponor až na 21 m.

V letech 1997 - 1998 byla v ruském Vyborgu na plošinu instalována zařízení pro vypouštění nosných raket. 21.06.1998 se odtud vydala na cestu do domovského přístavu Home Port v Long Beach, kam dorazila 4.10.1998.

Délka plošiny je 134 m, šířka 67 m a výška 42,5 m. Spočívá na deseti obrovských pilířích, upevněných ke dvěma velkým plovákům naplněným palivem. Je vybavena klimatizovaným prostorem - hangárem pro uložení nosné rakety v průběhu plavby k místu vypuštění. Unikátní mobilní přepravník slouží k přepravě rakety v horizontální poloze a jejímu vztyčení do polohy k vypoštění. Plošina má výtlak až 50600 tun v okamžiku, kdy dochází k vypouštění nosné rakety Zenit. Lodní motory mají celkový výkon 24000 koní. Plavidlo je schopné pojmout 68 členů osádky a vytvořit jim zázemí pro práci, stravování i odpočinek v průběhu přeplavby.

Vlastní vypouštěcí stůl plošiny, zhotovený ruským výrobcem, je zmenšenou verzí obdobného zařízení na kosmodromu Tjuratam (Bajkonur).

V průběhu části předstartovních operací a vlastního vypuštění je plavidlo bez osádky. Doprovodné plavidlo se před startem vzdálí přibližně 5 km od plošiny. Dálkovými povely jsou pak iniciovány všechny činnosti, vedoucí k vypuštění rakety. Na palubě Odyssey je proto i ultrarychlá kamera pro sledování a záznam vlastního startu rakety. Doprovodná loď bude sledovat dráhu rakety po dobu prvních cca 6 minut. Potom sledování převezme ruské plavidlo Selenia, vzdálené 1700 km od místa vypuštění.

Doprovodné plavidlo Sea Launch Commander

CommanderJe dlouhé 201 m, široké 32 m, o výšce cca 34 m a s výtlakem 34000 tun. Pohon obstarávají dva motory, každý o výkonu 1000 koní, pro výrobu elektrické energie slouží čtyři pomocné agregáty. Plavidlo bylo spuštěno na vodu 12.12.1996 ve skotském doku Kvaerner Govan v Glasgově.

Plavidlo je současně konstruováno jako plovoucí montážní závod ke kompletaci rakety (montážní sály jsou umístěny v podpalubí). Může převážet až tři nosné rakety Zenit a jejich užitečná zatížení.

Plavidlo má akční rádius přes 33000 km a je vybaveno operačním sálem, restaurací, prostory pro odpočinek a sport. Při vypouštění rakety může být na palubě až 240 osob. Poloha na moři je udržována pomocí údajů amerického systému GPS a ruského systému GLONASS.

Domovským přístavem je Long Beach v Kalifornii (USA), kam plavidlo z výroby dorazilo 13.07.1998. Současně přivezlo také dvě rakety Zenit včetně bloků DM-SL.

Provoz

První start rakety Zenit z kosmodromu Sea Launch byl uskutečněn 28.03.1999. Raketa Zenit-3SL při něm úspěšně vynesla na dráhu přechodovou ke geostacionární (GTO) balastní testovací náklad DemoSat.

Nejvíc objednávek zatím získal tento kosmodrom od americké firmy Hughes, největšího výrobce telekomunikačních družic. Hughes má včetně prvního startu zamluveno třináct Zenitů. Zpočátku se počítá se šesti vypuštěními ročně, v budoucnosti s deseti, případně i s více. Rakety a družice se budou vozit do Long Beach v Kalifornii, domovského přístavu Sea Launch.

Zpracováno podle článku Doc. Ing. Jana Kusáka, CSc. Zenit a Sea Launch v L+K 19-21/98


Aktualizováno : 29.03.1999

[ Obsah | Rakety | Kosmodromy | Home Page Sea Launch v USA ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.