Obsah > Nepilotované lety > Družice Envisat (články z tisku)

[ LN 2.3.2002 | HN 12.3.2002 | L+K 9/2002 | HN 9.5.2002 ]

ENVISAT (2002 - 009A)

NEJDRAŽŠÍ EVROPSKÁ DRUŽICE ZAČALA SVOU MISI

(Lidové noviny 2.3.2002)

(ČTK, klt) (Pro MEK upravil M.Filip)

Kresba družice Envisat na oběžné drázeKosmická raketa Ariane vynesla v pátek 1.března 2002 ráno největší evropskou družici jménem Envisat na oběžnou dráhu. Ta má hodnotu 1,4 miliardy liber.

Úkolem vypuštěné družice Envisat je studium změn v životním prostředí, včetně globálního oteplování a tání ledovců.

Družice Envisat:
délka : 10 metrů
hmotnost : 8000 kg
doba oběhu kolem Země : 100 minut
vybavení : 10 přístrojů pro monitoring
cena : 1,4 miliardy liber (72,8 miliardy Kč)

KOUROU, Francouzská Guyana - Evropská nosná raketa Ariane-5G, která odstartovala v pátek 1.března 2002 v 1.07 z vesmírného střediska Kourou ve Francouzské Guyaně, vynesla na oběžnou dráhu evropskou průzkumnou družici Envisat. Ta nyní obíhá kolem Země ve výšce 800 kilometrů a monitoruje oceány, ledovce, pevninu i atmosféru „modré planety".

Za pět let svého pobytu na oběžné dráze by tak měla získat důležité informace o vývoji mnoha jevů životního prostředí spojených s lídskou činností, zejména stopy chemického znečištění v atmosféře a také ohrožení přírody. Tyto poznatky by měly v budoucnosti výrazně ovlivnit mezinárodni politiku - například kjótský protokol.

Na projektu Envisat, který stál 1,4 miliardy liber (72,8 miliardy korun), spolupracovalo 13 zemi Evropské kosmické agentury (ESA) a Kanada. Největšími částkami přispěly Francie a Velká Británie.

Envisat navazuje na mise dvou jiných průzkumných družic ESA, a to ERS-1 (1991-050A)(10.3.2000 družice ERS-1 pro poruchu stabilizačního systému ukončila činnost) a ERS-2 (1995-021A).

Další start nosné rakety typu Ariane 44L proběhl 29.března 2002, kdy vynesla na oběžnou dráhu dvě telekomunikační družice JCSAT-8 (Japonsko) a Astra-3 A (Lucembursko).


ZEMĚ V ZORNÉM POLI "ZELENÉ" DRUŽICE

Největší evropský satelit Envisat zaměří deset špičkových přístrojů na vývoj globálního klimatu a životního prostředí

(Bořek Otava - Hospodářské noviny 12.3.2002) (pro MEK upravil M.Filip)

Za milník v historii věd o životním prostředí považují odborníci vynesení zatím největší a nejdražší evropské družice Envisat. Deset jejích vědeckých přístrojů začne od dubna sledovat Zemi a získávat data o znečištění prostředí a změnách globálního klimatu.

Evropská kosmická agentura ESA svěřila svou satelitní pýchu, družici Envisat, evropskému nosiči Ariane 5. Obří raketa při svém jedenáctém (desátém úspěšném) startu 1. března z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně vynesla družici na oběžnou dráhu. Envisat, celým jménem Environmental Satellite, po 26 minutách rozvinul své sluneční panely a nasměroval je ke Slunci.

Pokračoval pak po "excelentní trajektorii", na níž budou nutné jen drobné korekce. Během 40denní cesty na konečnou oběžnou dráhu ve výšce 800 kilometrů nad Zemí má vystačit jen s deseti litry paliva - a každá úspora prodlužuje životnost družice.

Řídicí středisko v německém Darmstadtu navádí satelit tak, aby se jeho data dala porovnávat s čerstvými měřeními další evropské družice dálkového průzkumu země ERS-2 (1995-021A).

Tutéž oblast Země budou nejprve sledovat přístroje Envisatu a půl hodiny poté ERS-2.

Obří družice dálkového průzkumu země, kterou za dohledu ESA zkonstruovali technici Evropského kosmického a technologického centra ESTEC v nizozemském Noordwijku, přišla na 2,3 miliardy eur. Ještě v roce 1988, kdy byl projekt "zeleného" satelitu schválen, se jmenoval Polar Platform. Teprve v 90. letech dostal název Envisat, který podstatně lépe vystihuje skutečné úkoly.

Kassandra v kosmu

Za lapidárním popisem poslání satelitu "sledovat stav Země" se skrývá složitý úkol. Odpovídá zařízení, jehož solární panely o ploše 14 x 4,5 m dodávají 6,6 kW elektrického výkonu a které se na kosmodrom dostávalo obřím nákladním letadlem Ruslan Antonov a dvěma Boeingy 707.

Kosmická observatoř bude každodenně předávat gigabajty dat pozemní stanici ESA ve švédské Kiruně, italské pozemní stanici Fucino a geostacionární družici Artemis (2001-029A) parkující ve výšce 36 tisíc kilometrů nad rovníkem. Envisat zachytí i ty nejjemnější změny nejrůznějších veličin zemského povrchu, což mu umožní varovat před zátopami, povodněmi, lavinami i bouřemi.

Má také sledovat polární ledy a úroveň oceánské hladiny, rozpoznávat už v zárodku El Nino ještě než stačí vzdout smrtonosné vlny v Pacifiku, měřit hodnoty ozónové vrstvy, zjišťovat stepní a lesní požáry, stejně jako odhalovat zdroje vody v pouštních oblastech.

Německý geolog Michael Rast z direktorátu ESA pro sledování Země nazývá Envisat "Kassandrou v kosmu" (pravdivým předpovědím věštkyně Kassandry nikdo nevěřil). Dávno před konferencí o klimatu v Riu a Kjótským protokolem politici bruslili po tenkém ledě, když hledali argumenty do diskuse o skleníkových plynech. Družice Envisat je nestranná, opatřuje čirá fakta.

Její úlohu jako zařízení na sběr gigantických objemů dat vystihuje zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu IPCC: "Lidstvo dosud dostatečně neporozumělo procesům utvářejícím naše životní prostředí. Jsou zapotřebí další měření a další výzkum: toho lze dosáhnout jedině na základě kvalitních dat a kvantitativní analýzy."

Mapa světa za tři dny

Řízení Envisatu má na starosti středisko v Kiruně, ale v případě potřeby lze jeho polohu korigovat z operačního centra ESA v Darmstadtu. Družice má obíhat Zemi 14krát denně ve stominutových intervalech tak, aby se vždy po 35denním cyklu vrátila na stejnou dráhu. Za tři dny pořídí úplnou mapu světa.

"Umožní nám to získat přehled o kvalitě oceánské vody, o skleníkových plynech, rozdělení teplot v ovzduší nebo rozsahu mýcení tropických pralesů," vysvětluje Rast. Neobvykle vysoký počet deseti vědeckých přístrojů dokáže postihnut vzájemné vazby mezi atmosférou, oceány a zemským povrchem.

Tak například skenovací a obrazový absorpční spektrometr pro atmosférickou kartografii SCIAMACHY umožňuje vyhledávat v ovzduší stopy plynů, ozónu a prachových částic a zjišťovat celkový obsah plynů v různých výškách. Odhalí tak souvislosti mezi lesními požáry, průmyslovými exhalacemi, arktickými mlhami, prachovými bouřemi a sopečnými erupcemi.

Evropské vesmírné oko má měřit také pohyby planktonu ve světových mořích. Doplní dosavadní znalosti o biologické produktivitě oceánů a poskytne východiska pro určení kvót rybolovu. Umožní přesněji navádět rybářské flotily a zabráni chronickému přelovení v některých regionech.

Umožní i účinnější boj s toxickými řasami, které decimují celé ekosystémy. Jakmile se z kosmu zjistí jejich nadměrný výskyt, lze přijmout opatření, která zabrání dalšímu šíření. Z množství uhlíku pohlceného řasami lze přesněji stanovit, jaké množství skleníkových plynů může ještě prostředí momentálně snášet, což usnadní předpovědi vývoje klimatu.

Vědci ESA považují družici Envisat za "pilíř evropského kosmického programu", který umožní hluboko nahlédnout do vývoje životního prostředí a do klimatických procesů v atmosféře, v oceánech i na souši. Díky "zelenému" satelitu lépe porozumíme jejich vazbám, což v budoucnu umožní vysílat menší družice zaměřené na konkrétní problémy. Svěřit jednomu velkému satelitu takovou koncentraci vědeckého know-how je nepochybné riskantní, ale mělo by se to vyplatit.

Obrázky k textu:

1) Mohutný evropský satelit Envisat o hmotnosti 8200 kg má podrobně mapovat zrněný globálního klimatu a životního prostředí na planetě Zemi i nad ní. (foto - černobílé)

Schéma družice Envisat2) NEJVĚTŠÍ EVROPSKÝ SATELIT V HISTORII (nákres s popisem):

Evropská kosmická agentura ESA pomocí rakety Ariane 5 vynesla na oběžnu dráhu družici pro sledování životního prostředí Envisat.

HLAVNI VĚDECKÉ PŘÍSTROJE:

1 - MIPAS - Studuje chemické složení atmosféry
2 - Přístroj, který zaměřuje a sleduje hvězdy
3 - AATSR – Měří teplotu mořské hladiny
4 - SCIAMACHY - Zkoumá chemické složeni atmosféry
5 - Anténa
6 - MERIS - Měří zbarvení hladiny oceánů
7 - MWR - Měří vlhkost atmosféry a půdy
8 - DORIS - Sleduje ledovce, sesuvy půdy a sopky
9 - GOMOS - Zkoumá ozónovou vrstvu
10 - Anténa RA-2 - Měří topografii pevniny, oceánů a mořského ledu
11 - Anténa
12 – Anténa

Srovnání velikosti s člověkem
Sluneční panely
Pohonný modul
Servisní modul
Nákladový modul

OBĚŽNÁ DRÁHA: Výška 800 km. Doba oběhu 100 minut .Oběžný cyklus 35 dnů.

Pramen: Reuters/ESA


ENVISAT 1

(lek)(L+K 9/2002)

1.3.2002 2002-009A (27386) XE - Envisat 1

Družice pro dálkový průzkum Země agentury ESA vypuštěná nosnou raketou Ariane 511 (V-145) z komplexu ELA-3 v CSG v Kourou v 01.08 UT. Družice Envisat 1 o vzletové hmotnosti 8100 kg (319 kg PL) nese 10 přístrojů pro monitorování globálního oteplování, rozšiřování pouští a ozónové díry. Družice má zhruba čtvercový průřez 2,5 m x 2,5 m a délku 10 m. Nese jeden panel se slunečními články o ploše 4 m x 10 m. Radarová anténa se syntetickou aperturou má rozměry 10 m x 1,3 m. Radar ASAR (Advanced Synthetic Aperture Radar) pracuje na frekvenci 5,33 GHz a je schopen získávat snímky pevnin a oceánů s rozlišením menším než 30 m. Přístroj GOMOS (Global Ozone Monitoring by Occultation of Stars) měří ozón a další stopové prvky ve výškách 20-100 km. Teleskop přístroje se může zaměřit na jednu z 25 vybraných hvězd tak, aby hvězda byla vidět i přes hustou atmosféru. S rozlišením 1,7 km se pak měří profil hustoty ozónu, vodní páry a teploty. MIPAS (Michelson Interferometer for Passive Atmospheric Sounding) je fourierovský interferometr pro sledování 20 stopových prvků v atmosféře včetně NO-skupin. MERIS (Medium Resolution Imaging Spectrometer) je čidlo pro sledování pigmentace oceánů, vegetace a oblačnosti. RA-2 (Radar Altimeter 2) pracující na dvou frekvencích 3,2 GHz a 13,57 GHz je přístroj určující převýšení terénu a povrchu moří s přesností 4 cm. MWR (MicroWave Radiometer) monitoruje atmosférickou vlhkost. Používá se ke korekcí zpoždění signálu z RA-2 v důsledku přítomnosti vodních par v atmosféře. AATSR (Advanced Along Track Scanning Radiometer) měří povrchovou teplotu oceánů s přesností 0,5 K. LRR (Laser Retro-Refleclor) je laserový odrážeč, který odráží laserové pulzy vyslané ke družici z pozemních stanic Používá se k aktuálnímu měření výšky družice. DORIS (Doppler Orbitography and Radio-positioning Integrated by Satellite) slouží k přesnému určování dráhy družice z dopplerovského posunu frekvence signálů vysílaných z pozemních stanic. Lze tak určit dráhu s přesností 1 m a rychlost s přesností 2,5 mm/s. Přístroj SCIAMACHY (SCanning Image Absorption spectroMeter for Atmospheric CartograpHY) je určen k analýze vyzařovaného a rozptýleného záření ze stratosféry a troposféry na 8 frekvenčních kanálech. Rozptyl je způsobován řadou stopových plynů, aerosolů čí mlhou. Další informace o práci družíce Envisat 1 lze nalézt např. na adrese http://envisat.esa.int/ . Počáteční dráha družice měla periodu 100,6 min, výšku 785-791 km a sklon 98,6°.


Satelit Envisat trpí vadou optiky

(bo)(HN 9.5.2002) Zdroj: ESA/Reuters

NEJVĚTŠÍ EVROPSKÁ DRUŽICE

Evropská kosmická agentura ESA provozuje družici pro sledováni životního prostředí ENVISAT (2002 - 009A), největší satelit, který kdy Evropa vypustila.

OBĚŽNÁ DRAHA: Výška 800 km. Oběžná doba 100 minut. Oběžný cyklus vždy za 35 dnů pokrývá celý povrch Země.

Envisat, družice pro sledování životního prostředí, začala k Zemi vysílat první snímky. Pro Evropskou kosmickou agenturu ESA, která satelit vyslala, je to dobrá zpráva. Ta špatná spočívá v obavě vědců, že zařízení nesplní očekávání.

Odborníci z britské National Physical Laboratory (NPL) usuzují, že optická čidla na palubě nemají dostatečnou přesnost. NPL předpokládá, že bude nutné vyslat další vesmírnou výpravu, která by se pokusila závady čidel odstranit. Situaci lze přirovnat k té, která nastala po vynesení Hubbleova kosmického dalekohledu před 12 lety. Tehdy se zjistilo, že špatně vybroušené hlavní zrcadlo trpí optickou nepřesností, jež degraduje obraz. K přístroji se pak musela vydat posádka raketoplánu, aby vyrovnala optické nepřesnosti zrcadla.

Družice Envisat je vybavena soustavou čidel určených k rozličným úkolům od sledování zabarvení mořské hladiny přes její teplotu až po výšku vln. Podle názoru některých pracovníků NPL však čidla nelze přesně zkalibrovat.

U přísně sledovaných součástek a dílů určených k práci v kosmu to zní až neuvěřitelně, ale "většina, pakliže ne všechny optické přístroje zestárly při skladování, které překročilo dva či tři roky před vynesením". Přetížení, jež vzniká při startu nosné rakety, tuto situaci jen zhoršuje.

Tak například čidla družice Terra (1999-068A) amerického Národní úřadu pro letectví a vesmír NASA měla v pozemských podmínkách měřitelnou odchylku tří procent. Na oběžné dráze však přístroje naměřily už deset procent. Chyby tohoto druhu jsou přitom vodou na mlýn lidem zpochybňujícím globální oteplování způsobené skleníkovými plyny. Politikům poskytují argumenty, jimiž zlehčují rozsah klimatických změn. NPL proto žádá, aby ESA vyslala novou družici, jež by umožnila přesné zkalibrovat přístroje Envisatu.

Na palubě pomocného referenčního satelitu TRUTHS by měl být kryogenní radiometr, standardní zařízení pro měření záření, kterým však Envisat není vybaven. TRUTHS má z oběžné dráhy měřit vyzařování referenčních bodů zemského povrchu, a tak umožnit korekce družice Envisat. To mělo být zásadní pro měření tepla odráženého hladinami moří a oceánů, což představuje měřítko pohlcování oxidu uhličitého. Podle odborníků by se tak rozsah chyb Envisatu snížil zhruba desetinásobně.

ESA odmítá obavy, že nepřesná družice při svém úkolu zcela selhala. Problém spočívá v tom, že aby pomocný satelit TRUTHS mohl startovat, musí se přednosné vejít do pořadí dalších 27 čekajících projektů, jejichž zástupci se bouří.

Zpracoval M.Filip 16.5.2002


Aktualizováno : 20.05.2002

[ Obsah | Nepilotované kosmické lety | http://envisat.esa.int/ ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.