Obsah > V Česku > České středisko družicových spojů Sedlec

České středisko družicových spojů Sedlec

Středisko družicových spojů Sedlec se nachází cca 2 km severně od dvojměstí Sedlec - Prčice - cca 500 m západně od silnice z Prčice na Divišovice (cca 24 km jihozápadně od Benešova - Středočeský kraj)

České středisko družicových spojů Sedlec - články z tisku a informace z internetu:


Zahájení činnosti čs.pozemní stanice systému Intersputnik

České středisko družicových spojů Sedlec(fk) 30. 4. zahájila československá pozemní stanice systému Intersputnik zkušební provoz příjmem moskevského televizního programu přes družici Molnija 2. Činnost pozemní stanice zahájil oficiálně předseda federální vlády L. Strougal. Dohoda mezi SSSR a ČSSR o vybudování stanice byla podepsána v prosinci 1971. Stanici tvoří dvoupatrová kruhová budova, nesoucí dvanáctimetrovou pohyblivou parabolickou anténu. Sovětské zařízení pro příjem televizních signálů bylo instalováno za 42 dny. Stanice má byt definitivně dokončena (umožní i vysílání z ČSSR) koncem druhého čtvrtletí 1975. V současné době pracují podobné stanice mimo ČSSR ještě v Mongolsku a na Kubě. Stanice je ve stavbě v Polsku a projektují se stanice v MLR, NDR a BLR.

L+K 1974 - Kosmonautický kalendář


Radiokomunikační středisko Československo - sovětského přátelství

České středisko družicových spojů SedlecPrávě půl roku uplynulo 30. srpna 1974 od prvního televizního přenosu, který na této stanici zprostředkovali přes družici Molnija 2 z Moskvy. Za tu dobu už naše pozemní stanice družicových spojů přenášela obraz z Kuby, NDR, Polska a v budoucnu nás spojí se všemi státy organizace Intersputnik. Dík za to patří především Sovětskému svazu a pomoci sovětských odborníků. Plným právem proto ústřední výbor SČSP rozhodl udělit k tomuto malému výročí naší první stanici družicových spojů čestný název “Radiokomunikační středisko československo-sovětského přátelství", který bude trvale připomínat spolupráci dvou bratrských národů. Slavnostnímu aktu odhalení pamětní desky byla přítomna stranická a vládní delegace vedená D. Hanesem, velvyslanec SSSR v Československu V. Mackijevič a čestný host letec-kosmonaut generálmajor A. Nikolajev.

Fotoreportáž (fotografie 1, 2, 3, 4, 5, 6)

L+K č.1 / 1975, Snímky: E. Fafek

Poznámka: Z důvodu utajení a cenzury nebylo tehdy v L+K zveřejněno místo - Sedlec - Prčice (okr.Benešov), kde se tato pozemní stanice družicových spojů nachází.


Z Čech až na konec světa

REPORTÁŽ L+K - JIŘÍ KROULÍK - L+K č. 8 / 1994

České středisko družicových spojů SedlecStředisko družicových spojů nemůžete v téhle romanticky zvlněné krajině přehlédnout. Talíře čtyř velkých antén jsou vidět již z příjezdové silnice od Votic, blízko od tabule informující, že vjíždíte do obce Sedlec-Prčice. Stanice sama je postavena v příjemném údolí, chráněna okolními 200-300 m vysokými kopci před nežádoucím vlivem signálů z jiných zdrojů vysílání. Prostřednictvím tohoto střediska má Česká republika možnost přímé komunikace s partnery v dalekém zámoří. Přehnaná opatrnost v minulých létech způsobila, že se o této lokalitě v souvislosti s existencí pozemní stanice kosmických spojů příliš nepsalo.

Pamětníci jako já nemohou při této příležitosti nevzpomenout na jeden z prvních televizních přenosů z USA prostřednictvím telekomunikační družice Telstar. Do Evropy tenkrát koncem roku 1963 přenášela pohřební obřad zavražděného amerického prezidenta J. F. Kennedyho. Byla to převratná technická novinka, třebaže délka přenosu byla limitována podmínkou rádiové viditelnosti družice z obou koncových pozemních stanic, což při nízké dráze družice obnášelo přibližně patnáct minut. Na americké straně tehdy existovala jediná stanice v Andoveru a v Evropě jedna pozemní stanice družicových spojů v Goonhilly v Anglii a jedna v Pleumeur Bodou ve Francii, všechny s ohromnými rohovými anténami. Z nich už dál putoval signál k zákazníkům klasickými cestami. Za léta, která uplynula od této události, se kosmické telekomunikace staly nejrozšířenější kosmickou aplikací. Vždyť také nároky na dálkový přenos telefonních hovorů v klíčových oblastech stále rostou. Vznikly rovněž specifické druhy družicových spojových služeb, jejichž kosmický segment tvoří nejrůznější typy telekomunikačních družic obíhajících na nízkých kruhových, protáhlých eliptických nebo geostacionárních drahách. Postupně se tak zformovala tzv. pevná služba, u níž družice zprostředkovává přenos signálu mezi dvěma pevnými body na zemském povrchu, pohyblivá služba, kde prostřednictvím družice komunikují mobilní prostředky s jedním či více řídicími středisky, rozhlasová družicová služba zajišťující distribuci rozhlasového a televizního vysílání přes družici přímo k uživatelům a mnoho dalších speciálních služeb.

Výstup nízkošumových zesilovačů obvodů přijímače - část spektra telefonních signálů. Na prvém snímku zobrazovací displej řídící jednotky směrování antén (region indického oceánu - IOR)České středisko družicových spojů je představitelem klasické pevné služby. Dnes disponuje dvěma anténami zapojenými do systému Intersputnik a dvěma anténami pracujícími v systému Intelsat. Vzniklo před dvaceti léty jako součást tehdy budovaného “globálního" systému organizace Intersputnik, s jednotně pojatou hlavní budovou kruhového tvaru a 12m parabolickou anténou na jejím vrcholu, s aparaturou umožňující obousměrný přenos telefonních hovorů a televizního signálu. Oficiálně byla stanice zprovozněna 30. dubna 1974. Zpočátku komunikovala v obvyklém pásmu C (frekvence 4 a 6 GHz) s družicemi typu Molnija, které byly uváděny na protáhlé oběžné dráhy s apogeem nad severní polokoulí a s dobou oběhu 12 hodin. V apogeu ve výšce zhruba 40 000 km se družice pohybovala velmi pomalu a mohla být využívána pro spojení až 6 hodin. Anténa pozemní stanice ovšem musela průběžně sledovat pohyb družice a před ztrátou spojení při sestupu družice za horizont musela být přesměrována na další družici. Na přelomu roku 1979-1980 byl provoz stanice převeden na geostacionární družici typu Stacionar v atlantském regionu (Stacionar 4 zakotvený na pozici 346° v.d.). Tato nejstarší anténa nese označení SED-01. Zavedení družic Stacionar vytvořilo předpoklady k rozšíření provozu i do oblasti Indického oceánu a proto byla v roce 1988 postavena ve středisku druhá 12m anténa (SED-02) spolupracující s družicí Stacionar 13 (zakotvena v bodě nad 80° v.d.). Televizní provoz je veden v analogové formě, z původně rovněž analogového přenosu telefonních hovorů se v roce 1984 přešlo na přenos digitální, který je v současné době v obou zónách zajišťován digitální technologií IDR (Intermediate Data Rate).

Televizní odbavovací pracoviště, vpředu pro Intersputnik vzadu pro Intelsat. Skříň bezvýpadkového napájecího zdroje Siemens 80 kVA (vpravo)V roce 1989 byla zahájena jednání o možnosti začlenění československé pozemní stanice družicových spojů i do systému Intelsat. V roce 1991 bylo rozhodnuto o stavbě dalších dvou antén, tentokrát Intelsat standard A o průměru 18,7 m. Československá republika se stala členskou zemí organizace Intelsat dne 27. května 1992 vložením podílu ve výši 0,05 % celkového majetku organizace. Montáž antén vyrobených americkou společností Vertex začala v říjnu 1992, generálním dodavatelem veškeré technologie byla americká společnost Comsat. Jedna anténa (SED-03A) je určena pro spolupráci s družicí Intelsat nad Atlantským oceánem (dnes např. pozice 342° v.d.), druhá (SED-04A) pro družici Intelsat operující v oblasti Indického oceánu (v současnosti Intelsat 6 na pozici 60° v.d.). Obě pracují v pásmu C, telefonní provoz je veden v digitální formě, televizní v analogové. Provoz v tomto systému se začal rozbíhat od srpna loňského roku, dnes jsou největší objemy přenášených dat směrovány do Austrálie, Kanady, USA a Japonska. Pro SPT Telecom je tak např. zajištěno spojení do 13 směrů s celkovým objemem 129 přenosových kanálů s kapacitou 64 kbit/s. Kapacita stanice však tím zdaleka není vyčerpána.

Anténa firmy Vertex pro atlantský region (SED-03A)Každá z anténních konstrukcí je otočná, přičemž způsob uložení umožňuje plynulé nastavování anténní paraboly v azimutu a elevaci, aby bylo možné trvale orientovat anténu na družici, l “zakotvená" geostacionární družice totiž z pohledu pozorovatele na Zemi vykonává na obloze zdánlivý pohyb v podobě protáhlé osmičky. Vybavení stanice v případě systému Intelsat proto obsahuje i speciální počítačové bloky, které na základě měření intenzity signálu radiomajáku přijímaného z družice dokáží jednak průběžně dolaďovat nastavení anténního systému a jednak vypočítat nastavení antény na dlouhou dobu dopředu (pohyb je sledován a snímán po krocích s přesností dvou úhlových minut). Antény společnosti Vertex jsou opatřeny vyhřívacím systémem pro odstraňování námrazy z primárního zrcadla.

Stanice je vybavena několika zdroji přesného času, a to časovým normálem telefonní ústředny, rubidiovým normálem a signálem družicového systému GPS.

Provoz stanice je důkladně zajištěn rovněž pro případ výpadku dodávky elektrické energie. Napájení z veřejné sítě (22 kV) je zdvojeno a při výpadku zajistí nouzově po 15 minut nezbytných k naběhnutí dieselagregátu provoz bezvýpadkový napájecí zdroj.

Skříně vysílačů systému Intelsat pro oba regiony (AOR i IOR); uprostřed skříně pro telefonní provoz s elektronkami TWT a po stranách klystronové televizní skříně od firmy Varian (USA). Na snímku vpravo část vybavení televizního odbavovacího pracoviště; prvé tři skříně zleva jsou určeny pro systém IntersputnikNa pražský komunikační uzel je Středisko družicových spojů napojeno mikrovlnnými radioreléovými trasami. Digitální pro přenos telefonních hovorů končí v žižkovské mezinárodní telefonní ústředně, analogová pro přenos televizního signálu ve strahovském televizním centru. Spojení s Prahou ještě doplňuje koaxiální kabel. Český pozemní segment může v současnosti spolupracovat jak s kosmickým segmentem reprezentovaným družicemi typu Stacionar, tak všemi družicemi typu Intelsat.

Středisko družicových spojů, které je součástí a.s. České radiokomunikace, tak představuje špičkový prvek naší telekomunikační sítě, schopný poskytovat kvalitní spojové služby a zajistit náročnému zákazníkovi spojení z Čech obrazně až na konec světa.

Fotografie k článku ,,Z Čech až na konec světa,, - Foto V. Jukl :

  1. České středisko družicových spojů Sedlec
  2. Výstup nízkošumových zesilovačů obvodů přijímače - část spektra telefonních signálů. Na prvém snímku zobrazovací displej řídící jednotky směrování antén (region indického oceánu - IOR)
  3. Televizní odbavovací pracoviště, vpředu pro Intersputnik vzadu pro Intelsat. Skříň bezvýpadkového napájecího zdroje Siemens 80 kVA (vpravo)
  4. Anténa firmy Vertex pro atlantský region (SED-03A)
  5. Skříně vysílačů systému Intelsat pro oba regiony (AOR i IOR); uprostřed skříně pro telefonní provoz s elektronkami TWT a po stranách klystronové televizní skříně od firmy Varian (USA). Na snímku vpravo část vybavení televizního odbavovacího pracoviště; prvé tři skříně zleva jsou určeny pro systém Intersputnik

Středisko družicových spojů Sedlec je tu už 30 let

Lucie Truhelková, Sedlec - Prčice, studentka VOS publicistiky Praha - Písecké postřehy, Milevské noviny, Táborsko 17 / 2004 - 28.4.2004

***

České středisko družicových spojů SedlecUprostřed údolí Český Merán ve Středních Čechách návštěvníci už zdálky spatřují v polích nepřehlédnutelnou stavbu kruhového tvaru, obklopenou mnoha anténami různých velikostí. "Co to je?", ptávají se pravidelně domorodců. A ti se stejnou pravidelností odpovídají, ale málokdy správně - tedy že jde o první stanici družicových spojů na našem území.

Údolí kolem nedalekého dvojměstí Sedlec - Prčice (známé též pochodem Praha - Prčice) má téměř přesný tvar kruhu. Nejen proto bylo počátkem sedmdesátých let minulého století vybráno jako nejvhodnější lokalita, kam by bylo možné umístit první středisko družicových spojů v Československu. Na území "našeho vzoru" Sovětského svazu se tehdy už několik takových stanic nacházelo - a tady měl vzniknout, stejně jako v ostatních spřátelených zemích, jejich další klon. Byla postavena zde do té doby nevídaná kruhová budova s velkou parabolickou anténou na střeše.

Z pochopitelných důvodů byl v té době jediným povoleným systémem Intersputnik. Přenášel televizní i telefonní signál, zpočátku ještě přes družice Molnija.

Strasti budování vlasti

České středisko družicových spojů SedlecV blízkém městečku současně vznikla kolonie bytovek pro zaměstnance. Technici i elektrikáři spolu trávili pracovní dobu a po návratu ze zaměstnání je dělila opět jen zeď nebo nanejvýš silnice. Těžko říct, zda v tom radostném budování naší krásné socialistické vlasti netrpěli ponorkou...

Zajímavým okamžikem v začátcích stanice byl například kuriózní přenos mistrovství světa v boxu, které se konalo na Kubě. Protože mezi Kubou a USA neexistovalo žádné televizní spojení, putoval do USA televizní obraz přes Sedlec.

Když se pořádala letní olympiáda v Soulu, obdrželi Sedlečtí druhou anténu, aby mohli zajistit televizní přenosy z Koreje. K těm pak ale vůbec nedošlo, protože sportovci KLDR se her nezúčastnili. Tato anténa ovšem potom dlouho sloužila pro spojení se stanicemi v Asii.

České středisko družicových spojů SedlecA když v zimě více zasněžilo, nastal problém se sněhem v anténě. Když neroztál vlivem slunečních paprsků, nebyla jiná možnost, než otočit anténu do zenitu, protáhnout se průlezem do veliké mísy reflektoru a košťaty vymést sníh ven. Zaměstnanci stanice v té chvíli připomínali pilné včelky v kalichu tulipánu - museli pracovat rychle, aby spojení nebylo přerušeno příliš dlouho.

Po sametové revoluci se středisko zapojilo i do celosvětového systému Intelsat. Přibyly dvě antény o průměru 18,3 metru. Jedna z nich míří na družici nad Atlantikem, druhá na jinou nad Indickým oceánem. Spojují obyvatele velké části světa.

Zapomenutá sláva

České středisko družicových spojů SedlecBěhem let na středisku nastala celá řada změn a přibylo několik dalších antén a systémů.

To, co naopak ubývalo, byli lidé. V současné době zbylo na stanici posledních několik zaměstnanců - a ač doufají, že se tak nestane, bleskurychlý vývoj moderních technologií možná zanedlouho vytlačí i je.

V dnešní době už tato stanice není u nás ani zdaleka jediná. Ale která z těch ostatních se může pochlubit tím, že se na její anténě houpal Richard Genzer při natáčení TELE TELE? Alespoň nějaká sláva sedleckému středisku zůstala... Letos se naše první a největší stanice družicových spojů "dožívá" třiceti let. Jestli bude ale někdo slavit, toť otázka. Spíš vzpomínat.

Družicové antény totiž dnes u nás můžeme vidět na každém kroku. Ale před třiceti lety...


Informace o středisku družicových spojů Sedlec a spektru poskytovaných služeb jsou v současné době na stránkách firmy České radiokomunikace a.s. Praha:

http://www.cra.cz/main.php?pageid=224&lang=3

ČRa - PRODUKTY A SLUŽBY >>Televizní a rozhlasové vysílání >>>Satelitní služby

Satelitní služby ČESKÉ RADIOKOMUNIKACE a.s. poskytují široké spektrum satelitních telekomunikačních služeb a jsou provozovatelem radiokomunikačního družicového střediska Sedlec. Dále je společnost akcionářem družicových společností EUTELSAT S.A. a INTELSAT Ltd. a uživatelem satelitního segmentu INTERSPUTNIK.

ČRa, a.s. poskytují následující satelitní služby s příklady možného využití:

Služby typu Intermediate Data Rate Service (IDR) a Intelsat Business Service (IBS) – dva anténní systémy standardu A (průměr antén 18 m) zajišťují spolehlivé spojení v pásmu C s oblastí Atlantického (342 °E) a Indického (64 °E) oceánu při využití kosmického segmentu INTELSAT Ltd. Oblast možného přímého spojení sahá od Japonska a Austrálie na východě přes celou Asii, Evropu a Afriku až po Severní a Jižní Ameriku. Systém INTERSPUTNIK (14 °W, 80 °E a další možné pozice) stejně jako RSCC (Russia Satellite Communications Company) poskytuje obdobné pokrytí. V současné době se realizují mezinárodní telefonní spojení, datové přenosy, spojení v internetu a další služby s přenosovými rychlostmi od 64 kb/s do 2048 kb/s a s možností dalšího rozšíření informačních toků. Tento druh spojení je velmi vhodný k vytváření kvalitních privátních okruhů pro velké firmy, které umožňují současný přenos dat i hovorů.

Příležitostné televizní přenosy – vysílání a příjem datového toku DVB ve formátu MPEG 2 a s přenosovou rychlostí dle požadavku zákazníka. Typická přenosová rychlost je 8,448 Mb/s. Služba používá satelitních segmentů INTELSAT nebo INTERSPUTNIK, a to pro celou oblast jejich pokrytí v pásmu C.

Služby VSAT – přenosy dat o malých rychlostech (do 64 kb/s), tedy tam, kde preferovanou oblastí této služby jsou převážně uživatelské sítě. Soustava, která je v provozu, je především vhodná k propojení platebních terminálů bezhotovostních plateb a bankomatů s centrálou. Snadné vytváření virtuální privátní sítě. Pro tyto účely je využíván kosmický segment EUTELSAT S.A. / W2 (16 °E).

EUTELTRACS – mobilní telekomunikační služba pro řízení a optimalizaci kamionové přepravy. ČESKÉ RADIOKOMUNIKACE a.s. jsou držitelem licence pro Českou republiku a tuto službu zajišťují ve spolupráci se společností D&COMM, s.r.o. V současné době je aktivováno několik stovek terminálů.

Pronájmy kosmických segmentů – pro celoplošné šíření rozhlasového signálu soukromých stanic a datových spojů (SMS služby) pro spojení mezi dvěma body, případně spojení s více body soukromých telekomunikačních společností. Tato spojení jsou realizována nejen na území České republiky.

Družicové radiokomunikační středisko Sedlec, antény INTELSAT o průměru 18 mFoto : Družicové radiokomunikační středisko Sedlec, antény INTELSAT o průměru 18 m.

Kontakty:

Útvar satelitních služeb (+420) 313 111 220

Útvar ekonomiky a obchodu: obchod.uvs@cra.cz

(C) ČESKÉ RADIOKOMUNIKACE a.s. 2003 Realizace: PragueBest s.r.o.


Přepis a zpracování informací : M.Filip, 12.7.2004

Aktualizováno: 18.07.2004

[ Obsah | Kosmonautika v Česku ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.