Obsah > V Česku > ISC > ISC 1996


International Space Camp 1996 se konal 38.7. - 6.8.1995. Na této akci nás reprezentovali Vilém Maršík a Libor Švéda (Gymnázium Zábřeh?). Doprovázel je RNDr. Bříza (Gymnázium Poděbrady).

Následující text pochází přímo od účastníků akce. 


Češi v americkém kosmickém středisku
(převzato z L+K 11/97)

VlLÉM MARŠÍK, Praha, & LIBOR ŠVÉDA, Zábřeh na Moravě

Raketový park U.S.Space & Rocket CenterAmerické kosmické a raketové středisko (US Space & Rocket Center - USSRC) pořádá každoročně ve spolupráci s Marshall Space Flight Center (MFSC) International Space Camp (ISC) - mezinárodní setkání, na které zve zájemce o kosmonautiku z mnoha zemí celého světa. Delegaci každého zúčastněného státu tvoří dvojice středoškolských studentů a jeden učitel.

Město Huntsville na severu Alabamy je kolébkou americké kosmonautiky. Proto zde bylo vybudováno USSRC, kde se ISC každoročně koná. V roce 1996 proběhl ISC ve dnech 27.6. až 7.7. a spolu s panem doktorem Břízou, ředitelem poděbradského gymnázia, jsme se ho zúčastnili jako zástupci České republiky. Byli jsme vybráni na základě konkursu, jehož součástí byl test znalostí z angličtiny a kosmonautiky.

Trysky motorů prvního stupně rakety Saturn VV USSRC se nachází raketový park, údajně největší na světě. Obsahuje naprosto unikátní sbírku kosmických i vojenských raket všeho druhu. Areálu dominuje raketoplán Pathfinder, umístěný na podstavci před hlavní budovou. Za ní je položen stodesetimetrový Saturn 5. Vevnitř v muzeu je vystavena velitelská sekce Apolla 16 a testovací exemplářem Skylabu. Dále jsou zde rakety Saturn 1 B, Redstone, Atlas, V-2, střela V-1 , letadla X-1 5 a SR-71 Blackbird, motory Saturnu 5, lunárního modulu Apolla, raketoplánu, lunární hornina, stupeň Centaur, motor NERVA a množství dalších zajímavých exponátů. Poblíž USSRC se nachází expozice armádních letadel a vrtulníků.

USSRC slouží k propagaci kosmonautiky. Pořádají se zde různé kursy, školení a pobyty za účelem seznámení se s raketovou technikou, kterých se mohou zúčastnit například skupiny školní mládeže nebo rodiče s dětmi. ISC je výjimečný tím, že se jej účastní vybraní delegáti z asi 20 zemí celého světa, podílejících se na výzkumu vesmíru a současně s nimi učitelé z USA, kteří získali titul Teacher of the year. Záměrem ISC je podporovat zájem o astronautiku a přírodní vědy mládeže celého světa..

Účastníci ISC'96 v národních krojíchSlavnostní zahájení ISC bylo 28.6. odpoledne. Zástupci jednotlivých zemí, oblečeni v národních krojích, nesli své vlajky a shromáždili se na tribuně, postavené pod raketoplánem. Poté zástupci každé země pozdravili všechny přítomné a v krátkém projevu přiblížili svou zemi. Některé skupiny zpívaly lidové písně. Novozélanďané, vyzbrojeni kopím, předvedli tradiční tanec domorodců. Pak nás uvítal astronaut Mike Mullane, jenž má na svém kontě tři lety raketo plánem. Následovala slavnostní večeře, při které měla zahajovací projev Barbara Morganová, náhradnice Christy McAuliffové v projektu Teacher in Space, ukončeném (nebo jenom přerušeném ?) tragédií Challengeru. Na parkovišti vedle USSRC se mezitím scházeli obyvatelé Huntsville, očekávající příchod olympijské pochodně. Program večera zajišťovaly jazzové skupiny a defilé účastníků ISC v národ ních krajích, které mělo u diváků velíce příznívý ohlas.

Bydleli jsme v areálu USSRC, v budově, která svou konstrukcí měla připomínat budoucí kosmickou stanici. Byli jsme rozděleni do tří skupin - Marshall, Johnsan a Kennedy, z nichž každá měla tři podskupiny s různým zaměřením - Aerospace, Engineering a Technology. Program těchto podskupin byl mírně odlišný U' "aerospace" byl zaměřen na pilotáž raketoplánu, v "technology" na palubní experimenty a v "engineering" na práci ve volném kosmickém prostoru. Při rozdělování do týmů bylo dbáno na to, aby účastníci z téže země bydleli v různých pokojích, byli v jiném týmu a měli jiné zaměření. Učitelé tvořili zvláštní skupinu, byli ubytováni na kolejích místní univerzity a měli vlastní program.

Georg von TiesenhausenNáš program začínal každý den v 6.30 hodin ráno budíčkem a končil ve 22.00 hodin večerkou. Čas mezitím byl prakticky beze zbytku rozdělen mezí přednášky, exkurze, simulace a další činnost.

Některé z přednášek, kterých jsme během ISC absolvovali mnoho, byly určeny jen pro některé skupiny. Například přednáška o orientaci pomocí hvězd se týkala jen "aerospace", přednáška o experimentování v kosmu byla jen pro "technology". Astronaut Mike Mullane nám povídal o praktických problémech života v beztížném stavu. Část dalších přednášek jsme absolvovali se dvěma německými inženýry, členy původního von Braunova týmu. Během války se podíleli na vývoji V-2, pak se věnovali práci na amerických raketách jako Redstone nebo Saturn.

Kokpit simulátoru raketoplánuNejzajímavější činností našeho programu byly simulace. Nejprve jsme absolvovali tři dvouhodinové, během kterých jsme si všichni vyzkoušeli práci na raketoplánu, v orbitální stanici i v řídicím středisku. Každý měl zadaný svůj program - výstup do vesmíru a opravu družíce, experimenty s krystalizací ve stavu beztíže, práci s mechanickou rukou raketoplánu, pilotáž raketoplánu a kontrolu jeho systémů, práci s jednoduchým mechanickým manipulátorem na orbitální stanici. V řídicím středisku se shromaždovaly výsledky a řešily problémy, které nám instruktoři záměrně vytvářeli. Během dvouhodinových misí se ale objevovaly jen takové problémy, jejichž řešení bylo možno nalézt v dostupných příručkách, Po absolvování této "rozcvičky" následovala mise dvanáctihodinová: Krátce po startu raketoplánu selhalo automatické oddělení motorů SRB. Pak přestal fungovat jeden z hlavních motorů raketoplánu; přesto se raketoplán dostal na oběžnou dráhu. Následně došlo k úniku vody a výpadku proudu, což předčasně ukončilo všechny palubní experimenty. Později, když už raketoplán přistával, se zaseklo vysunování podvozku. Simulátor MMUAni na orbitální stanici neměli na růžích ustláno. Také zde došlo k výpadku elektrického napětí s následnou ztrátou spojení se Zemí. Když bylo spojení opět navázáno, začal unikat vzduch. Na stanici byly bohužel k dispozici jenom dva skafandry, a tak se čtyři členové posádky "udusili" dříve než se podařilo problém vyřešit. Kromě toho se jim porouchala klimatizace a teplota brzy vystoupala do nebezpečné výše. Poté explodovala nádrž, ve které se shromažd'ují odpady. Ale ani na Zemi v řídicím středisku nebylo všechno OK. Nejprve se porouchaly počítače a inženýr, který se je pokoušel opravit, byl zasažen elektrickým proudem a "zemřel". Počítače pak kupodivu zase fungovaly. Po obědě se stala další nepříjemnost. Někteří pracovníci řídícího střediska "snědli" zkažené jídlo, následkem čehož byli nějakou dobu vyřazeni z činnosti.

Zažili jsme tak na vlastní kůži, jaká rizika přináší práce ve vesmíru.

Raketový stupeň CentaurVe volném čase, kterého jsme díky nabitému programu měli minimálně, jsme se mohli pohybovat po celém areálu USSRC. Mohli jsme si prohlédnout všechny vystavené exponáty nebo navštívit některou z mnoha atrakcí. Je zde centrifuga s přetížením 3g, tedy jako při startu nebo přistání raketoplánu. Nebo Space Shot, což je padesátimetrová věž s vozíkem, který dosáhne výše asi 40 metrů. Sednete-li si do jedné z 12 sedaček, jste pečlivě připoutáni a vzápětí vystřeleni s přetížením 4g nahoru. Následuje prudké zabrždění, z čehož vznikne sugestivní pocit, že odletíte nahoru a už se nevrátíte. Při volném pádu zpět zažijete asi dvousekundový stav beztíže. Nezvykle reálným se zdá počítačem generovaný průlet nad Venuší, promítaný v panoramatickém kině.

Program ISC byl doplněn řadou dalších zajímavých akcí. Konstruovali jsme raketové modely a vypouštěli je. Vyzkoušeli jsme si únik z makety vrtulníku, který spadl do moře a potopil se.

Motor F1 z prvního stupně Saturnu VNavštívili jsme Marshall Space Flight Center NASA a viděli jsme druhou největší vodní nádrž pro výcvik akcí ve volném prostoru. Dále jsme si prohlédli právě konstruované moduly stanice Alpha. Byli jsme také v řídicím středisku POCC, kde právě kontrolovali experimenty v Spacehabu na sedmnáctidenní misi raketoplánu Atlantis.

Náš pobyt V ISC, byt jen desetidenní, byl zážitkem, na který se nezapomíná. Poznali jsme mnoho výborných lidí: ty, kteří se přímo podíleli a podílejí na výzkumu vesmíru, studenty z celého světa, zajímající se o jejich práci podobně jako my, stejně jako učitele, snažící se předat své znalosti a nadšen( dalším generacím. S nimi navázané kontakty jsou obzvláště cenné. Hlavním cílem International Space Campu je posílit zájem zúčastněných o kosmonautiku a vědu vůbec, která posouvá lidské možnosti a obzory.

Hlavní motor raketoplánu (SSME)Závěrem bychom chtěli poděkovat všem, bez nichž by se naše cesta neuskutečnila. Jsou to především Ing. Marcel Grün z pražské Hvězdárny a planetária a loňský účastník Petr Kubánek. Zorganizovali konkurs a pomohli nám s přípravami. Zvláštní ocenění zasluhují naši sponzoři: firma MIBA, firma Aplicomp, Gymnázium Zábřeh, Infima a nadace Škola - dílna lidskosti. Díky jejich štědrosti jsme byli schopni uhradit náklady na cestu. Naše vděčnost patří samozřejmě také našim rodičům, kteří nás všemožně podporovali, a to nejen finančně.


International Space Camp 1997 se konal 24.7. - 3.8. 1997. Výběrové řízení se uskutečnilo v pražském Planetáriu 25. dubna. Na této akci nás reprezentovali Lukáš Medřický (Gymnázium Přípotoční, Praha) a David Kříž (Střední průmyslová škola strojní, Uherské Hradiště). Doprovázel je gymnaziální profesor fyziky RNDr. Zdeněk Kluiber, CSc. Na cestovní náklady přispěla firma Infima. 
Aktualizováno : 20.12.1997

[ Obsah | Kosmonautika v Česku | International Space Camp ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.