Obsah > V Česku > CESAsat

Kresba družice CESA SAT na stacionární drázeMyšlenka vypustit na oběžnou dráhu českou geostacionární telekomunikační družici se zrodila na základě stále rostoucí poptávky po satelitních službách v regionu střední, východní a jihovýchodní Evropy.

Krátká historie progresivního projektu začíná v roce 1995 návštěvou pracovníků společnosti CESA a.s. na mezinárodním veletrhu telekomunikační techniky TECH-net Washingtonu. Zde se potvrdil cíl společnosti vytvořit nad uvedeným územím kapacity pro přenos a distribuci analogových a digitálních signálů bez nutnosti budovat odpovídající pozemní přenosovou infrastrukturu.

Akciová společnost CESAsat Pardubice vznikla počátkem roku 1997 jako dceřiná společnost svého zakladatele, akciové společnosti CESA Pardubice, jež patří k předním českým dodavatelům strukturované kabeláže a LAN.

Po úvodní marketingové studii byl sestaven přípravný technický tým pro zjištění možných dodavatelů satelitního systému a pro přípravu výběrového řízení. Zároveň byla zahájena s konsorciem zahraničních bank velmi složitá jednání o financování projektu.

Po zformulování požadavků na satelitní systém CESAsat, byli v září 1996 osloveni (v rámci neveřejného výběrového řízení) producenti satelitních komunikačních systémů: Alenia Aerospazio (Itálie), Hughes (USA), Lockheed Martin (USA), Matra Marconi (Francie), Aerospazio (Francie) a Alcatel Space (Francie).

Veřejné soutěže se zúčastnili a své nabídky dodali čtyři vyzvaní výrobci. Žádný z účastníků však nesplnil všechna požadovaná kritéria. Hodnoticí komise stanovila pořadí nabídek. S prvními dvěma výrobci, Alenií Aerospazio a Hughes, byla okamžitě zahájena jednání o dopracování nabídek a o uzavření výběru výrobce.

Dne 2. dubna 1997 byla s italským výrobcem Alenia Aerospazio podepsána smlouva na dodávku satelitního komunikačního systému CESAsat. Tato italská společnost se tak stala hlavním dodavatelem, zodpovědným za uvedení telekomunikační družice na oběžnou dráhu, za její zprovoznění, za její předání řídicímu středisku a za výstavbu pozemního řídicího centra v Pardubicích.

Finanční ocenění tohoto velkého a složitého projektu se blíží 6 mld. Kč.

Společnost CESAsat má jediný úkol - vlastnit, řídit a provozovat telekomunikační satelitní systém, který svým signálem pokryje území od Baltu až po Řecko s více než 170 mil. obyvatel. Z obchodního hlediska je výhodné, že žádný ze států nacházejících se na daném území takový systém zatím nevlastní.

Zahraniční dodavatelé

Alenia Aerospazio je jedním z pěti nejznámějších světových výrobců telekomunikačních družic s 30letou zkušeností v kosmickém průmyslu. V posledním období se tato společnost podílela jako "prime contractor" na projektech ITALSAT, ARTEMIS, DRS a dále na projektech INTELSAT, EUTELSAT, GLOBALSTAR, SICRAL, ISIS a NAHUELSAT.

Arianespace je evropská společnost, která ve světě dominuje ve vypouštění komerčních družic. Disponuje 16letými zkušenostmi a 170 úspěšných starty pro všechny významné výrobce, mj. pro Hughes, Matra Marconi, Lockheed Martin, Aerospatiale, Alenia Spazio, Space Systems. Spolehlivost a přesnost uvedení družic na oběžnou dráhu dosahuje 96,1 %.

Poskytované služby

Systém CESAsat je určen ke komerčnímu využívání, tedy k poskytování družicových přenosových kapacit pro šíření signálu na území z družice za úplatu. - Družice CESAsat bude nabízet a poskytovat:

Hlavní segmenty CESAsatu

Systém se skládá z telekomunikační družice umístěné na geostacionární dráze okolo Země, z pozemního řídicího střediska v Pardubicích a z nosiče - rakety, která družici vynese na oběžnou dráhu.

Technologie družice odpovídá technologii použité u rodiny 2tunových družic společnosti Alenia Aerospazio s platformou odvozenou z kombinace návrhů již vyrobených družic ITALSAT, SICRAL a NAHUEL.

Doba její životnosti bude minimálně 12 let. Startovní hmotnost 1850 kg. Pracovní kmitočty jsou voleny v pásmu Ku (kolem 10 GHz), výkon: 3 kW. Energetická bilance družice umožňuje současnou činnost 18 transporderů, přičemž 6 z nich má šířku pásma 72 MHz a 12 šířku pásma 36 MHz. EIRP (účinný isotropní vyzářený výkon) je lepší než 49 dBW, a to v celé oblasti pokrytí signálem družice. Zabezpečení transporderů 4/3 (t.j. na 18 aktivních transporderů připadá 6 záložních).

Družice může být vynesena na oběžnou dráhu nosiči ARIANE 4, anebo ARIANE 5.

Časová využitelnost dosahuje 99,8 %. Chybovost je menší než 1.10-7. Družice má tříosou stabilizaci +/- 0,15o.

Pozemní segment bude vybudován v Pardubicích a bude mít veškeré vybavení a parametry potřebné pro řízení polohy družice na oběžné dráze, k testování výkonnosti družice na oběžné dráze a k monitorování její činnosti, k řízení družice během startu, na počáteční oběžné dráze i k poskytování služeb stanice HUB a spojení pro služby VSAT.

Hlavními prvky je stanice pro dálkové ovládání, telemetrii a zjišťování polohy družice, centrum řízení družice a telekomunikačního provozu a stanice HUB pro sítě VSAT.

Technologie a software pro činnost řídicího centra letu družice a řízení telekomunikačního provozu dodá společnost Alenia Aerospazio. Výstavbu budovy řídicího centra a nezbytné infrastruktury v hodnotě 130 mil. Kč zajišťuje CESAsat a.s. Vše musí odpovídat požadavkům dodavatele technologie i přísným hygienickým předpisům platným v ČR.

Družice CESAsat bude vypuštěna ze střediska kosmických letů společnosti Arianespace v Kourou ve Francouzské Guyaně. Mělo se tak stát koncem roku 1998. S poskytováním exaktních telekomunikačních služeb se počítalo na počátku roku 1999. Později byl termín startu posunut na rok 2001.

Oblast pokrytí

Signál vysílaný z družice na synchronní oběžné dráze okolo Země, která je nazývána geostacionární (tj. nad rovníkem a ve vzdálenosti 35 870 km od zemského povrchu) může pokrýt zhruba polovinu povrchu Země, s výjimkou oblastí na sever a na jih od 75. rovnoběžky. Třemi takovými družicemi by bylo možno pokrýt signálem celý svět.

Současná technologie výroby anténních systémů dovoluje na zemském povrchu vybrat území pokrytí signálem z družice s vysokou přesností a zajištěním stálých požadovaných hodnot vyzářeného výkonu. To je významné z komerčního hlediska i z titulu koordinace používaných kmitočtů pro přenos signálů ze Země na družici (tzv. up-link) a pro přenos signálu z družice na zemský povrch (tzv. down-link), jež s ohledem na zabránění vzájemného rušení, přiděluje a na dodržování velmi přísně dohlíží Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) se sídlem v Ženevě. ITU rovněž přiděluje polohy družic na geostacionární oběžné dráze.

Počátkem roku 1997 požádala společnost CESA prostřednictvím Českého telekomunikačního úřadu ITU o přidělení polohy a frekvencí pro družici CESA sat. Vzhledem k velké "tlačenici" již provozovaných, příp. zatím jen ohlášených telekomunikačních družic, předcházela podání této žádosti rozsáhlá analýza možné polohy, a to jak ve vztahu ke komerčním záměrům, tak s ohledem na obsazení oběžné dráhy. Konkrétně: jedná se o pozici na oblouku geostacionární oběžné dráhy v rozmezí 28,5 až 46,9 stupňů východně. Jednání dále pokračují.

Oblast pokrytí družice CESAsat zahrnuje území ČR, Slovenska, Polska, Pobaltských států, Slovinska, Chorvatska, Makedonie, Jugoslávie, Řecka, Kypru, Bulharska, Rumunska, Ukrajiny a části Ruska, Maďarska a Rakouska.

Součástí kontraktu je rovněž příprava personálu řídicího centra letu družice a komunikačního provozu. Společnost Alenia Aerospazio vyškolí cca 20 pracovníků, kteří budou zajišťovat nepřetržitý provoz střediska.

Vybudováním satelitního telekomunikačního systému CESAsat se ČR zařadí do nevelké rodiny technicky vyspělých států, jež mají na svém území středisko pro řízení letu kosmických těles a komunikačního provozu se všemi výhodami, ale i s příslušnou odpovědností.

CESAsat má také naději stát se první telekomunikační družicí hovořící převážně slovanskými jazyky.

Technická vyspělost a dlouholeté zkušenosti všech tří spolupracujících společností garantují úspěšnou realizaci celého projektu od jeho počátků až po spolehlivý provoz v letech 1998 - 2010.

Převzato z Technického týdeníku 29/1997.

Aktualizováno: 01.07.1998

[ Obsah | Kosmonautika v Česku ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.