Praktickou činnost je možno rozvíjet ve třech oblastech:
1) Získávat, zpracovávat a šířit užitečné informace o raketové a kosmické technice.
2) Projektovat stavět a zkoušet raketové motory, rakety, přístroje a příslušenství.
3) Létat s raketami a hledat pro ně vhodné praktické uplatnění.

První bod se dá realizovat bez vážnějších problémů formou vydávání technických zpráv, pořádáním přednášek a kursů, publikací článků v časopisech, případně vydáváním vlastního periodika.

Činnost podle druhého bodu vyžaduje zejména způsobilé raketové motory s celkovým impulsem v rozsahu asi od 10 Ns do 1 kNs, které si musíme zřejmě zajistit vlastním vývojem. Pro konstrukci přístrojů a příslušenství dnes už existují dobré technické předpoklady. Nejméně zkušeností a jednoty názoru je kupodivu na konstrukci a technologii vlastních amatérských raket.

Při létání můžeme zatím vycházet z faktu, že naše amatérské rakety se málo liší od raketových modelů. Organizace startů v rámci letových dnů Astra (letiště Mladá Boleslav) se zdá vyhovující.

Z praktických aplikací se zatím podařilo uskutečnit dva experiemnty s raketovou poštou a řadu předváděcích startů raket. Přetahování lana při výstavbě dálkového vedení (projekt Přestřel) nebylo realizováno, ale zůstává perspektivní možností. Nejdelší tradici a dobré možnosti technického zdokonalení mají předváděcí rakety ("show stroje").

Nedořešeným problémem je raketa proti krupobiti, případné další aplikované rakety meteorologické, pro dálkový průzkum (fotoraketa), nebo rakety pro chemický postřik a práškování. Perspektivním cílem je sondážní raketa.

Nedílnou součásti praktické činnosti je vlastní výzkumná a vývojová činnost v oblasti aplikované raketodynamiky. Kromě řešení klasických úloh vnitřní a vnější balistiky, měření raketových motorů, sledování dráhy raket a počítačové simulace těchto jevů se bude jednat o široké spektrum souvisejících problémů. Jmenujme např. návrh, výpočet a technologii výroby tenkostěnných tlakových nádob, přenos a zpracováni dat z měřicích přístrojů, návrh palubního počítače a inerciálního systémů řízení raket atd. Samostatnou kapitolu může tvořit výzkum netradičních typů raketových molorů jako např. parní, jednosložkový KRM, hybridní RM nebo nejjednodušší motory na stlačený plyn.

V rámci programu ASTRA lze rozvíjet i konkrétní úvahy na téma pilotovaných balistických letů.

V obecnější rovině je cílem programu ASTRA aspoň částečně nahrazovat činnost neexistujících profesionálních institucí (případně spoluvytvářet podmínky pro jejich vznik) a přivádět k účasti na rozvoji raketové techniky co nejvíce schopných lidí. Ideálem je dosažení stavu, kdy "české rakety" budou představovat pojem stejného druhu jako české pivo nebo české sklo. Naším přáním a snahou je ovlivnit vývoj civilní raketové techniky tak, aby lépe odpovídala současným potřebám a technickým možnostem. V jiných oborech už podobného cíle bylo dosaženo. Např. v letectví se jedná o kategorii označovanou jako UL (ultra light) nebo v počítačové technice o domácí mikropočítače. Mělo by se proto jednat o techniku relativně jednoduchou, levnou, spolehlivou a všeobecně dostupnou. Svým rozsahem tento záměr ovšem značně přesahuje rámec programu ASTRA. Posuzováno měřítkem nejvzdálenějších časových horizontů je naší snahou aspoň nepatrně přispět a podílet se na vzniku prostředků individuální kosmické dopravy ("osobní kosmická lod").

V hrubých obrysech vyznačený prostor působnosti programu ASTRA je zřejmě nesmírně rozlehlý a v praxi bude možno naplnit jen jeho nepatrnou část nicméně většina vyjmenovaných cílů a záměrů se pro málo informovaného zájemce může zdát nekonkrétní, málo atraktivní nebo příliš fantastická. Stanovme proto závěrem srozumitelný, dostatečně atraktivní a přitom potenciálně dosažitelný cíl: "Nejpozději do konce století zkonstruovat vlastní nosnou raketu ASTRA 2000 a vyvést na oběžnou dráhu miniaturní umělou družici Země!"